13 C 38/2022-56 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvou o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se vedle vrácení finančních prostředků zavázala zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 52 týdenních splátek po [částka]. Žalovaná porušila své povinnosti, když nehradila sjednané splátky řádně. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobce, a to smlouvou ze dne [datum] s tím, že změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Žalobce požaduje zaplacení částky ve výši [částka], která se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka]. 2. Žalovaná reagovala na doručení elektronický platební rozkaz vydaný zdejším soudem podáním odporu a vyjádřením, ve kterém však se však vyjadřuje zřejmě k jinému svému dluhu, kdy odkazuje na jinou výši dluhu i jinou osobu věřitele. Tyto nesrovnalosti ve svých vyjádření žalovaná neodstranila ani přes upozornění soudu a nařízenému soudnímu jednání se nedostavila. 3. Při jednání konaném dne [datum] vzal žalobce podanou žalobu zpět co do částky [částka] s příslušenstvím, a to s ohledem na předběžný právní názor soudu týkající se povahy sjednaného souhrnného poplatku. 4. Z dohody označené jako smlouva o půjčce [číslo] soud zjistil, že tato dohoda byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Strany se dohodly, že žalované bude poskytnuta částka ve výši [částka] v hotovosti, kterou žalovaná právnímu předchůdci žalobce vrátí spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], a to prostřednictvím 52 týdenních splátek po [částka]. 5. Z dohody označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, mezi žalobcem jako postupníkem a právním předchůdcem žalobce jako postupitelem byla uzavřena tato dohoda, na základě které byly na žalobce postoupeny pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy. Z přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že na žalobce byla mj. postoupena pohledávka za žalovanou. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] o podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce informoval žalovanou o změně v osobě věřitele a vyzval ji k úhradě dluhu ve výši celkem [částka]. 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužní částky ve výši celkem [částka], a to nejpozději do [datum]. Žalovaná byla zároveň upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky za ní, a to pokud by svlj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatila. 8. S ohledem na výše uvedené částečné zpětvzetí žaloby postupoval soud podle § 96 odst. 2 a 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a řízení v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil. 9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná spolu uzavřeli dne [datum] dohodu, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši [částka], a to 52 týdenními splátkami. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto požadoval v souladu s ujednáním stran úhradu celé dlužné částky. Pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovanou, plynoucí ze shora uvedené smlouvy, včetně příslušenství, byla postoupena na žalobce a žalovaná o tom byla právním předchůdcem žalobce písemně vyrozuměna. Žalovaná uhradila na svůj dluh částku ve výši celkem [částka]. Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky vyzvána dopisem žalobce, na výzvu nereagovala a dlužnou částku nezaplatila. Po částečném zpětvzetí žaloby se žalobce domáhá zaplacení pouze částky ve výši [částka], tedy dlužné jistiny po odečtení celkové výše úhrady ze strany žalované. 10. Podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § [číslo] odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § [číslo] odst. 1 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Mezi žalovanou a právní předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy). Žalovaná nedostála svým povinnostem vyplývajícím z uvedené smlouvy a plnila na svůj dluh pouze částečně, kdy uhradila celkem částku ve výši [částka]. Po částečném zpětvzetí žaloby, kdy žalobce se domáhá úhrady částky ve výši [částka], která odpovídá dlužné jistině po odečtení celkové výše úhrady ze strany žalované, shledal soud nárok žalobce oprávněným. Žalobce v tomto směru soudu předložil listinné důkazy, které osvědčují, že právní předchůdce žalobce předal žalované smluvenou půjčku v plné výši, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. V řízení zároveň nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku. V tomto rozsahu proto považuje soud nárok žalobce za prokázaný a oprávněný. S ohledem na uvedený závěr soud tedy uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku, nicméně v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku byla úspěšná žalovaná, resp. žalobce by měl s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby nikoli pro chování žalované v tomto rozsahu povinnost hradit účelně vynaložené náklady žalované. Celkově tedy byla v řízení úspěšnější žalovaná. Soud však vyslovil, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť případné náklady žalované považuje soud za neúčelně vynaložené, kdy vyjádření žalované se vůbec netýkala podané žaloby a projednávané věci, tedy soud je hodnotí jako neprosto neúčelným bráněním práva, a k nařízenému soudnímu jednání se žalovaná nedostavila.