16 C 152/2020-201 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že v rozhodném období tedy od [datum] do [datum] byli jak žalobce, tak žalovaný podílovými spoluvlastníky nemovitosti, stavby – [adresa], bydlení, k. ú. a [územní celek], to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedené [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha – západ, na l. v. [číslo] (dále jen nemovitost). Žalobce původně požadoval po žalovaném vyšší částku, a to částku [částka]. Poté, kdy však žalovaný namítl námitku promlčení, vzal žalobce žalobu částečně zpět a soud zastavil v části o zaplacení o částce [částka] spolu s úrokem z prodlení, řízení usnesením č.j. [číslo jednací]. Žalobce dále ve věci uvedl, že při určení výše požadované náhrady vychází z výše obvyklého nájemného za užívání celé nemovitosti ve výši [částka] měsíčně. Žalobce jako spoluvlastník nemovitosti v předmětném období se spoluvlastnickým podílem ve výši ideálně 1/5, má nárok vůči ostatním spoluvlastníkům, tedy vůči žalovanému, který je podílový spoluvlastník, tak ve výši 1/5 a vůči dalšímu spoluvlastníku [jméno] [celé jméno znalkyně] na náhradu ve výši [částka] měsíčně. Na této náhradě se pak žalovaný s druhým spoluvlastníkem [jméno] [celé jméno znalkyně] podílí poměrem 1:3, neboť žalovaný v předmětném období byl vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/5. [jméno] [celé jméno znalkyně] byla vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální 3/5. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně má nárok vůči žalovanému na zaplacení náhrady ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný a další spoluvlastnice [jméno] [celé jméno znalkyně] užívali v rozhodném období celou nemovitost a žalobci užívat jeho podíl neumožnili. 2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že uplatněný nárok v žalobě neuznává, a to ani částečně. V části navrhl promlčení, jak již bylo uvedeno shora. Ve zbytku uvedl, že vznik nároku na vydání bezdůvodného obohacení je nezbytné, aby předmětná nemovitost byla pronajmutelná. Konstantní judikatura totiž vychází z toho, že výše bezdůvodného obohacení při nadužívání nemovitosti představuje peněžitou částku, která odpovídá nájemnému v daném místě a čase obvyklém. Odkázal zde na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. V tomto kontextu se ohledně nezbytnosti, aby předmětná nemovitost byla pronajmutelná, se soudní judikatura rovněž vyjadřovala a připustila, že v situaci, kdy nemovitá věc je nepronajmutelná, nelze nárok na bezdůvodné obohacení přiznat, neboť k žádnému nedošlo. Zde odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný připojil znalecký posudek v tom směru, ze kterého vyplynulo, že předmětný dům se nachází ve stavebně technickém stavu, neumožňujícím pronajmutí, dům je v podstatně neobyvatelný, zejména při reflexi fatální absence jakéhokoliv sociálního zázemí. Za této situace navrhuje zamítnutí žaloby. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: V období, za které je požadováno bezdůvodné obohacení žalobce po žalovaném, tedy od [datum] do [datum] byli oba účastníci podílovými spoluvlastníky nemovitosti a to budovy [adresa] v katastrálním území Dolní Břežany, postavené na pozemku st. 243 jiného vlastníka, budova zapsaná na [list vlastnictví] katastrální území a obec Dolní Břežany a to tím způsobem, že žalobce byl podílovým spoluvlastníkem nejvyšší 1/5 a žalovaný podílovým spoluvlastníkem také ve výši 1/5. (Důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o způsobu užívání (Důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Znalkyně [celé jméno znalkyně] vyhotovila znalecký posudek [číslo] na ocenění obvyklé ceny, příp. tržní hodnoty nájemného, stavby předmětného rodinného domu. Dále svůj znalecký posudek přednesla na ústním jednání dne [datum] a uvedla závěr, že v předmětném období, tedy od [datum] do [datum] je výše obvyklého nájemného ve výši [částka] za [výměra] za měsíc. Závěr mimo jiné odůvodnila tím, že pro mimo jiné nesplnění základních hygienických norem a bezpečnosti zdraví obyvatel, by daný oceňovaný rodinný dům, nemohl být na oficiálním trhu pronájmu nemovitých věcí obchodován, tzn. že hodnota nájemného je nulová. (Důkaz: znalecký posudek [celé jméno znalkyně], [číslo] včetně jejího výslechu u jednání dne [datum]). 