Okresní soud Praha-východ 10 C 90/2026-52 – Náklady řízení

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o dodávce elektřiny. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované do odběrného místa (, adresa, , , adresa, ) elektřinu ze zařízení distributora a žalovaná za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaná však nikoli, když za období 28. 11. 2023 – 25. 11. 2024 za dodanou elektřinu nezaplatila, ač jí byla cena řádně vyúčtována fakturou č. , hodnota, celkem znějící na 82 176,45 Kč splatnou dne 11. 12. 2024, po splatnosti uhradila částku 500 Kč, která byla žalobkyní započtena na jistinu dluhu. Žalovaná neuhradila vyúčtování ani za následující období 26. 11. 2024 – 16. 4. 2025 vyúčtované fakturou č. , hodnota, znějící na částku 46 862,01 Kč. Dne 18. 4. 2025 žalobkyně přistoupila k odpojení elektroměru v odběrném místě, za což si účtuje poplatek ve výši 907,50 Kč, splatný dne 6. 5. 2025. Žalobkyně dále zaslala žalované dvě upomínky, za něž účtuje v souladu s obchodními podmínkami celkem 480 Kč. Přestože byla žalovaná o zaplacení upomínána, zažalovanou částku neuhradila dosud. Žalobou se pak žalobkyně domáhala, aby soud žalované uložil povinnost uhradit částku ve výši 129 925,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 81676,45 Kč od 12. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 46862,01 Kč od 7. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 907,5 Kč od 7. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a v řízení bylo zjištěno:4. Účastníci uzavřeli dne , datum, platně smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, do odběrného místa , adresa, , , adresa, , na základě které žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala za ní zaplatit sjednanou cenu dle ceníku. Korespondenční adresou žalované byla adresa , adresa, , (důkaz: smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , VOPD). Žalovaná v plné moci ze dne , datum, prohlásila, že je vlastník nemovitosti, resp. je oprávněna nemovitost na adrese odběrného místa užívat, a to včetně odběrného zařízení a má souhlas vlastníka nemovitosti k uzavření smlouvy o připojení (důkaz: plná moc ze dne , datum, ). Žalobkyně si od žalované vyžádala souhlas s nakládáním s osobními údaji (důkaz: informace o zpracování osobních údajů ze dne , datum, ). Žalobkyně vyúčtovala žalované za uskutečněný odběr v období od 28. 11. 2023 do 25. 11. 2024 částku 82 176,45 Kč splatnou dne 11. 12. 2024, vyúčtování bylo podle adresní části vyúčtování zasíláno na adresu odběrného místa (důkaz: vyúčtování č. , hodnota, ). Žalobkyně vyúčtovala žalované za uskutečněný odběr v období od 26. 11. 2024 do 16. 4. 2025 částku 46 862,01 Kč splatnou dne 6. 5. 2025, vyúčtování bylo podle adresní části vyúčtování zasíláno na adresu odběrného místa (důkaz: vyúčtování č. , hodnota, ), totožně jako vyúčtování za odpojení elektřiny č. , hodnota, znějící na částku 907,50 Kč se splatností k 6. 5. 2025 (důkaz: vyúčtování č. , hodnota, ) a upomínky ze dne 25. 3. 2025 a 13. 1. 2025, jimiž byl zároveň vyúčtován poplatek za zaslání upomínky ve výši 240 Kč za každou z nich (důkaz: upomínka č. , hodnota, a č. , hodnota, ). Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, (důkaz: výzva k zaplacení dluhu, poštovní podací arch).5. Všechny provedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné.6. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků z prodlení je stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb., podle jeho § 2 odst. 1 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V druhém pololetí roku 2025 činila výše úroků z prodlení 11,5 %.9. Na základě provedených důkazů bylo ve věci prokázáno, že žalovaná dne , datum, uzavřela se žalobkyní smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě , adresa, , , adresa, . Žalovaná poslední dvě vyúčtování za odebranou elektřinu neuhradila, proto jí bylo dále účtováno za upomínky (2x) a za odpojení elektřiny. Protože žalovaná netvrdila, že by vzniklý nedoplatek za odebranou energii byť jen částečně zaplatila, je žaloba co do jistiny důvodná. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení, které bylo stanoveno na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce však vyúčtování v rozporu s ujednáním ve smlouvě o korespondenční adrese pro účely smlouvy zasílal na adresu jinou jemu známou, proto soud posoudil splatnost faktur a v návaznosti na ně prodlení žalované až od okamžiku, kdy byl žalované doručen žalobní návrh, a to na adresu jejího trvalého pobytu (jež je shodná s její korespondenční adresou dle uzavřené smlouvy). Od data následujícího po doručení pak je možné uvažovat o prodlení žalované s úhradou žalovaného nároku. Z uvedených důvodů byl požadavek na úhradu zákonného úroku z prodlení od splatnosti jednotlivých vyúčtovaných částek do data doručení žaloby žalované zamítnut jako nárok nikoliv po právu, stejně tak i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení v částce jdoucí nad rámec stanovený shora uvedeným nařízením vlády.10. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 868 Kč, přičemž část žalobního nároku, která byla zamítnuta, tvoří v poměru k části, v níž bylo žalobě vyhověno, pouze minoritní zlomek (méně než 5 % v poměru k přiznané částce), proto soud nepovažoval za nezbytné tuto nepatrnou míru neúspěchu v rámci výroku o náhradě nákladů zohlednit. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 198 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 129 925,96 Kč sestávající z částky 6 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 000 Kč ve výši 5 670 Kč.