7 C 216/2023-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] [anonymizováno] smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet (dále také jen„ [anonymizováno] smlouva“). Dne [datum] uzavřel žalovaný se žalobkyní [příjmení] [číslo] k [anonymizováno] smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši [částka] (dále také jen„ [anonymizováno] smlouva“). Žalobkyně nejprve provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, s to na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje žalobkyně ověřuje proti informacím z klientových dokladů. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr žalobkyně používá úvěrovou zprávu z [anonymizováno] registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z [anonymizováno] registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v [anonymizováno] smlouvě). Jelikož žalovaný byl posouzen jako schopný předmětný úvěr splácet, byly prostředky dne [datum] v plné výši vyplaceny na běžný účet žalovaného. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši [částka], skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem [datum]. Na splátku dne [datum] bylo ze strany žalovaného zaplaceno pouze [částka], přičemž tuto částku si žalobkyně započetla na úhradu jistiny. Následně již žalobkyně neeviduje žádnou platbu na úhradu splátek ze strany žalovaného. Počínaje splátkou ke dni [datum] tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Žalovaný tak závažným způsobem porušil povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně dne [datum] úvěr žalovaného zesplatnila, což žalovanému oznámila a zároveň jej předžalobní výzvou vyzvala k úhradě dlužných částek. Žalovaný nicméně na tuto výzvu nijak nereagoval a svůj dluh neuhradil ani v k tomu dodatečně stanovené lhůtě. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši [částka], spolu se smluvním úrokem 17,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu se smluvním úrokem 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a pohledávku ve výši [částka], kdy část výše uvedené částky ve výši [částka] odpovídá nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání dluhu (naúčtovaná dlužná částka ve výši dle Podmínek pro používání úvěru, jež jsou součástí [anonymizováno] smlouvy, dle byla ponížena o kladný zůstatek na běžném účtu ve výši [částka]), část výše uvedené částky ve výši [částka] dle Ceníku, jež je součástí rámcové smlouvy, odpovídá nezaplacenému měsíčnímu poplatku za výběry z bankomatů a zbývající část této částky ve výši [částka] odpovídá dlužnému pojistnému, které si žalovaný s žalobkyní sjednal dne [datum] (z důvodu ukončení splátkového kalendáře bylo pojištění ukončeno a strženo dne [datum] z účtu žalovaného). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a skutkovému závěru. 5. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému aktivovala běžný účet [číslo] žalovaný jej mohl začít plně využívat; nedílnou součástí [anonymizováno] smlouvy byly [ulice] podmínky [právnická osoba], Podmínky pro používání úvěru [právnická osoba] a [právnická osoba] Z Dodatku [číslo] ze dne [datum] k [anonymizováno] smlouvě a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že k žádosti žalovaného bylo tímto dodatkem sjednáno poskytnutí úvěru ve výši [částka] ze strany žalobkyně žalovanému; úroková sazba k předmětnému úvěru činila 17,90 % ročně. Dále bylo označeným dodatkem sjednáno pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši [částka] měsíčně. Z mimořádného výpisu z běžného účtu za období od [datum] - [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla běžný účet žalovaného připsána částka [částka] specifikovaná jako půjčka. Ze splátkového kalendáře vytvořeného ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na první splátku úvěru zaplatil dne [datum] pouze [částka]; následně již žalobkyně neevidovala žádné platby na úhradu splátek úvěru ze strany žalovaného. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný čerpanou jistinu úvěru nesplácel, přičemž ke dni [datum] činila nesplacená jistina úvěru částku ve výši [částka] a úroky byly k tomuto datu vyčísleny částkou [částka]. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě všech dluhů z úvěrové smlouvy, a to v důsledku neplnění smluvních závazků; žalovaný tak byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka], k čemuž mu byla stanovena lhůta do [datum], a zároveň byl upozorněn, že v případě neuhrazení ve stanovené lhůtě bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Z Přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu bylo zjištěno, že náklady na vymáhání jsou klientovi účtovány zpravidla jednou za 20 kalendářních dnů, přičemž jsou vyčísleny částkou [částka]; žalovanému pak byly účtovány náklady pouze ve výši [částka]. Z mimořádného výpisu z běžného účtu za období od [datum] - [datum] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] provedl výběr hotovosti z bankomatu, za který mu byl účtován poplatek ve výši [částka] a dále mu byly dne [datum] účtovány náklady účelně vynaložené bankou na vymáhání dluhu. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a též podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vše ve znění účinném v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy. 7. Podle § 74 odst. 1 zákona o platebním styku se smlouvou o platebních službách poskytovatel zavazuje uživateli provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen„ rámcová smlouva“), nebo provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen„ smlouva o jednorázové platební transakci“). 8. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 10. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 11. Podle § 1969 o. z. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spot