4. Ze shora provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: V období, za které je požadováno bezdůvodné obohacení žalobce po žalovaném, tedy od [datum] do [datum] byli oba účastníci podílovými spoluvlastníky nemovitosti a to budovy [adresa] v [katastrální uzemí], postavené na pozemku st. [anonymizováno] jiného vlastníka, budova zapsaná na [list vlastnictví] katastrální území a obec Dolní Břežany a to tím způsobem, že žalobce byl podílovým spoluvlastníkem nejvyšší 1/5 a žalovaný podílovým spoluvlastníkem také ve výši 1/5. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o způsobu užívání. Znalkyně [celé jméno znalkyně] vyhotovila znalecký posudek [číslo] na ocenění obvyklé ceny, příp. tržní hodnoty nájemného, stavby předmětného rodinného domu. Dále svůj znalecký posudek přednesla na ústním jednání dne [datum] a uvedla závěr, že v předmětném období, tedy od [datum] do [datum] je výše obvyklého nájemného ve výši [částka] za [výměra] za měsíc. Závěr mimo jiné odůvodnila tím, že pro mimo jiné nesplnění základních hygienických norem a bezpečnosti zdraví obyvatel, by daný oceňovaný rodinný dům, nemohl být na oficiálním trhu pronájmu nemovitých věcí obchodován, tzn. že hodnota nájemného je nulová. 5. Soud provedl i další důkazy, než ty které uvedl shora, nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry, kromě těch o kterých uvede podrobně níže. 6. Soud zamítl návrh na provedení dokazování, a to znaleckým posudkem [číslo] [jméno] [příjmení] včetně výslechu tohoto znalce, a to pro jeho nadbytečnost, když již jeden důkaz znaleckým posudkem byl ve věci vyhotoven. Jednalo se o důkaz, který navrhl stejný účastník řízení. Pouze z důvodu, že výsledek takového dokazování, neodpovídá jeho skutkovým tvrzením, nemůže vést soud k tomu, aby připustil další (stejný) důkaz stejného účastníka, který by měl prokázat stejná tvrzení. O tom, jakým způsobem soud vyhodnotil znalecký posudek Ing. [celé jméno znalkyně], soud uvede níže. 7. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, nesporných tvrzení účastníků, znaleckého posudku a přednesu posudku znalcem. 8. Jak soud uvedl shora, mezi účastníky byly nesporné základní skutečnosti týkající se vlastnictví, způsobu užívání i existence předmětné nemovitosti. Sporná byla výše bezdůvodného obohacení, o které se měl žalovaný na úkor žalobce obohatit. Znalkyně [celé jméno znalkyně] vyhotovila znalecký posudek, jak je uvedeno shora, dále byla vyslechnuta na ústním jednání a to velmi podrobně, byl jí dán dostatečný prostor na to, aby obhájila závěry svého znaleckého posudku, vysvětlila důvody svého závěru a zodpověděla přesvědčivě na otázky obou právních zástupců, především pak strany žalující, která s tímto s jejími závěry nesouhlasila. Zde soud plně odkazuje na to, co znalkyně v znaleckém posudku i ve své výpovědi uvedla, přesně popsala důvody, z jakého důvodu určila cenu obvyklého nájmu v místě a čase, jako [částka] za [výměra] za měsíc. Zde soud především zdůrazňuje skutečnost, že dům nestojí na vlastním pozemku, stejně tak je obklopen zcela cizím pozemkem. Dále na nepřítomnost sociálního zařízení, sociálního zázemí, které podrobně popsala znalkyně i ve své výpovědi před soudem, kdy mimo jiné upozornila na značný zápach, který se celým domem šířil při jejím osobním ohledání místa. Z kontextu její výpovědi vyplynulo, že zápach vyplývá z lidských výkalů a také zřejmě i ze zvířecích. Zároveň byl dán znalkyni úkol, aby se vypořádala i s následně předloženým znaleckým posudkem ze strany žalující, a to posudek znalce [jméno] [příjmení], [číslo]. I zde soud plně odkazuje na to, co znalkyně ve svém přednesu před soudem uvedla. Kromě skutečností, že tento znalecký posudek znalce [příjmení] nesplňoval náležitosti podle zákona o znalcích, pak uvedla důvody proč s tím se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasí, a to především z toho důvodu, kde znalec sice na jedné straně potvrdil, že nemovitost je vzhledem k poloze z hlediska komerční využitelnosti bez možnosti komerčního využití, na druhé straně při analýze tržního nájemného uvádí srovnání se skladovacími prostory, což je také komerční využití. Zde znalkyně přesvědčivě odůvodnila nesrovnalosti při srovnání jiných objektů, které použil znalec [příjmení]. Upozornila, že vzhledem k poloze nemovitosti, vzhledem k tomu, že do nemovitosti je přístup přes cizí pozemek, že ostatní nemovitosti ve čtvrti slouží k rodinnému bydlení, nelze učinit závěr, že