16 C 230/2021-37 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán, přičemž pracovní poměr byl skončen ke dni [datum]. V období od [datum] do [datum] přitom žalovaný, ještě za trvání pracovního poměru, čerpal neplacené volno a podstoupil vstupní [anonymizováno] prohlídku. Žalobkyně žalovaného písemně upomenula na dlužnou částku a vyzvala jej k jejímu zaplacení do [datum]. Žalovaný však na tuto výzvu nikterak nereagoval a dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, ačkoli doručení této výzvy potvrdil svým podpisem dne [datum]. Žalobkyně následně žalovanému dne [datum] zaslala rovněž předžalobní výzvu k plnění, ani na tuto však žalovaný nikterak nereagoval a dlužnou částku byť jen částečně neuhradil. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z žalobních tvrzení žalobkyně a z důkazů, které k prokázání svých tvrzení označila. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně žalovaného na poslední známé adresy dne [datum] písemně vyzvala k zaplacení dluhu na zdravotním pojištění za měsíc leden 2020 ve výši [částka] a měsíc únor 2020 ve výši [částka] a zároveň k zaplacení dluhu za provedenou vstupní zdravotní prohlídku ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Žalovaný přijetí této výzvy dne [datum] na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně následně dne [datum] zaslala žalovanému rovněž předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v celkové výši [částka] nejpozději do deseti dnů od doručení této výzvy. Výzva se však žalobkyni vrátila, neboť si ji žalovaný v úložní lhůtě nevyzvedl. Z předložených výkazů mzdových nároků se podává, že žalovaný pracovně zařazený jako pomocný pracovník za měsíc leden 2020 z celkem 170,75 hodin neodpracoval 155 hodin a za měsíc únor 2020 z celkem 25,75 hodin neodpracoval ani jednu hodinu. 5. Soud věc posoudil podle § 1970 a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dále dle § 3 odst. 6, § 3 odst. 10 a § 5 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen„ zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“) a dle § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických [anonymizováno] službách (dále jen„ zákon o specifických [anonymizováno] službách“). 6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] zaměstnancem žalobkyně, přičemž za měsíc leden 2020 odpracoval pouze 15,75 z celkových 170,75 hodin a za měsíc únor 2020 neodpracoval z celkových 25,75 ani jednu hodinu, kdy během tohoto období čerpal neplacené volno. Mzda žalovaného za toto období tak nedosahovala minimální mzdy, resp. minimálního vyměřovacího základu, v důsledku čehož měla žalobkyně podle § 3 odst. 10 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění povinnost odvést za žalovaného pojistné na veřejné zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, jímž je minimální mzda, na níž žalovaný za předmětné období v důsledku neplaceného volna nedosáhl. Jelikož tak pojistné na zdravotní pojištění odvedla za žalovaného žalobkyně, žalovaný se na její úkor ve výši [částka] za měsíc leden 2020 a ve výši [částka] za měsíc únor 2020 bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o. z. Soud vzal dále za zjištěné, že žalovanému vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši [částka] představující náklady spojené s provedenou vstupní [anonymizováno] prohlídkou, které je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit podle § 59 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách, neboť u ní podstoupil vstupní lékařskou prohlídku. Žalobkyně žalovaného celkem dvakrát vyzvala k zaplacení dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh v celkové výši [částka] neuhradil, je v prodlení. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný žalobkyni čehokoli zaplatil; žalovaný na svou obranu ničeho neuvedl a svůj dluh vůči žalobkyni nikterak nezpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po datu splatnosti stanoveného ve výzvě k úhradě, která byla žalovanému doručena dne [datum], do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši dvakrát po [částka] za sepis podání ve věci samé a jednoduché výzvy k plnění podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů.