8 C 421/2021-105 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce vlastní pozemek parc. [číslo] v [anonymizováno], žalovaný je vlastníkem pozemku sousedního parc. [číslo] oba pozemky mají mezi sebou společnou hranici. Žalobce nechal zhotovit prostřednictvím [právnická osoba] s. r. o. část plotu mezi pozemky, na to vynaložil částku [částka], polovina po odečtení koncového sloupku pořízeného žalovaným činí 17 878, [částka], což je částka, o kterou se žalovaný obohatil. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že se následně po geodetickém zaměření průběhu hranice účastníci ústně dohodli, že po vzájemné dohodě vybudují plot na společné hranici. Na základě toho poslal žalobce žalovanému cenovou kalkulaci, na což žalovaný reagoval, že je v nabídce nedostatečné množství materiálu. V červnu 2021 žalobce zmínil, že by chtěl začít s přípravou terénu pro stavbu plotu, žalovaný reagoval, že si nepřeje žádné vyřezávání vzrostlých dřevin na jeho hranici pozemku a že chce být akci osobně přítomný. V červenci 2021 odjel na dovolenou, po návratu zjistil, že žalobce vyřezal několik keřů na jeho pozemku. na základě toho sdělil žalovaný žalobci, že porušil dohodu o společném postupu a že žalovaný proto nebude participovat na výstavbě plotu. V reakci na předžalobní výzvu nabízel žalobci možnost smírného řešení, na které však žalobce nepřistoupil. Ustanovení § 1024 o. z., na které žalobce odkazuje, stanoví pouze vyvratitelnou domněnku společného vlastnictví rozhrady, spoluvlastnictví nelze založit jednostranným jednáním proti vůli žalovaného. K bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného nedošlo. 3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], pozemky mají společnou hranici (výpis z katastru nemovitostí, protokol o vytyčení hranice pozemku). 4. Účastníci spolu z iniciativy žalovaného již v srpnu 2020 komunikovali o možné společné stavbě plotu, komunikace ustala a byla obnovena v dubnu 2021, kdy žalobce [datum] uvedl, že s novým plotem souhlasí, dále dne [datum] zaslal žalovanému nabídku materiálu, žalovaný reagoval, že má za to, že je třeba více desek, žalobce uvedl, že to byl první„ nástřel“ a zkusí jinou nabídku (elektronická komunikace účastníků prostřednictvím WhatsApp ze srpna 2020 a dubna 2021). Následně žalobce poslal další nabídku [datum] a [datum] na ni odkázal a uvedl, že nesežene-li žalovaný plot za lepších podmínek, žalobce objedná materiál a práci dle nabídky. Dne [datum] se žalovaný dožadoval podrobností (cena za práci), žalobce zaslal kontakt na obchodníka. Později informoval žalovaný žalobce [datum], že se doslechl při nepřítomnosti v ČR o tom, že se žalobce pustil do kácení keřů a že ho vyzývá, aby sekal pouze na jeho pozemku. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobci zprávu, že s ohledem na nedodržení dohody a vykácení keřů na pozemku žalovaného se žalovaný nebude podílet na stavbě plotu, peníze bude investovat do nových keřů. Dne [datum] žalovaný žádal žalobce, aby ho informoval o termínu realizace stavby plotu a přál si být přítomen (další elektronická komunikace). 5. Žalobce uhradil [právnická osoba] s. r. o. částku [částka] za montáž plotu dne [datum], již dříve byla z účtu žalobce uhrazena záloha ve výši [částka] (výdajový pokladní doklad, příkaz k převodu zálohy). Uvedená společnost vystavila žalobci cenovou nabídku na zhotovení plotu na částku [částka] (nabídka č. [anonymizováno] [rok]) a další zálohovou fakturu na doplatek za dopravu a materiál (předfaktura č. PZ 2021). 6. Žalovaný nabízel žalobci smírné jednání ve věci této i v dalším sporu (e-mailová zpráva z [datum]). 