13 C 236/2021-28 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaná se přepravovala dne [datum] bez platného jízdního dokladu, kdy přirážka k jízdnému činí [částka] a jízdní [částka]. Dlužnou částku žalovaná přes výzvu neuhradila. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaná se dne [datum] přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobcem. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou a přirážku k jízdnému ani jízdné nezaplatila. Výše přirážky k jízdnému vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobce. 6. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dopravce se zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a živých zvířat ve veřejné drážní osobní dopravě a ve veřejné silniční osobní dopravě upravuje vyhláška č. 175/2000 Sb. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost zaplatit jízdné, bylo jí rozsudkem uloženo zaplatit žalobci žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení stanoveným podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 150 o.s.ř., kdy soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení účastníkovi, kterému by ve smyslu § 142 a násl. o.s.ř. náležely, tedy žalobci. Tyto důvody spatřuje soud ve věku žalované, který je ve věku blížícímu se věku nezletilého, a soud má v dané věci za to, a to i s ohledem na předmět řízení a tarifní hodnotu sporu, že nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby hradila další finanční částku, která by odpovídala nákladům soudního řízení. Zároveň soud nemá za to, že by tímto rozhodnutím byly poškozeny majetkové zájmy žalobce.