37 C 99/2020-61 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], zapsaným na [list vlastnictví], přičemž je vlastnili takto: žalobkyně a) vlastnila podíl o velikosti id. [anonymizováno] žalobce b) vlastnil podíl o velikosti id. [číslo] žalobce c) vlastnil podíl o velikosti id. [číslo] žalobkyně d) vlastnila podíl o velikosti id. [číslo] žalobkyně e) vlastnila podíl o velikosti id. [číslo] žalobkyně f) vlastnila podíl o velikosti id. [anonymizováno] žalobkyně g) vlastnila podíl o velikosti id. [číslo] žalobce h) vlastnil podíl o velikosti id. [anonymizováno] žalobkyně i) vlastnila podíl o velikosti id. [číslo] žalovaný vlastnil podíl o velikosti podíl id. [číslo], a k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], zapsaným na [list vlastnictví], které vlastnili takto: žalobkyně a) vlastnila podíl o velikosti id. [anonymizováno] žalobce b) vlastnil podíl o velikosti id. [číslo] žalobce c) vlastnil podíl o velikosti id. [číslo] žalobkyně d) vlastnila podíl o velikosti id. [číslo] žalobkyně e) vlastnila podíl o velikosti id. [číslo] žalobkyně g) vlastnila podíl o velikosti id. [číslo] žalobkyně i) vlastnila podíl o velikosti id. [číslo] žalovaný vlastnil podíl o velikosti id. [číslo]. Důvodem pro vypořádání je podle žalobců skutečnost, že všichni hodlají nemovitosti, které jsou neudržované, prodat, avšak žalovaný společnému prodeji brání. Reálné rozdělení nemovitostí přitom není možné, jelikož by se pozemky staly nevyužitelnými. Výměra nově vzniklých pozemků by totiž byla nedostatečná a většina z nich by byla bez přístupové cesty, přičemž ani žalovaný s rozdělením nesouhlasí. Žalobci navrhli, aby jejich podílové spoluvlastnictví s žalovaným bylo zrušeno a nemovité věci byly přikázány do podílového spoluvlastnictví žalobců s tím, že žalovanému vyplatí na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku určenou znaleckým posudkem, který si za tímto účelem nechali zpracovat [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Podle znalce cena spoluvlastnického podílu žalovaného o velikosti id. [číslo] na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] činí [částka] a cena jeho podílu na nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] činí [částka]. Potřebnou částku na vyplacení žalovaného již složili do advokátní úschovy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal při jednání dne [datum] a dne [datum], na která se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto žalobu projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Z dohody o prodeji pozemku soud zjistil, že žalovaný již jednou s prodejem předmětných nemovitostí vyjádřil souhlas za podmínky, že jemu budou prodány pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] na [list vlastnictví]. 5. Ze znaleckého posudku [číslo] soud zjistil, že cena podílu žalovaného o velikosti id. [číslo] na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] činí [částka] a cena podílu žalovaného o velikosti id. [číslo] na nemovitostech parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] činí [částka]. 6. Z dodatku znaleckého posudku [číslo] soud zjistil, že cena podílu žalovaného o velikosti id. [číslo] na nemovitostech parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] činí [částka] 7. Z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] ze dne [datum] a ze dne [datum] – ze stránek nahlížení do KN - a z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] ze dne [datum] a ze dne [datum] – ze stránek nahlížení do KN – soud zjistil, že spoluvlastnictví účastníků stále trvá. 8. Z výpisu z [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že na účtu advokáta žalobců je v advokátní úschově složena částka [částka]. Jako detail transakce je uvedeno: [anonymizováno] advokatni uschova. 9. Ze smlouvy o advokátní úschově soud zjistil, že žalobci uzavřeli se společností [právnická osoba] smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy, na základě které se žalobci zavázali uzavřít s uvedenou společností kupní smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem na [list vlastnictví] a společnost se zavázala jako část kupní ceny složit do advokátní úschovy částku [částka], kterou žalobci využijí na vyplacení žalovaného, a to do 80 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. Ze dvou fotografií nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] soud zjistil, že pozemky jsou neudržované a zarostlé náletovými dřevinami. 11. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 12. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 13. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 14. Podle § 1147 věta prvá o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 15. Předmětem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem může být jen celá věc, která je v podílovém spoluvlastnictví všech spoluvlastníků. Při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není soud vázán žalobním návrhem a je povinen dodržet zákonné pořadí způsobů vypořádání. Soud musí nejprve zkoumat možnost rozdělení společné věci. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, pak ji soud přikáže za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3510/2011, dostupné na [webová adresa]). Přikazuje-li soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, vyjádří ve výroku rozsudku, že se celá věc přikazuje buď jednomu spoluvlastníkovi do výlučného vlastnictví, anebo více spoluvlastníkům do podílového spoluvlastnictví, a v jakém poměru, a nikoli tedy, že se podíl některého spoluvlastníka přikazuje jednomu nebo více spoluvlastníkům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2281/2003, dostupné na [webová adresa]). 16. Soud nejprve posuzoval, zda předmětné pozemky je možné rozdělit. S ohledem na velikost podílů a účel pozemků přitom dospěl k závěru, že by jejich rozdělením bylo znemožněno jejich účelné a pro všechny spoluvlastníky nejvýhodnější využití. Jak je také zřejmé ze znaleckého posudku a jeho dodatku, část pozemků slouží jako obslužná komunikace k sídlišti, což znamená, že dané pozemky není možné užívat jinak než jako jeden celek. Tato skutečnost ostatně také snižuje jejich cenu. Soud proto přistoupil k dalšímu zákonnému způsobu vypořádání, a to přikázání některým spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu. Vzhledem k tomu, že žalobci souhlasí s přikázáním do svého spoluvlastnictví, a dokonce se již dohodli na společném budoucím postupu ohledně pozemků, kdy nemovitosti na [list vlastnictví] prodají a nemovitosti na [list vlastnictví], na kterých je příjezdová komunikace, převedou na obec, soud podílové spoluvlastnictví tak, jak mu ukládá zákon, nejprve zrušil a pozemky přikázal žalobcům způsobem, jaký je uveden ve výrocích II a IV tohoto rozsudku. Soud přikázal pozemky do podílového spoluvlastnictví každému ze žalobců tak, že k jejich stávajícímu podílu přičetl část podílu žalovaného, který rovnoměrně rozdělil mezi všechny žalobce spoluvlastnící dané nemovitosti. Tento postup se v dané situaci soudu jeví pro všechny účastníky jako nejlepší možný, neboť prodejem jako jeden celek pozemky vygenerují největší zisk. 17. Při stanovení výše náhrady, která náleží žalovanému, přitom soud vycházel ze znaleckého posudku předloženého žalobci, na základě kterého uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému celkem [částka] ve výši podle podílů, které jim soud přikázal. Z provedených důkazů bylo zároveň zřejmé, že žalobci jsou solventní a mají v advokátní úschově složenu částku ve výši určené znaleckým posudkem, která bude vyplacena žalovanému po právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil dle návrhu žalobců 80denní. 18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobcům přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení za právní zastoupení. Žalobcům náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále odměna z tarifní hodnoty [částka] (hodnota podílu žalovaného) ve výši 5 x [částka] za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní upomínku, žalobu a účast při jednání soudu dne [datum] a dne [datum], a to dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 5, § 7 bodu 6 a § 11 odst.