7 C 261/2023-19 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že postupní smlouvou ze dne [datum] nabyla pohledávku společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní úvěrový věřitel“ či„ [příjmení]“), za žalovaným, přičemž pohledávka spočívá v nesplaceném kontokorentním úvěru, sjednaném Smlouvou o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany jednak sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále také jen„ úvěrová smlouva“). Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši [částka]. Jelikož žalovaný neplnil své závazky z úvěrové smlouvy, zejména překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na jeho běžném účtu, původní úvěrový věřitel veškeré závazky z úvěrové smlouvy ke dni [datum] zesplatnil a zároveň vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Žalovaný však na tento dluh do dne podání předmětné žaloby ničeho neuhradil. Žalovaná částka přitom sestává z dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]; žalobkyně dále předmětnou žalobou uplatňuje nárok na smluvní úrok z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny úvěru od [datum] do zaplacení a dále nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Zhodnocením předložených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: 5. Žalovaný a původní úvěrový věřitel uzavřeli dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu; nedílnou součástí této úvěrové smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] (dále jen„ Podmínky“), Úrokový lístek [příjmení] a Sazebník Banky, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil (důkaz: Smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne [datum]). V souladu s úvěrovou smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaný se úvěrovou smlouvou zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu (důkaz: Smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne [datum], Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky [příjmení], Úrokový lístek [příjmení] a Sazebník Banky). Jelikož žalovaný neplnil své závazky z úvěrové smlouvy, oznámil původní úvěrový věřitel žalovanému, že ke dni [datum] veškeré závazky z úvěrové smlouvy zesplatnil, a zároveň žalovaného vyzval k okamžité úhradě dlužné částky ve výši [částka] (důkaz: Oznámení o zesplatnění ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným byla původním úvěrovým věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ke dni [datum] postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému posléze oznámeno (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Potvrzení o zaplacení úplaty ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Zástupce žalobkyně žalovaného o zaplacení dluhu před podáním žaloby písemně upomínal, přičemž žalovaného upozornil, že v případě, že svůj dluh v dodatečné lhůtě, uplatní žalobkyně svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu (důkaz: Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum]). Ani poté však žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil. 1. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 2. Podle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 3. Podle ustanovení § 1969 obč. zák. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 4. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Dle § 1789 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Mezi žalovaným a původním úvěrovým věřitelem byla uzavřena platná smlouva o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši [částka]; žalovaný nicméně následně neplnil své závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně (tj. původní úvěrový věřitel) tak v důsledku vznikla pohledávka za žalovaným v celkové výši [částka], nejpozději splatná ke dni [datum]. 9. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci postupní smlouvou. Titulem práva žalobkyně je pak platně uzavřená úvěrová smlouva, podle níž žalobkyni náleží nejen právo na úhradu dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty, ale též právo na zaplacení sjednaného úroku. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný, nad rámec tvrzení žalobkyně, na předmětný dluh čehokoliv zaplatil, přičemž ani samotný žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud proto neměl důvod o výpočtu žalobkyně jakkoli pochybovat a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Zákonný úrok z prodlení přiznal soud podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x [částka] podle § 14b a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění), režijního paušálu 3 x po [částka] dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění) a také z DPH v sazbě 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).