16 C 327/2022-14 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“ nebo„ úvěrová smlouva“). Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] převodem z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného, kterou se zavázal splatit nejpozději do [datum]. Žalovaný nicméně tuto svou povinnost nesplnil, když splátky neplatil řádně a včas, neboť právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne [datum] pohledávku za žalovaným smluvně postoupila žalobkyni. Žalobkyně žalovaného následně dne [datum] předžalobně vyzvala k zaplacení dlužné částky, žalovaný však žalobkyni přesto nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému bezhotovostním bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši [částka] (důkaz: výpis z účtu žalobkyně) a žalovanému tedy vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu vydat. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci níž byla pohledávka ve výši [částka] s příslušenstvím postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne [datum] informován (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, výňatek ze seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné úvěrové smlouvy, tj. ke dni [datum]. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. 10. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto v souladu s § 1879 o. z. postoupila žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. Žalobkyně požadovala na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], 21 % DPH ve výši [částka] a soudního poplatku ve výši [částka] O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně pouze ve výši [částka]. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení za využití § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť se v daném případě zjevně jedná o tzv. formulářovou žalobu. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jeho předmětem je pak bagatelní peněžité plnění nepřevyšující [částka]. Na tomto základě provedl soud vlastní vyčíslení nákladů žalobkyně, přičemž tyto sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 3. advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.