Okresní soud Praha-východ 10 C 149/2026-22 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala předmětné částky s tím, že dne , datum, uzavřela její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., se žalovanou smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr 45 000 Kč, za který se žalovaná zavázala hradit úrok 9,99 % a dále poplatky dle ceníku. Žalovaná se zavázala úvěr hradit pomocí pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 076,31 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně ke dni , datum, celý úvěr zesplatnila. Svou aktivní legitimaci dovozovala žalobkyně od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které bylo žalované poskytnuto 45 000 Kč s úrokem 9,99 % ročně a poplatky dle ceníku. Úvěr se žalovaná zavázala hradit ve splátkách po 2 076,31 Kč. Splátka byla splatná vždy k 15. dni v měsíci (prokázáno smlouvou o úvěru včetně obchodních podmínek). Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že požadovaný úvěr je možné poskytnout (prokázáno prohlášením k protokolu o posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celou částku (prokázáno potvrzením o realizování platby). Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, takže právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou sumu zesplatnila ke dni , datum, a po marném uplynutí doby k úhradě žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky s tím, že jinak bude muset přistoupit k soudnímu vymáhání (prokázáno přehledem plateb, zesplatněním ze dne , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně poštovního archu). Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).5. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr, který se žalovaná zavázala společně se souvisejícími a sjednanými poplatky za služby právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Protože žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, vyzvala ji právní předchůdkyně žalobkyně k okamžité úhradě poskytnutého a dosud nesplaceného úvěru s příslušenstvím a úvěrových poplatků za zaslání upomínek a za pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši 11 907,18 Kč. Žalovaná však požadovanou částku neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně se následně rozhodla pohledávku postoupit na žalobkyni, a to na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně žalovaného příslušenství, neboť včasným neuhrazením dluhu se žalovaná dostala do prodlení, čímž žalobkyni vznikl též nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 907,18 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. K výpočtu přiznaných nákladů soud v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobní návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota řízení nepřesahuje částku 50 000 Kč.14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)