4 C 24/2022-270 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl Okresní soud Praha – západ (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná je povinna zaplatit žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, které na její straně vzniklo ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Věc dále právně kvalifikoval dle § 5 odst. 1 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Proti uvedenému rozsudku se včas odvolala žalovaná. V odvolání uvedla, že se shoduje s hodnocením soudu prvního stupně v závěru, že z provedených důkazů je zřejmé, že žalobkyně by pro žalovanou reputační riziko teoreticky představovat mohla. Žalovaná je tedy přesvědčena, že dle článku 13 Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“) odstoupila od smlouvy s žalobkyní oprávněně, neboť by obchodní aktivity (partnera žalobkyně) mohly pro festival v souvislosti s plněním pořadatele znamenat reputační riziko, což se následně také potvrdilo. Žalovaná přitom jednala s běžnou péčí a opatrností, i s předpokládanou ještě vyšší mírou znalostí a pečlivosti u profesionálů dle § 5 odst. 1 o. z. Na základě dostupných informací shledávala rizikovost investování do fondu žalobkyně, nikoliv nelegálnost jejího podnikání. Její dřívější kritické hodnocení rizikovosti produktů žalobkyně a nabádání případných investorů ke zvýšené opatrnosti ještě neznamenalo, že by se mělo jednat o protiprávní jednání. Žalovaná se orientovala pouze na základě veřejně dostupných informací. Není pravdou, že by si žalovaná nad rámec běžné péče a opatrnosti vybírala, kdo se bude účastnit jejího festivalu. V řízení před soudem prvního stupně výslovně uvedla, že před a při uzavření smlouvy žádné případné partnery nijak preventivně neprověřovala, což není ani smyslem objednávkového formuláře. Pravdou však je, že si žalovaná vymiňuje možnost ukončit spolupráci se smluvní stranou, v případě, že vyjde najevo skutečnost, která by takové riziko představovala. Tomu odpovídá právě článek [anonymizována dvě slova]. Jde také o to, že součástí prezentace partnera na festivalu je také video prezentace workshopu, kterou žalovaná umisťuje na svém webu [webová adresa] poté, kdy festival proběhne. Žalovaná automaticky před uzavřením smlouvy nevyvíjí úsilí směřující k tomu, aby zjistila, že zájemce o uzavření smlouvy je adekvátní jakožto potencionální partner. Žalovaná na svém webu [webová adresa] publikovala dne [datum] článek„ [anonymizována dvě slova] Ruce radši dál…“, v němž varovala případné investory před rizikovostí investic nabízených žalobkyní. V té době však nebylo nijak zřejmé, že se jedná nebo může jednat ze strany žalobkyně o nelegální nebo jinak právně problematickou činnost. Z uvedeného článku nelze rozhodně dovodit, že by již tehdy měla žalovaná stoprocentní jistotu ohledně toho, že podnikání žalobkyně je již za hranou zákona, a ani to tak nereferovala svým čtenářům. V případě smlouvy, uzavřené mezi účastnicemi, jde o smlouvu zcela běžnou, kterých žalovaná s dalšími partnery festivalu uzavírá desítky. Není v zájmu žalované vědomě uzavírat smlouvy s pochybnými společnostmi a následně od nich odstupovat dle článku [anonymizována dvě slova] a ponechávat si složené zálohy. Toto se stalo v jediném, zde projednávaném, případě. Uzavírání smluv„ s pochybnými společnostmi“ pro žalovanou nepředstavuje žádné výhody, ale naopak problémy a zbytečně vynaložené náklady. Žalovaná neměla z ukončení spolupráce se žalobkyní žádný prospěch. Neúčastí žalobkyně žalovaná jen ztratila, ničeho však neušetřila. Žalovaná na počátku roku 2020 disponovala pouze obecnými informacemi, dle kterých podnikání žalobkyně a její investiční strategii mohla hodnotit jako rizikové. Nicméně se nejednalo o informace takového charakteru a intenzity, že by toto její podnikání mohla označit jako nelegální, potažmo podvodné. K definitivnímu zjištění, že se v případě podnikání žalobkyně jedná o tzv. Ponziho schéma (letadlo), dospěla žalovaná až poté, co jí kontaktoval pan [jméno] [příjmení], který byl se žalobkyní v obchodním vztahu a poskytl žalované možnost nahlédnout do účetních výkazů žalobkyně, k čemuž došlo až dne [datum], tedy poté, kdy žalobkyně uhradila zálohovou fakturu na [částka], včetně DPH ([datum]). Pokud by byl proveden výslech [jméno] [příjmení], potvrdil by, že on je zdrojem účetních výkazů a že je obdržel od žalobkyně. Skutečnost, že žalovaná odstoupila od uzavřené smlouvy zcela důvodně v souladu s článkem [anonymizována dvě slova], pak potvrzují rovněž články publikované po odstoupení od smlouvy. Žalobkyně ani na výzvu žalované nevysvětlila odůvodněné pochybnosti ohledně jejího podnikání a k uvedeným skutečnostem se nevyjádřila. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že podanou žalobu zamítne a uloží žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 3. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že vznesené návrhy důkazů byly zamítnuty zcela logicky z důvodu nadbytečnosti, s čímž žalobkyně zcela souhlasí. Navržené důkazy se nevztahovaly k rozhodnému období, neměly vypovídací hodnotu, respektive byly předloženy až po uplynutí koncentrační lhůty. Pokud žalovaná poukazuje na dokumenty, údajně předložené [jméno] [příjmení], které považuje nesprávně za účetní dokumenty žalobkyně, tyto dokumenty nepředstavují oficiální účetní uzávěrky skupiny [anonymizováno] a nemají tedy jakoukoliv vypovídací hodnotu. V případě výslechu pana [jméno] [příjmení] uvedla, že tento figuruje ve společnosti [právnická osoba], se kterou byla žalobkyně v soudním sporu. Dokumenty poskytnuté [jméno] [příjmení] jsou zcela nejasného původu a obsahu. Žalovaná si ve VOP vyhradila právo na ukončení spolupráce a následný stornopoplatek fakticky pouze na základě následného jednostranného a nepodloženého určení, že spolupráce je pro ni reputačně riziková. Tento systém zakotvený ve VOP žalované považuje žalobkyně za protiprávní, a to zejména pro rozpor s dobrými mravy. V každém případě, pokud má žalovaná uvedené právo ve VOP zakotveno, je bez pochyby, že by měla vyvinout úsilí pro zjištění alespoň základních údajů týkajících se spolupráce s partnerem festivalu. To platí tím spíše, kdy je žalovaná profesionálem v oboru, přičemž u profesionálů se předpokládá vyšší míra znalosti a pečlivosti. Nicméně, jak uvádí sama žalovaná, takové úsilí nevyvinula, což jde k její tíži. Žalobkyně se zcela ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně v tom smyslu, že žalovaná by mohla ad absurdum tímto způsobem vědomě uzavírat smlouvy i s přímo pochybnými společnostmi, následně od nich odstupovat dle článku [anonymizována dvě slova] a ponechávat si složené zálohy. Za zcela absurdní pak žalobkyně považuje skutečnost, že žalovaná ačkoliv fakticky vydala jí uváděný článek, ve kterém varovala před údajnou rizikovostí investic nabízených žalobkyní a žalobkyni nepodloženě kritizovala na webu [webová adresa], neznamená to, že by žalovaná mohla mít o žalobkyni pochybnosti. Žalovaná tak uzavřela smlouvu se společností, před níž sama varovala ve svém článku, vybrala od této společnosti poplatek, a následně od smlouvy odstoupila s tím, že si jednostranně určila, že se jedná o reputační riziko, přičemž si zaplacenou částku ponechala. Takové jednání je jednoznačně protiprávní a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná tedy sama uznává, že měla k dispozici informace z předmětného článku, na základě kterých by již při uzavírání smlouvy a přijetí platby mohla považovat charakter podnikání žalované za údajně rizikový, nicméně toto ignorovala. Z komunikace účastnic je pak patrné, že žalobkyně nad rámec svých zákonných či smluvních povinností žalované řádně zodpověděla veškeré dotazy s tím, že u vybraných citlivých otázek, týkajících se konkrétního způsobu obchodování, zcela logicky z důvodu ochrany obchodního tajemství odmítla tyto informace žalované poskytnout bez uzavření dohody o mlčenlivosti, kterou však žalovaná uzavřít odmítla. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a shledal odvolání žalované důvodným pouze v nepatrné části. 5. Po provedeném dokazování soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně akceptovala dne [datum] nabídku ž