46 C 262/2023-68 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 44 971,21 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru , právnická osoba, č. , tel. číslo, (dále jen „smlouva“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy se zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč, který mohl být čerpán opakovaně mj. i prostřednictvím karty a žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatky a úroky splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 260 Kč. S čerpáním úvěru bylo započato dne , datum, . Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k prohlášení úvěru za splatný ke dni , datum, a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Žalobkyně tak požaduje na jistině 42 906,21 Kč, na úrocích 2 721,79 Kč, na úrocích z prodlení 3 241,94 Kč, na poplatku za pojištění, vedení účtu a zesplatnění úvěru 565 Kč a na sankčních poplatcích 1 500 Kč, jakož i úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 628 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), na základě dosud předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec pro čerpání úvěru prostřednictvím karty ve výši 60 000 Kč s tím, že první den, ve kterém mohlo dojít k čerpání úvěru, bylo sjednáno na , datum, a poslední den jeho čerpání na , datum, s možností prodloužení doby pro provádění dalšího čerpání. Žalovaný se naproti tomu zavázal načerpané prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši 1 260 Kč představující splátku jistiny a úroku ve výši 2,10 % z úvěrového rámce a ve výši 113 Kč představující úhradu pojištění, splatnými vždy ke každému 19. dni v měsíci počínaje , datum, .5. Z vysvětlení některých pojmů včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny podrobnosti ke smlouvě.6. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinného od , datum, byla zjištěna obecná smluvní ujednání mezi žalobkyní a jejími klienty.7. Z žádosti o úvěr, z potvrzení o příjmu a z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z žalovaným doloženého průměrného měsíčního příjmu za poslední tři měsíce ve výši 13 893 Kč oproti v žádosti o úvěr žalovaným deklarovanému příjmu za poslední tři měsíce ve výši 9 640 Kč a současně z deklarovaného čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 50 000 Kč při jednom zdroji příjmu. Žalovaný dále v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, má základní vzdělání a je zaměstnán jako dělník/řemeslník u společnosti , právnická osoba, ., IČO , Anonymizováno, , sídlem , adresa, na dobu určitou do od , datum, do , datum, , přičemž z potvrzení o výši příjmu ze dne , datum, bylo zjištěno, že jeho pracovní smlouva byla prodloužena do , datum, . Disponibilní částka byla vypočtena tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje a bylo počítáno s částkou životního minima.8. Z výpisu z běžného účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na běžný účet č. , č. účtu, připsána částka ve výši 48 000 Kč s popisem „čerpání úvěru , tel. číslo, a dále byly zjištěny pohyby na účtu za daný měsíc při počátečním zůstatku 6 116,56 Kč a konečném zůstatku 7 452,24 Kč.9. Z platební historie ke smlouvě č. , tel. číslo, za období od , datum, do , datum, byla zjištěna historie splácení úvěru ze strany žalovaného, především pak že poslední platba uvedena jako řádná splátka úvěru byla ze strany žalovaného zaplacena dne , datum, a že žalovaný za dobu trvání smlouvě uhradil celkem 88 621,22 Kč.10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila, že ke dni , datum, došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 47 839,16 Kč.11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně poštovního archu bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec pro čerpání úvěru prostřednictvím karty ve výši 60 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal načerpané prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši 1 260 Kč představující splátku jistiny a úroku ve výši 2,10 % z úvěrového rámce a ve výši 113 Kč představující úhradu pojištění, splatnými vždy ke každému 19. dni v měsíci počínaje , datum, . Dále byly sjednány následky porušení smlouvy mj. prohlášením pohledávky klienta za ihned splatnou pro případ porušení smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky. Peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč byly žalovanému poskytnuty k jeho žádosti na bezhotovostně na jeho běžný účet. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu účastníků žalobkyni prostřednictvím splátek uhradil částku ve výši 88 621,22 Kč.13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.15. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.16. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.17. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 účastníků OPR-Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.20. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudila jeho úvěruschopnost. Byť žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z žalovaným tvrzeného a doloženého měsíčního příjmu ve výši 13 893 Kč a dále z deklarovaného příjmu domácnosti ve výši 50 000 Kč, výdaje žalovaného mimo výdajů v podobě vlastní interní splátky úvěru ve výši 1 364,81 Kč žádným z