Okresní soud Praha-západ 3 C 78/2026-80 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou původně k Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla věc pro místní nepříslušnost postoupena zdejšímu soudu.2. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tak, že žalované dne , datum, poskytla úvěr ve výši , částka, na základě smlouvy č. , hodnota, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem 40 % měsíčně z jistiny tak, že měsíčně je povinna splatit přirostlý úrok za dané období, jistinu pak kdykoliv během trvání smlouvy. Úvěruschopnost žalované žalobkyně ověřovala lustrací v ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Příjmy ověřila z výpisu z účtu a vycházela z toho, že výdaje žalované jsou běžné. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou úvěru, žalobkyně k , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná částku neuhradila ani přes předžalobní výzvu. Proto se žalobkyně domáhala zaplacení dosud nesplacené jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně za první měsíc ve výši , částka, , vše spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dále se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, představující 0,1 % denně z částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, a to od , datum, do , datum, .3. Žalovaná se vyjádřila tak, že již žalobkyni uhradila částku , částka, , a s žalobou proto co do této částky nesouhlasí. Do prodlení s úhradami úvěru se dostala proto, že její manžel přišel o zaměstnání a její rodina se dostala do finančních problémů. Žalovaná má dvě vyživovací povinnosti vůči dětem, zejména mladší , Anonymizováno, dceři. Aktuálně má stabilní příjem ve výši , částka, , nicméně její manžel pracuje pouze brigádně s výdělkem cca , částka, , a její rodina má poměrně velké výdaje (hypotéka , částka, , zálohy na plyn a elektřinu , částka, , vodné , částka, , splátky dalších úvěrů , částka, , , Anonymizováno, -, částka, na jídlo, , částka, za obědy pro dcery, , částka, doprava, , částka, dojíždění). Žalovaná uvedla, že by byla schopna splácet , částka, měsíčně, nejvýše však , částka, měsíčně.4. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu co do částky , částka, a částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, zpět s tím, že v žalobě udělala administrativní chybu a že žalovaná skutečně před podáním žaloby žalobkyni uhradila částku , částka, .5. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. a návrhu žalobkyně na částečné zastavení řízení vyhověl. Souhlas žalované se zpětvzetím žaloby nebyl vyžadován, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci samé. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu požadovaném žalobkyní zastavil.6. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila s tím, že požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.7. Z provedeného dokazování soud zjistil níže uvedené skutečnosti:8. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala dne , datum, poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše , částka, a žalovaná se zavázala jej splatit s úrokem ve výši 40 % měsíčně tak, že každý měsíc splatí úrok přirostlý za uplynulé období a jistinu může splatit kdykoliv za trvání smlouvy. RPSN činila 5526,67 %. V případě prodlení žalované byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, a zákonný úrok z prodlení. Bylo sjednáno, že při prodlení po dobu 2 kalendářní měsíce se stává splatný celý dluh (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ).9. Žalobkyně měla k dispozici fotografii občanského průkazu a cestovního pasu žalované (zjištěno z fotografií těchto dokladů). Dále měla k dispozici údaje žalované uvedené v žádosti o úvěr, dle kterých je žalovaná vdaná, má dvě děti, bydlí ve vlastním bytě, má neúplné základní vzdělání a je zaměstnána u Státního zemědělského intervenčního fondu jako referent s měsíčním příjmem , částka, . Měsíční výdaje má ve výši , částka, (zjištěno z žádosti o spotřebitelský úvěr).10. Žalobkyně měla k dispozici výpis bankovních transakcí na účtu žalované. Z tohoto výpisu je patrná pravidelná příchozí mzda od zaměstnavatele a pravidelný příjem odpovídající splátce hypotéky, která byla žalované strhávána z účtu. V červnu 2024 výdaje žalované převyšovaly její příjmy o cca , částka, , v červenci příjmy žalované převyšovaly výdaje o cca , částka, a v srpnu byly výdaje opět vyšší než příjmy žalované, a to o přibližně , částka, . Žalovaná realizovala poměrně vysoké hotovostní výběry (v červnu , částka, , v červenci , částka, , v srpnu , částka, ). Žalované bylo poskytnuto několik půjček - v červnu celkem , částka, , v červenci celkem , částka, , v srpnu celkem , částka, , v září celkem , částka, (zjištěno z výpisu z bankovních transakcí z účtu žalované , IBAN, ).11. Žalobkyně dne , datum, poskytla žalované částku , částka, na účet č. , č. účtu, (zjištěno ze sdělení ČSOB, a. s. ze dne , datum, a z potvrzení o provedené platbě , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .). Žalovaná dne , datum, žalobkyni uhradila , částka, (zjištěno z potvrzení , právnická osoba, . o provedení tuzemské odchozí úhrady).12. Žalobkyně k , datum, úvěr zesplatnila pro opakované porušování smluvních podmínek žalovanou; dlužná částka činila , částka, (zjištěno ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne , datum, ). Žalobkyně dne , datum, vyzvala žalovanou k zaplacení částky , částka, do tří dnů (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a potvrzení o podání doporučené zásilky).13. Žalovaná byla za období , datum, – , datum, povinna uhradit nedoplatek za energie ve výši , částka, , a nová výše záloh od října 2025 činila , částka, měsíčně (zjištěno z vyúčtování , právnická osoba, . za toto období).14. Z provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně žalované poskytla částku , částka, . Žalovaná se zavázala částku splatit s úrokem ve výši 40 % měsíčně tak, že každý měsíc splatí úrok přirostlý za uplynulé období a jistinu může splatit kdykoliv za trvání smlouvy. RPSN činila 5526,67 %. Žalobkyně měla k dispozici fotografii dokladů žalované a údaje žalované v žádosti o úvěr, z nichž vyplýval příjem ve výši , částka, a výdaje , částka, . Dále měla k dispozici výpis bankovních transakcí z bankovního účtu žalované, z něhož je patrná pravidelná příchozí mzda od zaměstnavatele a pravidelný příjem odpovídající splátce hypotéky, která byla žalované z účtu strhávána. Dále z výpisu plyne, že v červnu 2024 výdaje žalované převyšovaly její příjmy o cca , částka, , v červenci příjmy žalované převyšovaly výdaje o cca , částka, a v srpnu byly výdaje opět vyšší než příjmy žalované, a to o přibližně , částka, . Žalovaná realizovala poměrně vysoké hotovostní výběry (v červnu , částka, , v červenci , částka, , v srpnu , částka, ). Žalované bylo poskytnuto několik půjček (v červnu celkem , částka, , v červenci celkem , částka, , v srpnu celkem , částka, , v září celkem , částka, ). Žalovaná žalobkyni uhradila , částka, . Žalobkyně k , datum, úvěr zesplatnila. Dne , datum, vyzvala žalovanou k zaplacení , částka, do tří dnů. Žalovaná měsíčně hradí zálohy na energie ve výši , částka, .15. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr, či nikoliv, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.22. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti uvedla, že žalovanou lustrovala ve veřejně dostupných databázích, a dále ověřovala její příjmy a výdaje s tím, že příjmy žalované ověřila prostřednictvím bankovního účtu, u výdajů vycházela z tvrzení žalované, kdy se mělo jednat o běžné výdaje. Žalobkyně dále doložila, že měla k dispozici výpis bankovních transakcí z bankovního účtu žalované, z něhož byla s to ověřit jak příjmy, tak i výdaje. Z něj však plyne, že výdaje žalované buď příjmy žalované převyšovaly, anebo byly v podstatě stejně vysoké. V červnu 2024 výdaje žalované převyšovaly její příjmy o cca , částka, , v červenci příjmy žalované převyšovaly výdaje o cca , částka, a v srpnu byly výdaje opět vyšší než příjmy žalované, a to o přibližně , částka, . Žalovaná realizovala poměrně vysoké hotovostní výběry (v červnu , částka, , v červenci , částka, , v srpnu , částka, ). Z účtu je patrná pravidelná mzda a pravidelný příjem odpovídající splátce hypotéky, která však byla rovněž z daného účtu strhávána. S ohledem na to, že výdaje žalované zjevně neodpovídaly jejím příjmům, nemohla žalobkyně bez dalšího uzavřít, že je žalovaná schopna úvěr splácet. Současně je z výpisu zřejmé, že si žalovaná krátce před uzavřením úvěrové smlouvy vzala několik půjček (v červnu celkem , částka, , v červenci celkem , částka, , v srpnu celkem , částka, , v září celkem , částka, ), a měla tak zjevně několik závazků, které byla povinna splácet.23. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavřel, že smlouva o úvěru je pro porušení povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované absolutně neplatná. Neplatná jsou proto i ujednání zakládající nárok žalobkyně na úroky, poplatky či smluvní pokuty.24. Soud se proto následně zabýval tím, zda se v daném případě jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení ve výši vyplacené jistiny.25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.26. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalované částku v celkové výši , částka, , přičemž žalovaná z této částky žalobkyni uhradila celkem , částka, . Soud proto vyhověl žalobě pouze částečně v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši , částka, , o kterou se žalovaná ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila.27. Pokud jde o požadované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, žalovaná je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit dosud nesplacenou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem. S ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, je tak v současné době vyloučen nárok žalobkyně na úroky z prodlení (je-li žalovaná povinna vrátit jistinu v době přiměřené svým možnostem a je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované jakožto spotřebitele, určí tuto dobu na soud, tudíž se žalovaná nemohla zatím dostat do prodlení). Protože v řízení nebylo tvrzeno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o splatnosti tohoto dluhu, určil tuto splatnost v rámci tohoto řízení na základě jemu dostupných informací soud.28. Splatnost žalobkyni přiznané částky soud určil s přihlédnutím k vyjádření žalované ve splátkách po , částka, měsíčně. Tuto výši splátek soud považuje za přiměřenou, neboť při řádném splácení dluhu bude pohledávka žalobkyně uhrazena za 6 měsíců.29. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, pak soud žalobu zamítl.30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla v řízení v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku (46 %), žalovaná v rozsahu výroku I a III. tohoto rozsudku (54 %); částečné zastavení řízení přitom zavinila žalobkyně, která uvedla, že k nezohlednění částky , částka, nedošlo její administrativní chybou. Protože rozdíl v úspěchu účastníků je nepatrný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.