7 C 295/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvou o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byla žalovanému poskytnuta bezúročná zápůjčka částky ve výši [částka] a kterou se žalovaný zavázal žalobkyni jednorázově splatit dne [datum] společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Smlouva byla sjednána elektronicky. Žalovaný čerpal zápůjčku částky ve výši [částka] formou bezhotovostního převodu z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně na jím uvedený bankovní účet č. [bankovní účet], avšak po datu splatnosti žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení částky ve výši [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši [částka]. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to smlouvou ze dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla prostředky komunikace na dálku sjednána tato smlouva, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka]. Z výpisů z bankovních účtů právního předchůdce žalobkyně a žalovaného soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému částku ve výši [částka] odpovídající jistině úvěru dne [datum], a to bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peníze spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] nejpozději do [datum], což neučinil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla uvedenou pohledávku právního předchůdce žalobkyně za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení předmětné pohledávky žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení částky ve výši [částka] ve lhůtě do tří dnů na uvedený bankovní účet. Žalovaný však ani poté žalobkyni ničeho nezaplatil. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dál jen„ obč. zák.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinných ke dni [datum], kdy předmětnou smlouvu je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť ji uzavřel právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 obč. zák. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kde se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci posouzený podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu jen zčásti. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši [částka] Smlouva o spotřebitelském úvěru však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně v průběhu řízení tvrdila toliko obecně, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalovaného zápůjčku splácet, přičemž žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Pokud právní předchůdce žalobkyně pouze na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, aniž by si sám aktivně ověřoval faktické osobní a majetkové poměry žalovaného, nelze takový postup jednoznačně hodnotit jako řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. 8. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba] za období červenec až září 2019 soud zjistil, že v kalendářním měsíci červenci 2019 činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného částku – [částka] a konečný zůstatek činil – [částka], přičemž žalovaný v tomto kalendářním měsíci čerpal postupně půjčky ve výši [částka], [částka] a [částka]. Dále bylo zjištěno, že v kalendářním měsíci srpnu 2019 činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného – [částka] a konečný zůstatek činil [částka], přičemž žalovanému byla v tomto kalendářním měsíci vyplacena mzda ve výši [částka]. Dále soud zjistil, že v kalendářním měsíci září 2019 činil počáteční zůstatek na bankovním účtu žalovaného [částka] a konečný zůstatek činil částku ve výši – [částka], přičemž žalovaný v tomto kalendářním měsíci čerpal postupně půjčky ve výši [částka], [částka] a [částka] a byla mu v tomto kalendářním měsíci vyplacena mzda ve výši [částka]. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného tedy bylo zjištěno, že ačkoli měl žalovaný příjem ze zaměstnání, jeho výše nebyla v době uzavření smlouvy o zápůjčce dostatečná k pokrytí životních nákladů a dalších finančních závazků žalovaného, stejně jako závazků z předmětné smlouvy o zápůjčce. Jestliže za takové situace právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně řádně nesplnil zákonný požadavek posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Úvěr smí totiž věřitel poskytnout spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla dle § 87 odst. 1 zákona o