7. Další provedené listinné důkazy (zejména další elektronická komunikace účastníků z doby po podání žaloby, komunikace žalobce s dodavatelem plotu, fotografie, cenová kalkulace výsadby) soud blíže nerozebírá, když z nich nebylo zjištěno nic dalšího pro věc samu podstatného. Z obdobných důvodů, pro nadbytečnost ve vztahu k předmětu sporu, nebyly provedeny další důkazy navržené žalobcem, zejména znalecké posudky a výslech svědkyně [příjmení] [jméno], starostky obce Hvozdnice, když z jí podepsané listiny s datem [datum] žádná skutková zjištění soud neučinil vzhledem ke zpochybnění obsahu listiny žalobcem, přičemž ve věci rozhodnout lze i bez těchto důkazů. 8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z. 9. Dle ust. § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. 10. Podle [číslo] o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 11. Podle § 3009 odst. 1 věta první o. z. ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku. Není-li užitek převážný, nemá nepřikázaný jednatel právo na náhradu nákladů (§ 3009 odst. 2 věta první o. z.). 12. Soud dospěl po provedeném dokazování ke skutkovému závěru, že mezi účastníky probíhala jednání o tom, že by na společné hranici mezi jejich pozemky (parc. [číslo] parc. [číslo] v [anonymizováno]) byl společným úsilím vybudována stavba oplocení, přičemž náklady stavby by nesli každý jednou polovinou. Žalobce pak navrhl konkrétnější zhotovení plotu, ke kterému posílal žalovanému cenové nabídky potenciálních zhotovitelů, žalovaný měl k nabídkám věcné připomínky, na další zprávu z [datum] již žalovaný nereagoval ani souhlasně ani nesouhlasně, později napsal, že je na dovolené a nechce, aby byly káceny dřeviny na jeho pozemku. Po návratu uvedl, že s ohledem na nedodržení dohody (o kácení) od původní dohody odstupuje a na stavbě plotu se podílet nebude. Později žalobce v realizaci stavby plotu, kde měl již zaplacenou zálohu dodavateli, pokračoval a část plotu nechal zbudovat. 13. Uplatněný nárok žalobce nemůže být posouzen jako nárok ze smlouvy, když mezi účastníky byla vedena pouze jednání směřující k uzavření (nepojmenované) smlouvy, k žádné konkrétní dohodě na obsahu smlouvy (jaký konkrétní plot, od jaké firmy, za jakou cenu, v jakém termínu bude vybudován) nikdy nedošlo a žalovaný výslovně uvedl, že od předběžné dohody odstupuje pro jednání ze strany žalobce. 14. Nejedná se ani o bezdůvodné obohacení, když nebylo prokázáno, že by plot, který vznikl výstavbou, nabyli účastníci do spoluvlastnictví, když vůle žalovaného k ničemu takovému nesměřovala a vůli opačnou před započetím výstavby plotu žalovaný žalobci jasně sdělil. I s ohledem na znění ustanovení § 1024 o. z. není vyloučeno, že plot (jako rozhrada) nemusí být společným. Nejde tedy o majetkový prospěch na straně žalovaného ve smyslu plnění bez právního důvodu ani plnění„ za něj“ toho, co měl plnit sám. 15. Rovněž se nejedná o zařizování cizí záležitosti ve smyslu § 3009 o. z., když žalobce vlastním rozhodnutím zbudoval vlastní oplocení. Nelze ani uvažovat o příkazní smlouvě, žalovaný žalobce ničím nepověřil, pouze o takové možnosti předběžně jednali. 16. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 17. Pouze pro úplnost k námitkám žalobce soud dodává, že v tomto řízení nebylo třeba zkoumat jako předběžnou otázku, zda jsou dány podmínky pro uložení povinnosti žalovanému oplotit pozemek. Vzhledem k tomu, že plot je již mezi pozemky účastníků vybudován, těžko by mohla být povinnost výstavby plotu dle ustanovení § 1027 o. z. uložena. 18. O povinnosti žalobce zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž žalovaný měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalovaného představuje paušální náhrada nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za tři úkony (vyjádření k žalobě, účast u dvou jednání soudu) po [částka].