7 C 182/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dodávala do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], pitnou vodu a odváděla odsud vody odpadní. Ustanovení § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ukládá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovateli, pokud je k tomu vlastníkem domu zmocněn, povinnost uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Dle ustanovení § 2 odst. 6 citovaného zákona je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci. Žalobkyně tedy zaslala žalovanému, který byl v období využívání služeb žalobkyně vlastníkem předmětné nemovitosti, k podpisu smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Žalovaný však nereagoval a nadále odebíral vodu z vodovodu a vypouštěl odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy, přičemž takový odběr vody je dle ustanovení § 10 odst. 1 a 2 citovaného zákona považován za neoprávněný. Žalovaný neuhradil žalobkyni cenu vodného i stočného za období od [datum] do [datum], čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala dlužnou částku ve výši [částka] fakturou [číslo] se splatností ke dni [datum]. Žalovaný ani poté neuhradil žalobkyni vodné a stočné ve lhůtě splatnosti, přestože jej žalobkyně o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby upomínala. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese uvedené v záhlaví pitnou vodu a odváděla odsud vody odpadní. Žalovaný od žalobkyně odebíral pitnou vodu a odváděl vodu odpadní bez uzavřené smlouvy. [příjmení] a stočné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] se splatností ke dni [datum]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní upomínka s výzvou k plnění, avšak žalovaný ani poté ničeho nezaplatil. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“). 7. Podle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Podle odst. 13 téhož ustanovení má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. [příjmení] je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Podle odst. 14 téhož ustanovení má vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Podle §10 zákona o vodovodech a kanalizacích neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr a) před vodoměrem, b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní, c) přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo d) přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením. Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní, b) v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem, nebo c) přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné. Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé neoprávněným odběrem vody a neoprávněným vypouštěním odpadních vod vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace. Způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis. 8. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalobkyně dodala žalovanému do výše uvedeného odběrného místa pitnou vodu a odváděla odsud vodu odpadní. Žalovaný přitom neuzavřel se žalobkyní písemnou smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, v důsledku čehož vzniklo na jeho straně dle §10 zákona o vodovodech a kanalizacích a § 2991 obč. zák. bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat a které odpovídá vyúčtovanému vodnému a stočnému. V řízení pak nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh uhradil něčeho nad rámec toho, co uváděla žalobkyně, či že by žalovaná pohledávka zanikla jinak, soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. jdoucím ode dne následujícího po splatnosti žalované částky, tj. od [datum] Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze tří režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 3 úkonů právní služby a také z DPH v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).