7 C 116/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že jsou každý v rozsahu ideální jedné poloviny spoluvlastníky části pozemku p. [číslo] zahrada v katastrálním území a obci [obec], o celkové výměře 50 m², zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], která přiléhá k pozemku p. [číslo] zahrada v katastrálním území a obci [obec], zapsanému v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] a která je vytyčena dle zaměření provedeného [jméno] [jméno] dne [datum], ověřeného Ing. [jméno] [jméno], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] [anonymizováno] (dále jen„ pozemek“). Žalobu odůvodnili tím, že jsou na základě schválené dohody dědiců ze dne [datum] o vypořádání dědictví po svém otci spoluvlastníky (každý v rozsahu ideální ½) pozemku parc. č. st. 6/4, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], objekt k bydlení, část obce Dolní Břežany a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra], vše v k.ú. a obci [obec], přičemž tyto nemovité věci jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, na [list vlastnictví]. Otec žalobců, pan [celé jméno žalobce], stávající pozemek žalobců zdědil v roce [rok] po své matce [jméno] [celé jméno žalobkyně], která byla vlastníkem tohoto pozemku od roku [rok]. V letech [rok] až [rok] byl vlastníkem pozemku žalobců pan [jméno] [příjmení] (praděd žalobců). Žalovaný je na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum] vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], vše v k.ú. a obci [obec], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, na [list vlastnictví]. Pozemek žalobců a pozemek žalovaného mají společnou vlastnickou hranici. Faktická hranice mezi oběma pozemky byla zřejmě až do roku [rok] původně tvořena kamennou zdí, jejíž pozůstatky (základy) jsou v terénu patrné až dosud. Otec žalovaného nahradil původní kamennou zeď plaňkovým plotem umístěným na stejném místě, přičemž následně vznikl na takto historicky vytyčené hranici obou pozemků provizorní drátěný plot, který opět vybudoval otec žalovaného, a to na shodném místě, kde stávala původní kamenná zeď. Na základě takto vytyčené a v terénu patrné hranice užívali žalobci, stejně tak i jejich právní předchůdci, svůj pozemek v dobré víře, přičemž tato hranice nebyla v minulosti ze strany žalovaného ani jeho právních předchůdců nijak rozporována. Žalobci svůj pozemek postupně od roku 2009 zvelebovali, vybudovali na ní mj. bazén a až k předmětné hranici pozemků okrasnou skalku o rozloze [výměra]. Úprava pozemku žalobců byla dokončena do současného stavu v květnu 2020. Teprve ve druhé polovině roku 2019 oslovil žalovaný žalobce s obecným, ničím nepodloženým tvrzením, že hranice obou pozemků tak, jak je dosud patrná z existujícího oplocení, zřejmě může být sporná a nemusí odpovídat skutečnému stavu. Účastníci řízení se následně dne [datum] dohodli na kompromisním řešení, kdy nová společná hranice jejich pozemků měla být nově geodeticky vytyčena v polovině sporného území o přibližné rozloze 4,5 m (šířka) x 20 m (délka), kdy polovina tohoto území přiléhající k pozemku žalobců měla připadnout žalobcům a druhá polovina přiléhající k pozemku žalovaného měla připadnout žalovanému. Účastníci řízení se rovněž dohodli na vybudování nového plotu na takto nově vytyčené hranici, kdy náklady na jeho realizaci měly nést obě strany rovným dílem. Žalovaný provedl akceptaci výše uvedené dohody e-mailem ze dne [datum], na základě čehož žalobci započali realizovat přípravné práce pro stavbu nového plotu mezi oběma pozemky. Žalovaný si nicméně zhruba po roce svůj názor rozmyslel a e-mailem ze dne [datum] žalobce informoval o tom, že ve stavbě společného plotu dle dohody nadále nebude pokračovat a od dohody odstupuje. V rozporu s předchozí dohodou si nechal žalovaný provést geodetem vlastní jednostranné geometrické vytyčení sporné hranice, která je patrná ze současného stavu zápisu v katastru nemovitostí. Sporné území je tak dle aktuálního stavu zápisu v katastru nemovitostí evidováno jakou součást pozemku žalovaného. Žalobci nicméně takto vytyčenou hranici obou pozemků neuznali a neuznávají a dále svůj pozemek pokojně užívali ve stávajícím rozsahu včetně sporného území. Žalobci žádali žalovaného, aby nečinil žádné úpravy sporného území, dokud o vlastnickém právu ke spornému území nerozhodne soud. Žalovaný