7 C 239/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] úvěrovou smlouvou, v rámci které mu byl poskytnut úvěr ve výši [částka] za roční úrok v sazbě 18,7 %. K čerpání úvěru žalovaným došlo tak, že část úvěru byla použita na úhradu stávajících závazků žalovaného a zbývající část byla načerpána převodem na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v 96 pravidelných měsíčních anuitních splátkách včetně pojištění ve výši [částka] splatných vždy ke každému 18. dni v měsíci počínaje dnem [datum], přičemž poslední anuitní splátka včetně pojištění byla sjednána na částku [částka]. Žalovaný porušil svoji povinnost hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně využila svého oprávnění dle úvěrové smlouvy a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně žalovaného o zaplacení celé dlužné částky upomínala, avšak žalovaný na výzvy nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku v celkové výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], neuhrazených úroků z úvěru ke dni zesplatnění pohledávky ve výši [částka], úroků z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení z částky dlužného obchodního úroku ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě žalobkyní předložených listin a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Úvěr byl žalovanému poskytnut s úrokovou sazbou ve výši 18,7 % ročně a měl být splácen v 96 pravidelných měsíčních anuitních splátkách včetně pojištění ve výši [částka]. Ze smlouvy bylo zjištěno, že splatnost první splátky byla sjednána na den [datum] a splatnost každé další splátky nastala vždy k 18. dni v měsíci. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve prospěch bankovního účtu žalovaného. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, žalobkyně zesplatnila úvěr žalovaného ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě nejpozději do [datum]. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet prostřednictvím sjednaných splátek. Zatímco žalobkyně řádně poskytla žalovanému peněžní prostředky, a splnila tak svou povinnost plynoucí z uzavřené smlouvy o úvěru, žalovaný své povinnosti splácet čerpaný úvěr řádně a včas nedostál. Přitom žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil a v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by na svůj dluh zaplatil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně či že by žalovaná pohledávka zanikla jinak. Soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni podle ustanovení § 1970 obč. zák. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů právního zastoupení, které sestávají z odměny stanovené podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé), paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalované nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.