16 C 194/2023-66 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění ode dne [datum]. Pojištění založené smlouvou trvalo do [datum]. Užití vozidla žalovaný uvedl jako běžné užití. Pojistná smlouva byla sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného uvedeného v návrhu pojistné smlouvy. Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky BMW řada 1, [registrační značka] [ulice] roku 2020 žalobkyně zjistila, že žalovaného vozidlo bylo chybně pojištěno pro běžné užití, ačkoliv v rozporu se smlouvou šlo o vozidlo taxislužby a pro tento způsob užití nebyla předmětná pojistná smlouva sjednána. Vozidlo mělo být správně pojištěno pro výkon podnikatelské činnosti – provoz taxislužby, neboť s tímto je spojeno vyšší riziko vzniku pojistné události. Vlivem porušení těchto povinností vznikla žalobkyni majetková škoda ve výši [částka], která odpovídá rozdílu mezi pojistným ve výši [částka], které bylo žalovanému předepsáno, a pojistným ve výši [částka], které by žalovanému po dobu trvání pojištění od [datum] do [datum] bylo předepsáno, pokud by žalovaný splnil všechny své zákonné povinnosti, jak je výše uvedeno. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, uplatnila žalobkyně svou pohledávku soudní cestou. Žalobkyně se vedle nezaplaceného pojistného domáhala též zaplacení zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobkyně argumentovala, že je v konečném důsledku bezpředmětné, zda skutečně došlo k provozu taxi či nikoliv, když žalovaný provozování taxislužby nerozporuje a tuto skutečnost žalobkyni nesdělil, přestože mu tato povinnost vyplývá jak ze zákona, tak z pojistných podmínek. Rozdíl v pojistném lze tedy považovat za škodu, kterou pojistiteli způsobil pojistník. Žalobkyně zdůraznila potenciální možnost užití daného vozidla jako taxi a s tím spojené potenciální pojistné riziko vzniku škodní události, které u takto zapsaných vozidel je objektivně vyšší. Odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze kterého plyne, že není možné požadovat, aby pojistitel ze své pozice zjišťoval, zda bylo pojištěné vozidlo provozováno způsobem tvrzeným pojistníkem při sjednání pojistné smlouvy. Není přitom rozhodné, zda žalovaný vozidlo v době trvání pojištění provozoval jako taxi, nebo nikoliv, jelikož žalovaný všechny zákonné podmínky pro provozování taxislužby splňoval, mohl tudíž kdykoliv v době trvání pojištění taxislužbu provozovat a tím riziko vzniku pojistné události v souvislosti s předmětným vozidlem zvyšovat, aniž by platil pojistné ve výši odpovídající takové zvýšené míře rizika. 2. Soud rozhodl o nároku žalobkyně elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu dne [datum] odpor a ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, neboť žalobkyni nevznikla žádná škoda, k jejíž náhradě by měl být žalovaný povinen, neboť během trvání pojištění nedošlo k žádné pojistné události, na základě níž by žalobkyně poskytovala žalovanému pojistné plnění. Při sjednávání pojistné smlouvy žalovaný neuvedl nepravdivé údaje. Pojistná smlouva byla sjednána dne [datum], kdy vozidlo ještě nebylo registrováno jako vozidlo taxislužby. Registrováno bylo od [datum] do [datum]. Je zřejmé, že žalobkyně neměla se žalovaným žádný smluvní vztah, z něhož by jí plynul zisk, a který by byl škodním zásahem narušen. 3. K dotazu soudu učinil žalovaný nesporné následující skutečnosti uvedené v žalobě. Žalobkyně je obchodní korporací se sídlem na území České republiky provozující pojišťovací činnost v souladu se zákonem č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví. Žalovaný jakožto pojistník uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] počátek pojištění byl podle požadavku pojistníka sjednán ode dne [datum] a pojištění založené smlouvu trvalo do [datum]. Užití vozidla žalovaný uvedl jako běžné užití. Pojistná smlouva byly v souladu s § 2758 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením platby pojistného pod jedinečným variabilním symbolem v předepsané výši na účet žalobkyně. Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky BMW řada 1 [registrační značka]. Součásti pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky. V době sjednaného pojištění bylo vozidlo žalovaného vedeno v registru Ministerstva dopravy jak vozidlo provozující taxislužbu. Pojistné ve výši [částka] za pojistné období bylo žalovaným žalobkyni uhrazeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na kterou bylo ze strany žalovaného, respektive jeho právní zástupkyně reagováno. 4. Návrh žalovaného na provedení těchto důkazů: výslech žalovaného a účetnictví žalovaného a korespondence mezi právními zástupci před podáním žaloby, soud zamítl. To vše s ohledem na skutečnost, že uvedený skutkový děj je mezi stranami nesporný, tzn. okolnosti uzavření smlouvy, že smlouva byla uzavřena, na jaké vozidlo, za jakých podmínek, že pojistné bylo uhrazeno i v jaké výši, tak je další dokazování nadbytečné. 5. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2788 odst. 1. OZ, dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. 8. Podle § 2790 odst. 1 OZ, změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ [číslo]), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. 9. Podle § 2790 odst. 2 OZ, pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl. 10. Podle § 2800 OZ, bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Ve věci soud nařídil dne [datum] první jednání ve věci na den [datum]. Dne [datum] došla k soudu omluva právního zástupce žalobkyně s tím, že žádá o odročení jednání a to z důvodu kolize jednání s jednáním u Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. [spisová značka], které se koná tentýž den ve stejný čas. Tuto skutečnost právní zástupce žalobkyně ničím nedoložil. 13. Co se týká žádosti zástupce žalobkyně o odročení jednání, tak tomuto vyhověno nebylo a soud jednal. K obsahu žádosti o odročení pak soud uvádí: Odkazuje zde na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], které uvádí:„ Je-li účastník (jeho zmocněnec) povinen ve stejné době, na kterou bylo nařízeno jednání, zúčastnit se jiného jednání u soudu nebo u jiného orgánu, jde zpravidla o skutečnost, která omlouvá jeho neúčast při jednání u soudu. K tomu, aby taková omluva mohla být důvodná (aby mohlo jít o důležitý důvod neúčasti při jednání) však nepostačuje, že účastník (jeho zmocněnec) soudu takovou skutečnost oznámí. Účastník (jeho zmocněnec), je povinen soudu k omluvě sdělit další údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci, u jakého soudu nebo jiného orgánu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve, než k jednání, z něhož se omlouvá) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit jinak (nepočítaje v to zmocněnce účastníka postup podle § 25 odst. 3 o.s.ř.). Soud totiž musí mít možnost posoudit jaká konkrétní okolnost účastníku (jeho zmocněnci) v účasti při jednání brání a zda jde o okolnost významnou, která neúčast u jednání ospravedlňuje a v p