7 C 308/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku, dále smluvní pokutu ve výši [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] rámcovou smlouvu o úvěru, na základě které byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr včetně sjednaných úroků ve výši [částka], tj. celkem částku ve výši [částka], nejpozději do [datum]. Žalovaný porušil svou povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr řádně a včas. Ke dni sepsání žaloby eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené částky ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalovaný byl vyzýván k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, přesto však žalobkyni dlužnou částku neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Zhodnocením předložených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru (dále jen„ Smlouva“). Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu se sjednanými úroky ve výši [částka] žalobkyni ve lhůtě nejpozději do [datum]. Zatímco žalobkyně svůj závazek poskytnout žalovanému sjednaný úvěru řádně splnila, žalovaný porušil svou povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr řádně a včas. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného se splacením úvěru, maximálně však ve výši [částka], a povinnost žalovaného zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k plnění, na kterou žalovaný nereagoval a ničeho nezaplatil. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Mezi žalovaným a žalobkyní tedy byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. obč. zák. Jelikož žalovaný porušil ustanovení Smlouvy, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu spolu se smluvní pokutou a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nárok žalobkyně vylučovaly. Žalovaný neměl k jeho vzniku žádné výhrady, v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil nad rámec tvrzení žalobkyně nebo že by žalovaný nárok zanikl, byť jen zčásti, jinak. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni dlužnou částku spolu s úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny za období od [datum] do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] žalobkyni, když náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z paušální náhrady výdajů stanovené dle ust. § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby (návrh ve věci samé, předžalobní výzva), tj. z paušální náhrady výdajů v celkové výši [částka] Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).