Okresní soud Praha-západ 23 C 53/2026-29 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že účastníci řízení dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr do úvěrového rámce , částka, . Žalovaný byl povinen splácet měsíční splátky ve výši 3,31 % z úvěrového rámce, a to vždy do 20. dne v měsíci. Žalovaný takto celkem načerpal , částka, a uhradil , částka, . Žalobkyně úhrady započítávala na úrok, poplatky a jistinu. Protože žalovaný závazek nesplácel řádně a včas, žalobkyně úvěr k , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení celého dluhu, žalovaný však svůj dluh neuhradil. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení jistiny ve výši , částka, , poplatků za pojištění ve výši , částka, a náklady na vymáhání ve výši , částka, , a dále příslušenství v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení. Dále uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to jednak ověřením žalovaného ve veřejně dostupných registrech, a dále pomocí automatizovaných a statistických modelů.2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.4. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Účastníci řízení dne , datum, uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do úvěrového rámce , částka, , kterou se žalovaný zavázal splácet s úrokem ve výši 27,9 % ročně; RPSN činila 31,8 %. Minimální měsíční splátka činila 3,31 % z úvěrového rámce, tj. , částka, . Žalovaný současně požádal o čerpání úvěru ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, . Dále sjednal pojištění odpovědnosti splácet, kdy měsíční úhrada za pojištění činila 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je zaměstnán, má příjem ve výši , částka, a vedlejší příjem ve výši , částka, , celkový čistý měsíční příjem činí , částka, , příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, , výdaje žalovaného na bydlení činí , částka, , splátky úvěrů , částka, a ostatní výdaje , částka, . Při nezaplacení splátky déle než 3 měsíce či prodlení se splacením 2 a více splátek byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit (zjištěno ze smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, a úvěrových podmínek).6. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán, má příjem ve výši , částka, , příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, a měsíční výdaje domácnosti činí , částka, . (zjištěno ze smlouvy ze dne , datum, a z karty klienta).7. Žalobkyně lustrovala žalovaného v systému NRKI, kde byl veden jeden odmítnutý a jeden existující splátkový úvěr a jedna žádost o kreditní kartu. Ze splátkových úvěrů měl žalovaný jeden existující osobní úvěr s měsíční splátkou , částka, , kdy ke splacení zbývalo , částka, a nebyla evidována splátka po splatnosti. Dále byl žalovanému odmítnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , o který žalovaný požádal dne , datum, . Dále byla evidována žádost o revolvingový úvěr ze dne , datum, s úvěrovým rámcem ve výši , částka, (zjištěno z úvěrové zprávy pro osobu žalovaného).8. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období , datum, – , datum, , z něhož byly patrné jeho příjmy a výdaje. V prosinci 2023 činil příjem žalovaného částku , částka, , v lednu 2024 částku , částka, a v únoru 2024 částku , částka, . Příjem sestával z důchodu a dalšího pravidelného příjmu, zřejmě brigády. Žalovaný v prosinci 2023 realizoval hotovostní výběry ve výši , částka, a další platby ve výši , částka, , v lednu 2024 hotovostní výběry ve výši , částka, a další platby ve výši , částka, , a v únoru 2024 hotovostní výběry ve výši , částka, a další platby ve výši , částka, . Celkové výdaje žalovaného činily v prosinci , částka, , v lednu , částka, a v únoru , částka, (zjištěno z přehledu pohybů na účtu žalovaného č. , č. účtu, ).9. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný má příjem , částka, ; od této částky odečetla životní minimum ve výši , částka, , splátky zjištěné z NRKI ve výši , částka, , splátku schváleného úvěru ve výši , částka, a částku , částka, ; na základě toho dospěla k závěru, že žalovanému zbývá částka , částka, . Stran situace domácnosti nad rámec uvedeného dále zohlednila jejich tvrzené příjmy ve výši , částka, , tvrzené výdaje na bydlení ve výši , částka, a tvrzené výdaje ve výši , částka, ; na základě toho dospěla k závěru, že v rámci domácnosti zbývá částka , částka, (zjištěno z ověření bonity MLS).10. Žalovaný celkem načerpal jistinu ve výši , částka, a uhradil , částka, (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad).11. Dne , datum, žalobkyně žalovanému oznámila, že úvěr zesplatnila a vyzvala jej k úhradě , částka, do 14 dnů od sepsání výzvy (zjištěno z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, ).12. Žalobkyně dne , datum, žalovaného předžalobní výzvou vyzvala k úhradě částky , částka, do 7 dnů od odeslání výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, ).13. Na základě žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:14. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový bezúčelový úvěr ve výši do výše , částka, , a to s úrokem 27,9 % ročně; RPSN činila 31,8 %. Minimální měsíční splátka činila 3,31 % z úvěrového rámce, tj. , částka, . Při nezaplacení splátky déle než 3 měsíce či prodlení se splacením 2 a více splátek byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán, má příjem ve výši , částka, a vedlejší příjem ve výši , částka, , celkový čistý měsíční příjem činí , částka, , příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, , výdaje žalovaného na bydlení činí , částka, , splátky úvěrů , částka, a ostatní výdaje , částka, . V systému NRKI byl veden jeden odmítnutý a jeden existující splátkový úvěr a jedna žádost o kreditní kartu. Ze splátkových úvěrů měl žalovaný jeden existující osobní úvěr s měsíční splátkou , částka, . Dále byl žalovanému dne , datum, odmítnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Dne , datum, žalovaný požádal o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období , datum, – , datum, . Podle tohoto výpisu v prosinci 2023 činil příjem žalovaného , částka, , a celkové výdaje , částka, , v lednu 2024 činil příjem , částka, a celkové výdaje , částka, , a v únoru 2024 činil příjem , částka, a celkové výdaje , částka, . Značnou část výdajů činily hotovostní výběry, a to v prosinci 2023 ve výši , částka, , v lednu , částka, a v únoru , částka, . Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti zohlednila tvrzený příjem, tvrzené výdaje a zjištěné splátky dle NRKI. Žalovaný celkem načerpal jistinu ve výši , částka, a uhradil , částka, . Dne , datum, žalobkyně žalovanému oznámila, že úvěr zesplatnila a vyzvala jej k úhradě , částka, do 14 dnů od sepsání výzvy. Dne , datum, pak žalovaného předžalobní výzvou vyzvala k úhradě částky , částka, do 7 dnů od odeslání výzvy.15. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr, či nikoliv, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.23. Již z předložených listin vyplývá, že žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu za poslední tři měsíce, z nichž byla s to ověřit příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně tak prokázala, že měla k dispozici údaje o příjmech a výdajích žalovaného. Z výpisu z účtu však plyne, že rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného byl zcela minimální či výdaje dokonce převyšovaly příjmy (v prosinci 2023 výdaje převyšovaly příjmy o více než 6 000, v lednu i v únoru 2024 činila rezerva žalovaného méně než , částka, ). Za takové situace sice žalobkyně mohla mít za doloženou existenci stálého příjmu, nikoliv však schopnost žalovaného úvěr splácet. Tvrzené výdaje žalovaného sice výpisu z účtu v zásadě odpovídaly (okolo , částka, ), žalovaný však dle doloženého výpisu nebyl schopen tvorby rezervy a z doloženého výpisu nemohla mít žalobkyně za prokázané, že je žalovaný schopen pravidelně hradit sjednanou splátku. Tvrzení o příjmech ostatních členů domácnosti přitom nebyla nijak doložena, a naopak se jeví, že tvrzené výdaje byly všechny hrazeny žalovaným, nikoliv ostatními členy domácnosti. Dalším rizikovým faktorem pak byla skutečnost, že žalovanému byla krátce před uzavřením smlouvy se žalobkyní odmítnuta žádost o spotřebitelský úvěr s nižším úvěrovým rámcem, než byl sjednán ve smlouvě mezi účastníky řízení (, částka, ), a současně žalovaný (rovněž krátce před uzavřením smlouvy se žalobkyní) opětovně požádal o úvěr s úvěrovým rámcem v téže výši.24. Z těchto údajů tak žalobkyně nemohla odpovědně uzavřít, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně sice zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet, avšak neposoudila ji řádně a s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky řízení je proto jako celek absolutně neplatná, a neplatná jsou tak i ujednání zakotvující nárok žalobkyně na poplatky či smluvní pokuty.25. Skutečnost, že žalovaný po určitou dobu úvěr splácel, na závěru soudu o absolutní neplatnosti smlouvy nic nemění. Skutečnost, že žalovaný po uzavření smlouvy úvěr po určitou dobu řádně splácel, nemůže zhojit pochybení žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti; k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy ostatně může dle Soudního dvora EU dojít dokonce i poté, co byl úvěr splacen zcela (rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , věc , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). V době posuzování úvěruschopnosti přitom žalobkyně mohla a měla mít pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, neboť dle údajů, které měla k dispozici, se výdaje žalovaného se v zásadě rovnaly jeho příjmům, případně příjmy dokonce převyšovaly, žalovanému byla v nedávné době odmítnuta žádost o úvěr v nižší výši, než byl sjednán mezi účastníky řízení, a žalovaný současně požádal o další úvěr.26. Soud se následně zabýval tím, zda lze pro případ závěru o absolutní neplatnosti smlouvy přiznat nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.28. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný načerpal (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) od žalobkyně částku , částka, . Žalovaný celkem uhradil , částka, . Nebylo prokázáno, že by žalovaný nad rámec této částky žalobkyni něčeho uhradil, a žalovaný nic takového ani netvrdil. Částka ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu částky , částka, , o kterou se žalovaný na úrok žalobkyně bezdůvodně obohatil, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.29. Pokud jde o příslušenství pohledávky, má soud za to, že ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s výzvou ze dne , datum, , která byla žalovanému odeslána , datum, . Žalovaný byl v této výzvě vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději však do 14 dnů ode dne sepsání výzvy. Žalovaná proto byla povinna uhradit dlužnou částku do , datum, . Protože tak neučinil, dostal se následujícího dne do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal též požadované zákonné úroky z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně ode dne , datum, do zaplacení.30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., za situace, kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu výroku I. rozsudku, žalovaný v rozsahu výroku II. rozsudku. V řízení tak byl úspěšnější žalovaný, který však byl v řízení zcela pasivní a žádné náklady mu nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.