46 C 194/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal určení, že právní jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy mezi [jméno] [příjmení] (dále jen„ dlužnice“) a žalovanou ze dne [datum], kterým došlo k převodu pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba s [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ nemovité věci“), je vůči žalobci neúčinné. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce má za dlužnicí vykonatelnou pohledávku v podobě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], na základě kterého byl v platnosti ponechán směnečný platební rozkaz [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] poté, co byl rozsudkem [název soudu] dne [datum] potvrzen. Směnečným příkazem bylo dlužnici uloženo zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 700 000 Kč, 6% směnečný úrok z částky 700 000 Kč od [datum] do zaplacení, odměnu ve výši jedné třetiny směnečného peníze ve výši 2 333 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení směnečného řízení, a to z titulu nezaplacené směnky vlastní vystavené dlužnicí dne [datum] na řad žalobce znějící na částku 700 000 Kč. Dlužnice však žalobci na vykonatelnou pohledávku ničeho neuhradila a dne [datum] uzavřela s žalovanou darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti, na základě které žalované darovala nemovité věci, čímž zmařila možnost žalobce k uspokojení vykonatelné pohledávky z jediného majetku dlužnice dostatečné hodnoty k jejímu uspokojení. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. V širších souvislostech vylíčila okolnosti podpisu směnky ze strany dlužnice, babičky žalované, a sice že v době podpisu směnky byla dlužnice ve špatném psychickém stavu z důvodu úmrtí svého syna [jméno] [příjmení], zemřelého dne [datum]. Její stav si vyžádal odbornou pomoc a medikaci psychofarmaky, vlivem kterých nebyla dlužnice způsobilá právně jednat, respektive nebyla schopna rozeznat následky svého právního jednání. Žalobce pak zneužil tíživé životní situace dlužnice a dlužnici nechal podepsat předvyplněnou směnku, ačkoliv mu vůči ní nesvědčil žádný právní titul. Pravděpodobným dlužníkem žalobce byl právě syn dlužnice [jméno] [příjmení], v rámci jehož pozůstalostního řízení všichni v úvahu připadající dědicové včetně dlužnice dědictví odmítli, v důsledku čehož zanikl rovněž dluh [jméno] [příjmení] vůči žalobci. Následně žalobce začal směnku po dlužnici vymáhat v rámci směnečného řízení, které pro dlužnici, jako laika bez pomoci advokáta, skončilo neúspěšně. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nebyla účastníkem směnečného řízení, má za to, že je namístě zabývat se námitkami, které svědčily dlužnici v rámci směnečného řízení (v této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2017 sp. zn. 29 Odo 1102/2005 a ze dne 27. 2. 2014 sp. zn. 29 Cdo 1363/2011), jakož i okolnostmi, za kterých byla směnka podepsána. V neposlední řadě navrhla žalovaná žalobu zamítnout, neboť žalobce jako věřitel nebyl povinen dlužnici poskytnout žádné plnění. 3. Z darovací smlouvy se smlouvou o zřízení služebnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že dlužnice jako babička žalované darovala žalované jako své vnučce nemovité věci a žalovaná je od dlužnice jako dar výslovně přijala. Současně byla dlužnici zřízena služebnost užívacího práva spočívající v doživotním a bezplatném užívání nemovitých věcí. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí ve vztahu ke [katastrální uzemí] a k listu vlastnictví [číslo] bylo zjištěno, že nemovité věci jsou s účinností od [datum] ve vlastnictví žalované. 5. Ze směnečného platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že dlužnici bylo uloženo zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 700 000 Kč, 6% úrok ročně z částky 700 000 Kč od [datum] do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 2 333 Kč a náhradu nákladů řízení. 6. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že shora uvedený směnečný platební rozkaz byl ponechán v platnosti a dlužnici byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení. 7. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že shora uvedený rozsudek [název soudu] byl potvrzen. 8. Z dědického spisu sp. zn. [spisová značka], konkrétně z protokolu o jednání ze dne [datum] bylo zjištěno, že dlužnice odmítla dědictví po zemřelém synovi [jméno] [příjmení], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum]. 9. Z přihlášení se k dědickému řízení včetně směnky bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] přihlásil svoji pohledávku do pozůstalostního řízení ve výši 480 000 Kč z titulu směnky vlastní vystavené dne [datum] zemřelým [jméno] [příjmení]. Směnka byla splatná dne [datum]. 10. Z protokolu o jednání ze dne [datum] bylo zjištěno, že v rámci pozůstalostního řízení nebyl zjištěn žádný dědic a účastníkem pozůstalostního řízení se stal stát. 11. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto, že z výtěžku zpeněžení majetku zemřelého [jméno] [příjmení] v rámci provedené likvidace žalobci jako nezajištěnému věřiteli bude uhrazena na pohledávku ve výši 480 000 Kč částka 46 826,57 Kč a část pohledávky ve výši 433 173,43 Kč zůstane neuspokojena. 12. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl vyzván soudní komisařkou ke sdělení čísla účtu, na který měla být poukázána částka podle rozvrhového usnesení. 13. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti. 14. Smysl odpůrčí žaloby spočívá - uvažováno z pohledu žalujícího věřitele - ve vydání takového rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem uskutečněný právní úkon. Rozhodnutí soudu, kterým se odpůrčí žalobě vyhovuje, představuje podklad k tomu, že se věřitel - na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí vydaného proti dlužníkovi - může domáhat nařízení exekuce postižením toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku, a to proti osobě, v jejíž prospěch byl takový úkon učiněn (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999 sp. zn. 2 Cdon 1703/96). Aktivně legitimován k jejímu podání je tak ve smyslu § 589 o.z. věřitel mající vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku a pasivně legitimována ve smyslu § 594 o.z. pak třetí osoba (nikoliv dlužník), vůči níž neúčinné jednání směřovalo, či z něj měla prospěch. 15. Podle § 589 odst. 1 o.z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). 16. Podle § 591 o.z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. 17. Podle § 594 odst. 1 o.z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. 18. Ze všeho nejdříve se soud zabýval včasností podané žaloby ve smyslu § 591 o.z., tj. zda byla žaloba podána v dvouleté prekluzivní lhůtě od uzavření darovací smlouvy. S ohledem na datum uzavření darovací smlouvy dne [datum] a datum podání žaloby dne [datum] dospěl k závěru, že žaloba je podána včasně. Stejně tak dospěl soud k závěru, že je dána věcná legitimace obou účastníků řízení, tedy aktivní věcná legitimace žalobce ve smyslu § 589 odst. 1 o.z. jako věřitele vykonatelné pohledávky vůči dlužnici a pasivní věcná legitimace žalované ve smyslu § 594 odst. 1 o.z. jako obdarované z darovací smlouvy uzavřené s dlužnicí. 19. Pokud jde o odporovatelnost bezúplatných právních jednáních (typicky darování ve smyslu § 2055 a násl. o.z.), není tato na rozdíl od ostatních skutkových podstat podmíněna vinou dlužníka a odpůrce na zkrácení. Zájem toho, kdo má vůči dlužníku pohledávku, za kterou poskytl protiplnění, má přednost před zájmem toho, kdo od dlužníka něco nabyl bez protiplnění. Z uvedeného lze dovodit, že odpor věřiteli nepřísluší, pokud sám žádné protiplnění neposkytl ani poskytnout nemá; jeho zájem nad zájmem obdarovaného nepřevažuje (viz Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, § 419-654 Praha: Leges 2014, komentář k § 591). 20. S ohledem na uvedené byl žalobce na ústním jednání konaném dne [datum] podle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb