46 C 142/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 16 504 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 250,95 Kč za období od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 504 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu o poskytnutí bezúčelového úvěru. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit pravidelnými 24 měsíčními splátkami včetně poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Před uzavřením smlouvy byla ze strany žalobkyně prověřena schopnost žalované úvěr splácet (lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI) a dále důsledným zjišťováním kreditního skóre neboli credit scoringu na základě tzv. statického modelu (posuzováním spotřebitelovi příjmové a výdajové stránky, přezkoumáváním klientských informací o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod.). K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] v prostředí, které je chráněno pomocí zvoleného hesla. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejichž vyplnění následuje automatizovaný schvalovací proces. Je-li žádost schválena, obdrží zájemce SMS kód, po jehož zadání na uvedené webové stránce je smlouvy uzavřena zaslána zájemci e-mailem. Totožnost zájemce je ověřena zasláním kopie jeho dokladů totožnosti. V případě poskytnutí úvěru na bankovní účet musí být zaslána ověřovací platba na bankovní účet žalobkyně nebo poskytnut výpis z účtu. Částka 10 000 Kč byla žalované poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě č. [bankovní účet], přičemž žalovaná dvakrát prodloužila splatnost aktuální splátka, když dvakrát uhradila 1 Kč dne [datum] a dne [datum], dále již žalovaná nezaplatila ničeho a dostala se s úhradou dlužné částky do prodlení. Úvěr byl zesplatněn k [datum] navzdory tomu, že žalovaná byla na možnost zesplatnění upozorněna. Z tohoto důvodu byla žalované účtována smluvní pokuta dne [datum], dne [datum] a dne [datum] vždy ve výši 500 Kč, a dále účelně vynaložené náklady dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 300 Kč a dne [datum] ve výši 130 Kč. Dále byly žalované účtovány poplatky za SMS servis ze dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] vždy ve výši 49 Kč. Žalobkyně tak požaduje na neuhrazené jistině 9 998 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, na poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, za poplatky za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 1 980 Kč, za účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a za smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok 250,95 Kč za období od [datum] do [datum] a zákonný úrok, jak je uveden shora. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslání upomínky k úhradě dluhu a s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 4. Z úvěrové smlouvy ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo] ze dne [datum] a splátkového kalendáře včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny podmínky pro poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 10 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 49,20 %. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet 24 měsíčními splátkami ve výši uvedené ve splátkovém kalendáři a celkové se spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč a úrokem zavázala zaplatit 13 760 Kč. 5. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná v době žádosti o úvěr splácela dva existující úvěry, na které splácela měsíčně splátku 2 753 Kč a splátku 4 229 Kč. 6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 7. Ze sdělení [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], že bankovní účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované a dne [datum] na něj byla přijata platba ve výši 10 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] od žalobkyně. 8. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo žalobkyní potvrzeno, že před uzavřením smlouvy ověřovala dne [datum] bonitu klienta, žalovaná u žalované nebyl k tomuto datu záznam v systému ISIR, NRKI, SOLUS ani CRIBIS a že při výpočtu nejvyššího limitu měsíční splátky klienta ([příjmení]) ve výši 13 155 Kč při výši schváleného úvěru 956 Kč vycházela žalobkyně ze sdělené výši příjmu 23 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 3 860 Kč, splátek jiným společnostem z NRKI mimo HC ve výši 5 029 Kč. 9. Z fotografie [číslo obč. průkazu] byla zjištěna totožnost žalované. 10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná celkově uhradila částku ve výši 2 Kč dne [datum] ve výši 1 Kč a dne [datum] ve výši 1 Kč. 11. Z výzvy ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně upomínána k úhradě svého dluhu. 12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení svého dluhu a upozornila ji na možnost jeho vymáhání před soudem. 13. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byly žalované téhož dne poskytnuty peněžní prostředky bankovním převodem ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni splácet v 24 měsíčními splátkami ve výši uvedené ve splátkovém kalendáři a celkové se spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč a úrokem zavázala zaplatit 13 760 Kč. Žalobkyně přistoupila k prohlášení celého dluhu žalované za splatný ke dni [datum], neboť žalovaná splátky nehradila řádně a včas, když celkem uhradila pouze 2 Kč jako tzv.„ korunový odklad“ k prodloužení splatnosti dvou prvních splátek. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého dluhu, avšak mimo částky 2 Kč uhrazené před zesplatněním dluhu ani přes tuto výzvu, ani přes výzvu před podáním žaloby ničeho nezaplatila. 14. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 16. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006). 20. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spot