porušil dosavadní pokojnou držbu vlastnického práva žalobců ve vztahu ke spornému území, neboť dne [datum] jím pověřená třetí osoba svévolně vstoupila na uvedenou spornou část pozemku a bez vědomí a souhlasu žalobců provedla odbagrování stávající okrasné skalky žalobců a zahájila přípravné práce pro umístění nového oplocení, které nerespektuje dříve akceptovanou historickou hranici obou pozemků. Proti tomuto neoprávněnému zásahu žalovaného do pokojené držby vlastnického práva žalobců ke spornému území se žalobci bránili žalobou na ochranu pokojené držby podanou dne [datum]. Žalobci se touto žalobou domáhají určení svého vlastnického práva ke spornému území v souladu s historickou hranicí pozemků, kdy průběh této hranice je stále objektivně zjistitelný, je patrný z historických podkladů, přičemž žalobci sporné území dlouhodobě po dobu více než 10 let v dobré víře užívají jako vlastníci. Pro účely tohoto řízení žalobci nechali odborně zaměřit historickou hranici pozemku žalobců a žalovaného, a to zaměřením oplocení zpracovaným [jméno] [jméno] (osobou oprávněnou vykonávat zeměměřické činnosti) dne [datum], jež bylo ověřeno Ing. [jméno] [jméno], úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] O tom, že by žalobci údajně mohli užívat část pozemku žalovaného (sporné území), se dozvěděli až na sklonku roku 2019, resp. v roce 2020 poté, kdy žalovaný nechal svůj pozemek přeměřit. Žalovaným nově vyměřená a v katastru nemovitostí evidovaná hranice nicméně nemá oporu v žádném z historických podkladů a neodpovídá umístění dřívější kamenné zdi, resp. plotu, který ji později nahradil. Žalovaný, ani jeho předchůdci, po celou dobu držby sporného území žalobci, resp. jejich předchůdci, nedali najevo svůj nesouhlas a nebránili své údajné vlastnické právo ke spornému území. Žalobcům tak svědčí ve vztahu ke spornému území řádná držba, jež se opírá o nabývací titul k zahradě žalobců – schválenou dohodu dědiců ze dne [datum] o vypořádání dědictví po zůstaviteli (otci žalobců), poctivá držba, neboť žalobci od okamžiku nabytí vlastnického práva drží a užívají sporné území v dobré víře jako součást pozemku žalobců, a konečně i pravá držba, neboť nikdy nenabyli držbu sporného území svémocí, potajmu či lstí, ale vždy je užívali v souladu s historickou hranicí tvořenou oplocením vybudovaným právním předchůdcem žalovaného. Vydržecí lhůta začala běžet nejpozději v roce 1992, kdy právní předchůdce žalobců získal pozemek jako dědictví, a skončila v roce 2002. Žalobci se chopili užívání pozemku až v roce 2012, kdy za souhlasu právního předchůdce žalovaného sporné území vyklidili. Žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva ke spornému území, neboť žalovaný je v současné době zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník dotčeného sporného území, a to na základě jím předloženého geometrického plánu určujícího hranici pozemků účastníků tohoto řízení, přestože takto vytyčená hranice neodpovídá historicky stanovené hranici obou pozemků, kterou účastníci řízení i jejich právní předchůdci vždy respektovali. Žalobci tak nemají jinou právní možnost, jak dosáhnout změny zápisu hranice sporného území v katastru nemovitostí, než podáním této žaloby. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žaloba žalobců je účelová a nedůvodná. Sousedící pozemky účastníků tohoto řízení mají společnou vlastnickou hranici tak, jak je zakreslena v mapě katastrálního úřadu. Žalobci svými účelovými tvrzeními naprosto překrucují skutkový stav věci a uvádějí ve své žalobě nepravdivé informace. Žalobci fakticky neovládají sporné území, naopak drze narušili držbu pozemku žalovaného, který má své vlastnické právo zapsané v příslušném katastrálním území. Žalovaný se tomuto svémocnému rušení vzepřel a věci se při rušebním činu žalobců zmocnil, kdy v rámci tohoto si žalovaný na vlastní náklady udělal terénní úpravy svého pozemku včetně žalobci neoprávněně nárokovaného pozemku. V minulosti, kdy vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] svědčilo právním předchůdcům žalobců a žalovaného, nebylo sporné území oploceno, bylo desítky let volně přístupné a stalo se z něj místo veřejné skládky suti, kamení, starých cihel, hlíny, popela a kovového šrotu. V tom všem rostly kopřivy a náletové dřeviny. V roce 1988 začal právní předchůdce žalovaného [příjmení] [jméno] [celé jmé