7 C 238/2022 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se svým návrhem domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný byl v době poskytování platebních transakcí, tedy v době od [datum] účastníkem telekomunikační služby [anonymizováno], telefonní číslo: [číslo] a pojištění zařízení, na základě smluv o poskytování služeb ze dne [datum] a ze dne [datum]. Žalobkyně žalovanému umožnila, aby v souladu s čl. 14 všeobecných podmínek prostřednictvím mobilní telekomunikační služby platil za produkty a služby třetích stran. Za poskytnuté služby byla žalovanému vystavena faktura [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku ve výši [částka] se splatností [datum], faktura [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku ve výši [částka] se splatností [datum], faktura [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku ve výši [částka] se splatností [datum] a faktura [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku ve výši [částka] se splatností [datum]. Žalovaný za provedené transakce nezaplatil, a to ani přes upomínky žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] a dne [datum] smlouvy o poskytování služeb, na základě kterých se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby, platební transakce, v souvislosti s využíváním mobilního zařízení a žalovaný se zavázal za tyto služby platit dle vystavovaných vyúčtování. Žalovanému byla za období od [datum] do [datum] celkem fakturována částka [částka]. Žalovaný svým povinnostem nedostál, dlužnou částku nezaplatil, a dostal se tak do prodlení. Žalovaný byl žalobkyní upomínán k zaplacení dlužné částky dne [datum]. 6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 127/2005 Sb., zákona o elektronických komunikacích, a zákona [číslo] zákona o platebním styku ve znění v době poskytnutí služby, ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). 7. Dle § 5 písm. i) zákona o platebním styku poskytovat platební služby mohou mimo jiné pouze poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle § 36 odst. 1 zákona o platebním styku poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Dle § 3 odst. 1 písm. g) téhož zákona je platební službou také provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. 8. Podle § 2 písm. e) zákona o elektronických komunikacích se operátorem rozumí podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky. Dle písm. f) zajišťováním sítě elektronických komunikací se rozumí zřízení této sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění. Podle § 2 písm. n) téhož zákona se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 9. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po takto provedeném řízení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Žalovanému bylo umožněno provádění platebních transakcí prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení v souladu se smlouvami o poskytování služeb uzavřených mezi účastníky. Bylo zjištěno, že žalovaný nesplnil své smluvní závazky, když řádně a včas nezaplatil žalobkyni za provedené služby. Cena platebních transakcí byla žalovanému řádně vyúčtována, žalovaný ji však ve lhůtě splatnosti neuhradil, čímž se dostal do prodlení. Soud proto návrhu žalobkyně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l o. s. ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).