39 C 9/2024-56 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 106 514,38 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. V žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne 10. 1. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl právní předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnut úvěr ve výši 71 000 Kč, přičemž tato částka byla žalované vyplacena dne 11. 1. 2023 na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě. Před poskytnutím úvěru byla posuzována schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení, jakož i v databázi SOLUS a NKRI. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 30 % ročně splácet v 42 měsíčních splátkách ve výši 5 419 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únorem 2023. Žalovaná se dále zavázala platit právní předchůdkyni žalobkyně pojištění schopnosti splácet ve výši 664 Kč měsíčně. Žalovaná sjednané splátky nehradila však řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr v souladu s čl. 6.3 smlouvy úvěr zesplatnila dne 26. 4. 2023, což žalované oznámila dopisem. Žalovaná na dluh od jeho poskytnutí ničeho neuhradila a dluží tak ke dni podání žaloby na jistině částku 84 029,53 Kč (která se skládá z původní dlužné jistiny ve výši 71 000 Kč a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 13 029,53 Kč), na dlužném poplatku za pojištění částku 1 992 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru, kterou žalobkyně požadovala jednak z původní jistiny do zesplatnění ve výši 998 Kč a dále z nové jistiny od 27. 4. 3023 do 14. 12. 2023), tj. částku 20 492,85 Kč (dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru). Dále žalovaná dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 71 000 Kč ode dne 27. 4. 2023 do zaplacení v úrokové sazbě 30 % ročně, současně žalobkyně požaduje zaplatit zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny, tj. částky 84 029,53 Kč od 7. 5. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou k zaplacení dlužné částky, avšak ani poté ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 10. 1. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 71 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit v 42 měsíčních splátkách ve výši 5 419 Kč splatných v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 2. 2023. V čl. 6.1 úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 30 dnů, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou z opožděných splátek, nanejvýše však do výše 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V čl. 6. 4. úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají novou jistinou. V čl. 6.5 úvěrové smlouvy bylo dále sjednáno, že žalované po zesplatnění úvěru vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Žalovaná se dále v úvěrové smlouvě zavázala platit pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 664 Kč měsíčně (vše prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o úvěru včetně přílohy č. , hodnota, – pojištění o odpovědnosti splácet úvěr, oznámením o schválení úvěru vč. splátkového kalendáře). Žalované byla částka 71 000 Kč poskytnuta převodem na účet uvedený ve smlouvě dne 11. 1. 2023 (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy zjistila, že její průměrný čistý příjem za poslední čtyři měsíce činil 18 126 Kč, kdy byla zaměstnána u zaměstnavatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, na dobu neurčitou, náklady na bydlení činily 3 568 Kč, kdy žila sama, žalovaná neevidovala žádné další splátky, a tedy její disponibilní zůstatek měsíčně činil (prokázáno výpisem z NRKI, SOLUS, hodnocením klienta, výpisem z účtu žalované). Žalovaná na pohledávku neuhradila ničeho a dostala se do prodlení s úhradou splátky více než 65 dnů, čímž došlo automaticky v souladu s čl. 6.3 úvěrové smlouvy k zesplatnění úvěru, což bylo žalované oznámeno (prokázáno oznámením ze dne 26. 4. 2023). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka z uvěrové smlouvy za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dne 14. 11. 2023 (prokázáno společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávky ze dne 31. 10. 2023 včetně přílohy č. , hodnota, – seznamem postoupených pohledávek a oznámením ze dne 14. 11. 2023 včetně kopie podacího lístku). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 30. 1. 2024 (prokázáno předžalobní upomínkou včetně kopie podacího lístku).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjed