7 C 213/2023-21 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] [anonymizováno] smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet (dále také jen„ Rámcová smlouva“). Dne [datum] uzavřela žalovaná se žalobkyní [příjmení] [číslo] k [anonymizováno] smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši [částka] (dále také jen„ Úvěrová smlouva“). Žalobkyně nejprve provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, s to na základě informací, které jí žalovaná sama poskytla v žádosti o úvěr. Osobní údaje žalobkyně ověřuje proti informacím z klientových dokladů. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr žalobkyně používá úvěrovou zprávu z [anonymizováno] registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z [anonymizováno] registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v [anonymizováno] smlouvě). Jelikož žalovaná byla posouzena jako schopná předmětný úvěr splácet, byly prostředky dne [datum] v plné výši vyplaceny na běžný účet žalované. Podle podmínek úvěrové smlouvy byla žalovaná zavázána měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši [částka], skládající se ze splátky jistiny a úroku 11,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 14. dni měsíce počínaje dnem [datum] s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na [datum]. Dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní [příjmení] [číslo] k [anonymizováno] smlouvě, na základě kterého byla provedena změna výše pravidelné splátky z [částka] na [částka]; první splátka s touto změnou proběhla [datum]. Počínaje splátkou splatnou ke dni [datum] nebyly splátky úvěru ze strany žalované řádně hrazeny, když od uvedeného data již žalobkyně neeviduje žádnou platbu na úhradu splátek ze strany žalované. V důsledku toho žalobkyně dne [datum] úvěr žalované zesplatnila, což žalované oznámila a zároveň ji předžalobní výzvou vyzvala k úhradě dlužných částek. Žalovaná nicméně na tuto výzvu nijak nereagovala a svůj dluh neuhradila ani v k tomu dodatečně stanovené lhůtě. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši [částka], spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem 11,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], spolu se smluvním úrokem 11,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od [datum], neboť dle interních pravidel poskytuje žalobkyně žalované ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a skutkovému závěru. 5. Z rámcové smlouvy ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně žalované aktivovala běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaná jej mohla začít plně využívat; nedílnou součástí [anonymizováno] smlouvy byly [ulice] podmínky [právnická osoba], Podmínky pro používání úvěru [právnická osoba] a [právnická osoba]. Z Dodatku [číslo] ze dne [datum] k [anonymizováno] smlouvě, z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z Dodatku [číslo] ze dne [datum] k [anonymizováno] smlouvě soud zjistil, že k žádosti žalované bylo tímto dodatkem sjednáno poskytnutí úvěru ve výši [částka] ze strany žalobkyně žalované; úroková sazba k předmětnému úvěru činila 11,90 % ročně, přičemž žalovaná se zavázala měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši [částka], skládající se ze splátky jistiny a úroku, a to vždy k 14. dni měsíce počínaje dnem [datum] (na základě dodatku [číslo] byla výše pravidelné od [datum] navýšena na [částka]); žalovaná v dodatku prohlásila, že si je vědoma svojí finanční situací a ví, že bude schopná předmětný úvěr splácet. Z mimořádného výpisu z běžného účtu za období od [datum] - [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla běžný účet žalované připsána částka [částka] specifikovaná jako půjčka 2. Ze splátkového kalendáře vytvořeného ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaná splátky úvěru platila řádně až do dne [datum]; následně již žalobkyně neevidovala žádné platby na úhradu splátek úvěru ze strany žalované. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná čerpanou jistinu úvěru řádně nesplácela, přičemž ke dni zesplatnění úvěru činila nesplacená jistina úvěru částku ve výši [částka] a úroky byly k tomuto datu vyčísleny částkou [částka]. Z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě všech dluhů z úvěrové smlouvy, a to v důsledku neplnění smluvních závazků; žalovaná tak byla vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka], k čemuž mu byla stanovena lhůta do [datum], a zároveň byla upozorněna, že v případě neuhrazení ve stanovené lhůtě bude pohledávka vymáhána soudní cestou. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a též podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vše ve znění účinném v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy. 7. Podle § 74 odst. 1 zákona o platebním styku se smlouvou o platebních službách poskytovatel zavazuje uživateli provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen„ rámcová smlouva“), nebo provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen„ smlouva o jednorázové platební transakci“). 8. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1969 o. z. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Soud dospěl na základě výše uvedených zjištění k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně po té, co řádně posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřela s žalovanou platn