9 C 230/2018-229 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhaly zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke shora uvedeným pozemkům, neboť neměly zájem dále v něm setrvávat. Vzhledem k tomu, že se s žalovaným nedohodly, navrhly, aby o zrušení a vypořádání rozhodl soud, a to tak, že nařídí prodej daných pozemků a výtěžek bude po odečtení nákladů prodeje rozdělen mezi spoluvlastníky podle jejich třetinových podílů. 2. Žalovaný původně s návrhem žalobkyň nesouhlasil a navrhoval zamítnutí žaloby, jelikož nebyla vzata v potaz hypotéka, kterou měl dlouhodobě hradit, i tvrzené jím provedené investice do nemovitostí. V průběhu řízení, které bylo přerušeno až do skončení řízení o odvolání daru a určení vlastnictví k předmětným nemovitostem a ve kterém bylo poté pokračováno, navrhl, aby proběhlo vypořádání v tzv. širším smyslu podle § 1148 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Souhlasil se zrušením spoluvlastnictví a s prodejem nemovitých věcí, v rámci započtení na podíl z výtěžku z prodeje ovšem uplatnil částku ve výši celkem [částka], a to z důvodu, že hrazením hypotečního úvěru, který uzavřel dne [datum] a za nějž žalobkyně podle svého prohlášení ze dne [datum] ručily, vynaložil na společnou věc o [částka] více, než by odpovídalo jeho spoluvlastnickému podílu, a že do společné věci od června do listopadu 2006 investoval také o [částka] více, než by odpovídalo jeho podílu. Navrhl proto, aby byl výtěžek prodeje rozdělen mezi účastníky po třetinách až po odečtení nákladů prodeje, vypořádání závazků ze smlouvy o daném hypotečním úvěru a po vyplacení uvedené částky žalovanému. 3. Tento nárok žalobkyně odmítly, neboť závazek z hypoteční smlouvy je výlučným závazkem žalovaného, žalobkyně na něj nikdy ničeho nehradily, nemovitosti obdržely darem od žalovaného bez takového závazku (úvěr zčásti splácela jejich matka [jméno] [příjmení] a žalovaný poté obdržel darem podíl ve výši 1/3, tedy v hodnotě odpovídající jeho celkovému závazku), a protože tvrzené investice do společné věci jsou jednak neurčité a jednak byly provedeny ještě předtím, než se staly spoluvlastnicemi. 4. Účastníci učinili nesporným, že jsou spoluvlastníky, každý z nich se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/3 na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, a dále na pozemcích parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [anonymizováno] pro katastrální území Hostokryje u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník. Dále účastníci učinili nesporným, že obě žalobkyně nabyly podíly na předmětných nemovitostech darovací smlouvou uzavřenou s žalovaným ze dne [datum], a žalovaný poté nabyl svůj podíl darovací smlouvou uzavřenou s žalobkyněmi ze dne [datum]. Současně bylo nesporným, že žalobkyně a) vlastní sousedící pozemky parc. [číslo]. Ke zjištění ostatních rozhodujících skutečností soud provedl následující dokazování. 5. Z plánu splátek a z dodatku ke smlouvě o úvěru s Českou spořitelnou soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu byl poskytnut hypoteční úvěr ve výši 2 500 000 Kč, přičemž smlouva byla podle daného dodatku doplněna o ručitelské prohlášení obou žalobkyň ze dne [datum]. Z další smluvní dokumentace [obec] spořitelny (žádost o souhlas s převodem nemovitosti ze dne [datum] a potvrzení [obec] spořitelny ze dne [datum]) bylo zjištěno, že žalovaný požádal banku o souhlas s převodem předmětných nemovitostí na své neteře (žalobkyně), přičemž jako dlužník bude i nadále splácet úvěr podle smlouvy o úvěru, a že tento úvěr byl alespoň ke dni [datum] řádně splácen. 6. Z faktury [právnická osoba] u [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalovanému jako odběrateli s adresou [adresa žalovaného], bylo za sokrat, cementový potěr a cementovou stěrkovou maltu vyúčtováno celkem [částka]. 7. Z potvrzení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jako kupující s adresou [adresa žalovaného], zaplatil téhož dne za kotel značky Therm s příslušenstvím a za tři kusy nádrží na LTO celkem [částka]. 8. Z faktur společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalovanému jako odběrateli s adresou [adresa žalovaného], bylo na základě smlouvy o dílo postupně vyúčtováno celkem [částka]. 9. Z faktury [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalovanému jako odběrateli s adresou [adresa žalovaného], bylo za různé montážní práce, včetně materiálu a dopravy, vyúčtováno celkem [částka]. 10. Z faktury [jméno] [příjmení] ze dne [datum], č. 2006, soud zjistil, že žalovanému jako odběrateli s adresou [adresa žalovaného], bylo za provedené stavební práce a za podlahu ze samonivelačního potěru na stavbě rodinného domu v ulici [adresa žalovaného], vyúčtováno celkem [částka]. 11. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby prostřednictvím svého zástupce navrhly žalovanému, aby ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví došlo dohodou, přičemž navrhly, aby jejich podíly byly převedeny na žalovaného, případně aby byly nemovitosti prodány. Výzva byla odeslána tehdejšímu zástupci žalovaného dne [datum] a žalovanému dne [datum]. 12. Soud rovněž ze spisu Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. [spisová značka] provedl několik dalších důkazů (notářský zápis JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dva notářské zápisy JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], notářský zápis Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], darovací smlouva ze dne [datum], darovací smlouva ze dne [datum]), avšak ve smyslu § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k nim nepřihlížel, neboť byly označeny až po uplynutí tzv. koncentrační lhůty. 13. Další návrhy na doplnění dokazování soud zamítnul. Jednak měl již dostatek podkladů pro posouzení a rozhodnutí věci, jednak návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem čtyř dodavatelů s ohledem na skutečnost, že k plnění z jejich strany mělo dojít v roce 2006, pokládal za nadbytečný, neboť má za to, že z těchto výslechů by s odstupem 16 let nemohla být získána jakákoli relevantní a věrohodná skutková zjištění. Zjištěný skutkový stav soud poté posoudil následujícím způsobem po stránce právní. 14. Podle § 1141 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu (odst. 1). Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (odst. 2). 15. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 16. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 17. Podle § 1148 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví (odst. 2). Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek (odst. 3). 18. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich spoluvlastnictví má být zrušeno, a co se týče jeho vypřádání, shodli se také na tom, že předmětné nemovitosti nemají být rozděleny (ostatně by to s ohledem na funkční provázanost objektu [příjmení] nebylo ani dobře možné) a že žádný z nich nechce, aby byly někomu z nich přikázány za přiměřenou náhradu ostatním. Nezbylo tedy, než aby byly prodány ve veřejné dražbě, s čímž byli účastníci srozuměni. Soud proto rozhodl, jak ve výrocích I a II tohoto rozsudku uvedeno. 19. Sporné mezi účastníky bylo, zda má dojít k vypořádání v tzv. širším smyslu podle § 1148 o. z., když žalobkyně popíraly nároky žalovaného na vypořádání jednak závazku z hypotečního úvěru a jednak investice do rodinného domu [adresa] v Hostokryjích. Z provedeného dokazování nicméně vyplynulo, že hypoteční úvěr si žalovaný sjednal sám dne [datum], tedy v době, kdy žalobkyně ještě nebyly spoluvlastnicemi daných nemovitostí (těmi se staly až na základě darovací smlouvy ze dne [datum]), přičemž ani jejich ručitelský závazek z nich neučinil stranu uvedené smlouvy. Ostatně daný úvěr hradil sám žalovaný a z