8 C 37/2022-18 — Okresní soud v Rakovníku

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného revolvingového úvěru, který žalovaná získala na základě smlouvy ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba], jakožto právní předchůdkyně žalobkyně. 3. Z listinných důkazů, předložených stranami, zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela dne [datum] s posouzením její schopnosti úvěr vrátit se společností [právnická osoba], smlouvu o poskytnutí úvěru s limitem až [částka], na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr. Žalovaná se zavázala jej vrátit spolu s úroky ve výši 11,9 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] včetně obchodních podmínek a standardních informacích o spotřebitelském úvěru). Vzhledem nehrazení splátek úvěru poskytnutého v konečné výši [částka] řádně a včas došlo k zesplatnění dluhu ke dni [datum] (platební informace adresované žalované), smlouvou byla pohledávka vůči žalované postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno (smlouva o postoupení včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o doručení ze dne [datum]). 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Po právní stránce soud nárok posoudil podle § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žalovaná nevrátila právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas peněžní prostředky, které jí byly poskytnuty jako spotřebiteli oprávněně. Tím se dostala podle § 1968 o. z. do prodlení s dluhem tvořeným nesplacenou jistinou úvěru ve výši [částka]. 6. Vzhledem k uvedenému soud nárok ve výši [částka] žalobkyni, na niž tato pohledávka podle § 1879 o. z. přešla, přiznal, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počítaných z dlužné jistiny ode dne prodlení, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem. Tomu podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka] za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) a podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý tento úkon, to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se sazbou 21 % Celkem tak jde o částku [částka]. 8. Při určení výše nákladů řízení, co se týče stanovení odměny advokáta, postupoval soud podle § 14b advokátního tarifu, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 3 C 190/2020, 4 C 42/2020, 4 C 32/2020, 8 C 75/2020, 6 C 71/2020, 10 C 88/2020 nebo 8 C 192/2019).