46 C 455/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 31 758,03 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o [číslo] s produktovým názvem [anonymizována tři slova] měsíční [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy byla žalované poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 8 891 Kč představující úrok ve výši 35 % ročně, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení, to vše v 15 měsíčních splátkách po 1 927 Kč počínaje dnem, kdy uplynul měsíc od data uzavření smlouvy, s tím, že poslední splátka byla stanovena ve výši 1 913 Kč. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, jelikož za celou dobu trvání smlouvy uhradila celkem 8 331 Kč, a to dne [datum] částku ve výši 1 991 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 900 Kč, dne [datum] částku ve výši 2 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 440 Kč. Před uzavřením smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně posouzena schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, kdy právní předchůdce žalobkyně vycházel jednak ze sdělených a doložených údajů ze strany žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, jednak z informací získaných z nebankovních registrů, a dalších registrů a databází (insolvenční rejstřík, aj.). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla právním předchůdcem žalobkyně pohledávka ze smlouvy postoupena na žalobkyně s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně tak po žalované požaduje vedle dlužené jistiny 14 561,35 Kč příslušenství tvořené poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 5 998,65 Kč, dále kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 8 998,03 Kč a sankční poplatky ve výši 2 200 Kč, v neposlední řadě pak smluvní úrok ve výši 35 % ročně z jistiny 14 561,35 Kč ode dne [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 14 561,35 Kč ode dne [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalované poskytnout v hotovosti částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit poplatek ve výši 8 891 Kč, z toho úrok ve výši 4 979 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 3 912 Kč, vše v 15 měsíčních splátkách po 1 927 Kč. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovanou deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 10 687 Kč představující starobní důchod, dále vycházel právní předchůdce žalobkyně z žalovanou deklarovaných měsíčních výdajů v podobě interních splátek ve výši 2 760 Kč a odhadovaných výdajů ve výši 7 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je vdova, bydlí na ubytovně a další příjem domácnosti je 10 000 Kč. Příjem žalované v podobě starobního důchodu měl být doložen výměrem důchodu na rok 2020. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla s účinností k [datum] postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. 6. Výše požadovaných smluvní pokuty byla zjištěna z tabulky o výpočtu. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil, že došlo k postoupení pohledávek ze smlouvy na žalobkyni. 8. Z výzvy k okamžitému plnění dluhu ze dne [datum] včetně potvrzení podání na poštu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dluhu. Výzvy byla odeslána dne [datum]. 9. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně potvrzení podání na poštu bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla odeslána poštou dne [datum]. 10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně pro právního předchůdce žalobkyně pracuje něco kolem 25 let jako vázaný obchodní zástupce, žalované poskytovala asi dvě půjčky, ještě v době, kdy žalovaná bydlela s manželem na ubytovně ve [obec], kde byla rovněž uzavírána smlouva o zápůjčce dne [datum]. Svědkyně se vyjádřila k obecnému procesu zkoumání úvěruschopnosti, který popsala, tak, že do zákaznické karty jsou zaznamenávány údaje na základě předložených dokumentů ze strany klienta, ne však na základě všech. Hlavní položku tvoří příjem, který je obvykle ověřován na základě výplatních pásek, výpisů z účtu. Pokud jde o výdajovou stránku, podle svědkyně se většinou zapisuje nájem, ke kterému se připočítává spotřeba na osobu. Všechny údaje zapisované do zákaznické karty vázaný obchodní zástupce zadá do aplikace a činí tzv. scoring, čímž vyhodnocuje bonitu klienta a zjišťuje, jaká částka může být poskytnuta. 11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle vrácení peněžních prostředků právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit spolu s poplatkem ve výši 8 891 Kč, z toho úrok ve výši 4 979 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 3 912 Kč, vše v 15 měsíčních splátkách po 1 927 Kč. Za celou dobu trvání vztahu žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem 8 331 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně s účinnosti od [datum] postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla k úhradě dluhu opakovaně vyzývána, ničeho dalšího však na rámec výše uvedeného neuhradila, a to ani přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby. 12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 14. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006). 19. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavř