8 C 193/2021-157 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se po žalovaném domáhal náhrady nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout tím, že žalovaný měl dne [datum] v televizním pořadu [anonymizováno] s prezidentem na TV [anonymizováno] pronést„ [celé jméno žalobce] je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v [anonymizováno] domě nebo Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost“. Tímto nepravdivým a difamačním tvrzením měl žalovaný očernit žalobce a pošpinit jeho čest, protože k rozvázání pracovního poměru došlo dohodou a z iniciativy žalobce, jenž na tehdejší pozici poradce předsedy vlády pro školství, vědu a výzkum nechtěl dále působit z důvodu ztráty důvěry v žalovaného jakožto tehdejšího předsedu vlády s ohledem na jeho postoj k tzv. kauze Olovo, tj. snahy diskreditovat [jméno] [příjmení], vnitrostranickou kritičku žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný se žalobci neomluvil ani po předžalobní výzvě, domáhal se přiměřeného zadostiučinění ve formě shora uvedené omluvy zaslané doporučeným dopisem. 2. Žalovaný s uplatněným nárokem na odčinění tvrzené nemajetkové újmy nesouhlasil, neboť neměl s žalobcem dobrou pracovní zkušenost, kvůli vysokému stupni jeho profesní neschopnosti vykonávat svěřenou funkci poradce předsedy vlády s ním byl dlouhodobě a zásadně nespokojen. Proto sám dal pokyn k ukončení pracovního poměru s žalobcem a následně od [jméno] [příjmení], tehdejšího vedoucího Úřadu vlády České republiky, obdržel informaci, že k tomu,„ vyhození“ žalobce, právě na základě jeho pokynu došlo. Sám s žalobcem o ukončení pracovního poměru nejednal, ale neměl důvodu informaci od důvěryhodné osoby, která měla výkon práv a povinností zaměstnavatele v gesci, nevěřit, zejména když tato informace zapadala do kontextu tehdejšího problematického působení žalobce na Úřadu vlády. Nemohlo se tedy jednat o vědomé šíření nepravdy. Kromě toho žalovaný nebyl motivován touhou poškodit žalobce, když v přímé reakci na dotaz moderátora, který nejdříve uvedl několik výroků žalobce o žalovaném a o oslavě svátku [ulice], o žalobci neřekl, že je neschopný, ale slova„ pro neschopnost“ vyjadřovaly důvod, pro který žalobce v pracovním poměru skončil. Dále žalovaný namítl, že u žalobce jako u tehdejšího člena rady České televize a tedy osoby veřejně činné je ochrana jeho osobnosti oslabena, navíc po předmětném interview sám poskytl rozhovor médiím a také publikoval několik postů na svém facebookovém profilu a článků na webu, ve kterých se hrubě a dehonestujícím způsobem vyjádřil o žalovaném. Tyto výroky tedy šířil ve veřejném prostoru, čímž si sám a na úkor zájmů a práva na ochranu osobnosti žalovaného zajistil jistou formu rehabilitace ve formě mohutné a mnohačetné autosatisfakce. Nehledě k tomu již žalobce podle předchozího pravomocného rozsudku obdržel omluvu od Ministerstva financí, a to jak dopisem, tak zveřejněnou na portálu ministerstva, proto by přiznání omluvy v tomto řízení bylo duplicitním plněním. Při jednání soudu nakonec vznesl námitku promlčení, kdy měl za to, že žaloba byla podána po marném uplynutí tříleté zákonné lhůty, neboť k inkriminovanému výroku došlo dne [datum]. Ze všech těchto důvodů proto žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 3. Účastníci v řízení učinili nesporným jednak existenci dřívějšího pracovního poměru žalobce u Úřadu vlády České republiky na pozici poradce předsedy vlády pro školství, vědu a výzkum, jednak výrok žalovaného ze dne [datum] v pořadu [anonymizováno] s prezidentem na TV [anonymizováno], znějící:„ [celé jméno žalobce] je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v [anonymizováno] domě nebo Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost“. Dále též učinili nesporným, že žalobce dne [datum] zaslal žalobci předžalobní výzvu, v níž ho vyzval, aby mu poslal dopis obsahující shora uvedenou omluvu za zmíněný výrok. Pro zjištění ostatních tvrzení soud provedl následující dokazování. 4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla České republice, jednající Ministerstvem financí, uložena povinnost zaslat žalobci dopis se shora uvedenou omluvou, neboť soud dospěl k závěru, že jednak (v tomto řízení) žalovaný v daném televizním pořadu pronesl nepravdivé tvrzení, které bylo objektivně způsobilé způsobit žalobci újmu, jednak šlo proto ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. o nesprávný úřední postup prezidenta republiky, za který odpovídá stát, za nějž zde jedná Ministerstvo financí. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ve věci samé a změněn jen ve výroku o náhradě nákladů řízení, a usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo dovolání České republiky, jednající Ministerstvem financí, proti rozsudku odvolacího soudu odmítnuto. Avšak nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], byla všechna předchozí rozhodnutí zrušena, neboť absentuje obsahová souvislost předmětného výroku a funkce prezidenta, byť byl pronesen v pořadu, kde byl žalovaný pozván jakožto prezident republiky, aby tam promluvil k veřejnosti, týká se nicméně okolností z doby, kdy [celé jméno žalovaného] ještě nebyl prezidentem, a popisoval aktivitu dávno v minulosti, proto nic nebrání tomu, aby odpovědnost nesl jakožto soukromá osoba. Soud je závěry obsaženými v tomto nálezu vázán (čl. 89 odst. 2 Ústavy). 5. Z přepisu zmiňovaného rozhovoru žalovaného v pořadu [anonymizováno] s prezidentem vysílaného v TV [anonymizováno] dne [datum] plyne, že žalovaný reagoval na moderátora [jméno] [příjmení], který citoval vyjádření žalobce, mj., že„ obyčejnými lidmi [celé jméno žalovaného] pohrdal už jako premiér“, nejen shora uvedeným tvrzením, ale následně k informaci moderátora, že žalobce taktéž vyhodil, uvedl:„ A taky jste ho vyhodil, no vidíte. Mám dojem, že ho dokonce vyhodil i [jméno] [příjmení], takže už je to potřetí, co byl vyhozen pro neschopnost. No a je to ubožák, takže nekritizujme jeho. Kritizujme toho, kdo si ho najal nebo zvolil do Rady České televize, protože když tam volíte ubožáky, jste sám ubožák.“ [Anonymizovaný odstavec.] 7. V postech na svém facebookovém účtu ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobce naznačuje, že žalovaný je sponzorován [příjmení] a má chtít, aby zde vládly poměry jako v Rusku. Dále žalobce označuje žalovaného slovy„ hradní paralytik“,„ zlej dědek“ nebo„ poctivej kolaborant“, který veřejně lže a dehonestuje nepohodlné občany. 8. Také v článcích„ [celé jméno žalovaného] o vyhazovu lhal a musí přijít omluva, rozhodl soud. Poradce odešel sám“, publikovaném na webu [webová adresa] dne [datum],„ Stát se musí omluvit za [anonymizováno] lež o bývalém poradci [celé jméno žalobce], potvrdil soud“, publikovaném na webu [webová adresa] dne [datum],„ [celé jméno žalobce] sbírá peníze proti [celé jméno žalovaného], bude soud, i vy můžete přispět“, publikovaném na webu [webová adresa] dne [datum], v příspěvku žalobce na jeho twitterovém účtu dne [datum], a v crowfundingovém projektu„ Společně proti lžím [celé jméno žalovaného]“ na webu [webová adresa] se žalobce o žalovaném vyjadřuje jako o lháři, který„ lže tradičně“, přičemž žalobce se chce jeho lžím bránit soudní cestou, k čemuž získává finanční podporu. Rychlost a nárůst sbírky nad původně vytyčenou částku označuje jako„ nejpádnější odpověď sprostotě [anonymizováno] a důkaz občanské soudržnosti proti aroganci moci“. [Anonymizovaný odstavec.] 10. Co se týče pracovního poměru žalobce a žalovaným tvrzeného důvodu, pro který měl být ukončen, soud provedl též řadu důkazů. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi žalobcem a Úřadem vlády České republiky, zastoupené ředitelem personálního odboru [anonymizováno] [jméno] [příjmení], plyne, že dosavadní zařazení žalobce ve funkci ministerský rada v 11. platové třídě se od [datum] mění na funkci vládní rada ve 12. platové třídě. 11. Ve dvou dopisech, obou ze dne [datum], přičemž první je adresován Mgr. [jméno] [příjmení] jakožto předsedovi poslaneckého klubu ČSSD a druhý Ing. [jméno] [příjmení] jakožto předsedovi senátorského klubu ČSSD, je žalovaným konstatováno, že je třeba prohlubovat dialog mezi vládou a jak poslaneckým klubem, tak senátním klubem ČSSD, a žalovaný považuje za efektivní pověřit koordinací některého ze svých spolupracovníků. Po objektivní úvaze, kdy bylo cílem vybrat oboustranně přijatelného člověka, jehož kredit je uvnitř strany nezpochybnitelný, proto kooptuje ode dne [datum] do této funkce žalobce, jenž pracuje v týmu jeho odborných poradců. Žalovaný zde také projevil přání, že toto opatření zabezpečí potřebnou kvalitu vzájemné spolupráce. 12. Z článku„ [celé jméno žalovaného] už ví, co udělá s [jméno]“, publikovaném v [anonymizováno] frontě [anonymizováno] dne [datum], soud zjistil, že vyřizování pošty a zpracování důvěrných dokumentů měl mít na starosti nový šéf sekce předsedy vlády, jímž se měl stát žalobce, dosavadní poradce žalovaného. Žalovaný se měl rozhodnout za týden nebo 14 dní,