Okresní soud Praha-západ 18 C 75/2026-64 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne , datum, cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy linkou metra A provozovanou žalobkyní a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Tím porušil své povinnosti cestujícího. V důsledku toho má žalobkyně právo na úhradu jízdného ve výši , částka, a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty) ve výši , částka, . Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný se při přepravní kontrole odmítl legitimovat a pokusil se opustit místo kontroly, pročež musela být volána hlídka PČR. Ze strany žalovaného tak došlo k porušení jiných přepravních podmínek, za což se žalobkyně domáhá úhrady pokuty ve výši , částka, .2. Žalovaný žalobní nárok co do rozsahu , částka, uznal, ve zbytku s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Předně tvrdil, že není pravda, že by se odmítl legitimovat nebo se snažit opustit místo přepravní kontroly, naopak rozhodnutí revizora zavolat hlídku PČR bylo čistě jeho rozhodnutí, které žalovaný nikterak neovlivnil. Nárok na úhradu pokuty , částka, je tak dle žalované nedůvodný. Stejně tak nárok na úhradu částky , částka, , neboť žalovaný si koupil pro danou jízdu SMS jízdenku, za kterou mu byly strženy peníze. Pokud by měl nyní jízdné , částka, opětovně hradit, za stejnou jízdu by ho hradil 2x.3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.4. Na základě předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.5. Žalovaný byl dne , datum, v 14:56 hodin kontrolován v přepravním prostoru na lince A a na výzvu se neprokázal jízdním dokladem, neboť mu v okamžiku kontroly ještě nebyla doručena SMS jízdenka. Za to mu bylo naúčtováno jízdné , částka, a přirážka , částka, , tedy ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami a tarifem Pražské integrované dopravy. Dále mu byla naúčtována přirážka , částka, za pokus o opuštění přepravního prostoru a zavolání hlídky PČR. Tyto částky žalovaný na místě nezaplatil a odmítl podepsat a převzít zápis o přepravní kontrole. Žalobkyně žalovanému , datum, doručila předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k úhradě dluhu.6. Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Nárok žalobkyně posuzoval soud podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Z této právní úpravy plyne cestujícímu povinnost na vyzvání oprávněného pracovníka kdykoli během přepravy nebo v okamžiku vystoupení z vozidla předložit k nahlédnutí jízdní doklad, přičemž cestující, který se nemůže na vyzvání prokázat platnou jízdenkou, zaplatí jízdné a dopravce je dále oprávněn od něj požadovat zaplacení přirážky, která nesmí být vyšší než , částka, . Podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně platných v době kontroly činila přirážka právě , částka, . Dále je ve smluvní podmínkách upravena také situace při koupi SMS jízdenky, tzn. že cestující je oprávněn do přepravního prostoru vstoupit až ve chvíli, kdy je mu SMS jízdenka doručena, nikoliv ihned po odeslání žádosti, kdy SMS jízdenku ještě nemá k dispozici, a to bez ohledu na to, zda mu byla cena jízdenky stržena či nikoliv.7. V daném případě má soud za prokázané ze zápisů o provedené přepravní kontrole, že se žalovaný při kontrole prováděné pracovníkem žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem, v tomto případě obdrženou SMS jízdenkou a nezaplatil přirážku k jízdnému. Soud proto žalobě co do částky , částka, vyhověl, a to včetně nároku na úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením č. 351/2013 Sb.) ode dne následujícího po dni, kdy bylo po žalovaném požadováno zaplacení přirážky, tj. ode dne přepravní kontroly.8. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu co do částky , částka, zamítl. Předně k částce , částka, soud podotýká, že v tomto rozsahu žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutkových okolností zakládajících tento nárok (snaha o opuštění místa kontroly). Dále ohledně částky , částka, žalovaný prokázal, že si jízdenku zakoupil, tedy žalobkyně od něj v souvislosti s předmětnou jízdou již jízdné obdržela, tedy jí na dalších , částka, nevzniká nárok.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci úspěšnější žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , což odpovídá jejímu úspěchu v rozsahu 18 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem. Žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši , částka, a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba a předžalobní výzva k plnění). Dále pak náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. celkem , částka, . Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).