Okresní soud Praha-východ 18 C 134/2026-22 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky , částka, , sestávající z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši , částka, . Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokutu ve výši , částka, za prvních 90 dní prodlení žalovaného v období od , datum, do , datum, . Žalobkyně tvrdila, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na jejím základě měla žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se měl zavázat vrátit čerpané prostředky spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka měla být splatná dne , datum, . Kreditní rámec měl skončit dne , datum, . Žalobkyně dále tvrdila, že vyplatila žalovanému na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, . Žalovaný splatil na jistinu celkem , částka, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky; tato byla žalobkyní vypočtena na částku , částka, . Žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky, a proto žalobkyně smlouvu dne , datum, vypověděla. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB, na základě lustrací v registrech, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, údajů získaných prostřednictvím AISP, bankovních výpisů a výplatních pásek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož bylo možno ve věci rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný proti tomuto postupu přes řádně doručenou výzvu nevznesl námitky, soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).4. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Totožnost žalovaného měla být ověřena prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, . RPSN byla ve smlouvě uvedena ve výši 1 759,13 %, úroková sazba ve výši 1,016 % denně a poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky. Datum splatnosti první denní splátky (30. den ode dne poskytnutí Úvěru) byl , datum, . Datum splatnosti úvěru byl , datum, . Každá denní splátka je splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky. V případě prodlení žalovaného byl mj. sjednán nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení, až do zaplacení.5. Z předpisu denních splátek a z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ vyplývá, že denní splátka úvěru měla činit , částka, . Denní splátka se skládá z denní splátky jistiny, denní splátky úroku a denní splátky poplatků. Výše zápůjční úrokové sazby je pevná a činí 1,016 % denně. Úvěr je rozdělen na denní splátky, žalovanému bylo žalobkyní doporučeno hradit v měsíčních úhradách každých 30 dní.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (výpis z interního systému žalobkyně) soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, vyplacena částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , tj. celkem , částka, .7. Z listiny označené „Identifikované příjmy“ soud zjistil pouze to, že žalobkyně ve svém interním systému evidovala jako ověřený čistý měsíční příjem žalovaného částku , částka, .8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně soud zjistil obsah záznamu v interním systému žalobkyně. Podle něj měl žalovaný žít ve dvoučlenné společně hospodařící domácnosti, pravidelné měsíční výdaje na půjčky měly činit , částka, , výdaje na bydlení , částka, , ověřený čistý měsíční příjem , částka, , příjem uvedený spotřebitelem , částka, , minimální výdaje , částka, a disponibilní příjem , částka, .9. Z e-mailového podání žalobkyně ze dne , datum, , zaslaného na adresu , e-mail, , soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že je 92 dní v prodlení se splácením úvěru, a vyzvala jej k úhradě částky , částka, .10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve lhůtě tří dnů. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne , datum, .11. Z dalších předložených listin soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci.12. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona se schopnost spotřebitele plnit sjednané povinnosti posuzuje zejména porovnáním jeho příjmů, výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci, včetně závazků a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.17. Soud dospěl k závěru, že účastníci měli v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto byla před jejím uzavřením povinna důkladně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Již ze samotného výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného je zřejmé, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti poskytnout spotřebitelský úvěr pouze v případě, kdy nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Z informací, které poskytl žalovaný žalobkyni totiž vyplývá, že jeho čistý příjem činil , částka, , výdaje na bydlení minimálně , částka, a na dosavadních splátkách hradil měsíčně , částka, . Sama žalobkyně pak uvedla, že minimální výdaje žalovaného činí , částka, . I kdyby v těchto výdajích byly zahrnuty výše uvedené náklady na bydlení, zbývalo by žalovanému na živobytí po zaplacení minimálních výdajů a dosavadních splátek celkem , částka, , což je částka, s níž lze v místě bydliště žalovaného vyžít jen velmi obtížně. Jen z informací poskytnutých žalovaným je tedy zřejmé, že zde existovala důvodná pochybnost o jeho schopnosti úvěr splácet, a proto mu neměl být vůbec poskytnut.18. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení jen vrácení toho, co žalovanému skutečně poskytla, tedy částky , částka, , poníženou o žalobkyní tvrzené úhrady žalovaného ve výši , částka, . Žalovaný sám ničeho netvrdil ani neprokázal. Na smluvní úrok, poplatek za vyplacení tranše ani poplatky za volitelné služby žalobkyni právo nevzniklo, neboť tato plnění mají původ pouze v neplatné smlouvě.19. Spotřebitel je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil ani nedoložil žádné okolnosti svých příjmových, majetkových a sociálních poměrů, které by odůvodňovaly určení delší doby plnění. S přihlédnutím k výši jistiny, době uplynulé od jejího poskytnutí a procesní pasivitě žalovaného soud určil jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného tři dny od právní moci rozsudku.20. Nárok na zákonný úrok z prodlení žalobkyni zatím nevznikl. Při neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitel může dostat do prodlení s vrácením jistiny až po marném uplynutí doby přiměřené jeho možnostem. Výzva žalobkyně k úhradě ani jí tvrzená výpověď neplatné smlouvy prodlení žalovaného nezaložily (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, zveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2026). Soud proto žalobu v části požadovaného zákonného úroku z prodlení zamítl21. Žalobkyni proto soud přiznal toliko poskytnutou a dosud nevrácenou část jistiny ve výši , částka, . Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, přičemž jí byla přisouzena částka , částka, , tj. méně než polovina požadované částky. Ve věci tak byl z převážné části úspěšný žalovaný. Žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.