39 C 32/2024-34 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne , datum, účastníci uzavřeli dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši , částka, , který mu bylo umožněno čerpat na běžném účtu. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, v důsledku čehož mu byl kontokorent zablokován. Žalovaný ke dni před zesplatněním kontokorentu dlužil částku , částka, na jistině a , částka, na úroku z úvěru. , právnická osoba, se smlouvou došlo dne , datum, k zesplatnění kontokorentu, což bylo žalovanému oznámeno téhož dne. Žalobkyně požaduje od , datum, úrok z úvěru ve výši 15 % ročně (namísto 18,9 % ročně), a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně se pak žalobou domáhá jistiny ve výši , částka, , úroku z úvěru ve výši 18,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, . Pohledávka ve výši , částka, pak představuje nepovolený debet, který žalovanému vznikl na běžném účtu č. , č. účtu, v rozporu s rámcovou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami čl. Nakládání s účtem a zřízení dispozičního práva. Žalovaný pohledávky nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný dne , datum, uzavřel se žalobkyní rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě mu byl aktivován běžný účet č. , č. účtu, (prokázáno rámcovou smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, ). Dne , datum, uzavřeli účastníci dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na jehož základě byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši , částka, (prokázáno dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a podmínky pro používání kontokorentu (prokázáno rámcovou smlouvou ve spojení s dodatkem č. , právnická osoba, podmínkami a podmínkami pro používání kontokorentu). Žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila z důvodu závažného porušení smluvních povinností (prokázáno výzvou ze dne , datum, , vč. podacího archu). Žalovaný ke dni před zesplatněním kontokorentu dlužil částku , částka, na jistině a , částka, na úroku z úvěru, a dále částku ve výši , částka, představující nepovolený debet na běžném účtu žalovaného (prokázáno přehledem čerpání a splácení kontokorentu a výpisem z běžného účtu). Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když výše jeho příjmu činila cca , částka, měsíčně a měsíčních výdajů ve výši cca , částka, (prokázáno žádostí o úvěr, úvěrovou zprávou). Před podáním žaloby byl žalovaný ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení pohledávek (prokázáno výzvou ze dne , datum, , vč. podacího archu).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.9. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, žalobkyně proto úvěr v souladu se smluvenými podmínkami ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Protože žalovaný svůj dluh řádně neuhradil, dostal se ode dne následujícího po zesplatnění dluhu do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Žalobkyně prokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného k zaplacení poskytnutého plnění ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnutého plnění, resp. splátek pro jeho vrácení, odpovídala reálným možnostem žalovaného, tj. jeho příjmu cca , částka, měsíčně a jeho měsíčním nákladů ve výši cca , částka, . Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z částky , částka, představující paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony (výzva k plnění a žaloba) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.14. , adresa, ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.