8 C 101/2023-99 — Okresní soud v Rakovníku

[Anonymizovaný odstavec.] 2. Žalobkyně tak na základě rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uhradila poškozené částku v celkové výši 583 872,85 Kč sestávající z částek: 313 188 Kč (náhrada za ztrátu na výdělku, bolestné, náklady spojené s léčením, cestovné), 73 217,35 Kč (zákonný úrok z prodlení), 162 210 Kč (náhrada nákladů řízení) a 35 257,50 Kč (náhrada nákladů státu na náklady důkazu znaleckým posudkem). 3. Následně žalobkyně na podkladě rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] poškozené uhradila částku ve výši 1 034 308,85 Kč sestávající z částek: 824 985,80 Kč (náhrada za ztížení společenského uplatnění), 69 846,91 Kč (zákonný úrok z prodlení), 137 226,14 Kč (náhrada nákladů řízení) a 2 250 Kč (náklady státu). 4. Celkem tedy žalobkyně poškozené uhradila částku v celkové výši 1 618 181,70 Kč, a to prostřednictvím následujících plateb: dne [datum] ve výši 20 000 Kč (část nákladů státu ve věci sp. zn. [spisová značka]), dne [datum] ve výši 386 405,35 Kč (náhrada za ztrátu na výdělku, bolestné, náklady spojené s léčením, cestovné a zákonný úrok z prodlení ve věci sp. zn. [spisová značka]), dne [datum] ve výši 162 210 Kč (náhrada nákladů řízení ve věci sp. zn. [spisová značka]), dne [datum] ve výši 15 257,50 Kč (zbývající část nákladů státu ve věci sp. zn. [spisová značka]), dne [datum] ve výši 894 832,71 Kč (náhrada za ztížení společenského uplatnění a zákonný úrok z prodlení ve věci sp. zn. [spisová značka]), dne [datum] ve výši 137 226,14 Kč (náhrada nákladů řízení ve věci sp. zn. [spisová značka]) a dne [datum] ve výši 2 250 Kč (náhrada nákladů státu ve věci sp. zn. [spisová značka]). 5. Jelikož přitom žalobkyně plnění v celkové výši 1 618 181,70 Kč poškozené poskytla z titulu náhrady škody, resp. újmy způsobené žalovaným, domáhá se podanou žalobou zaplacení částky v uvedené výši z titulu postihu, resp. regresu. Současně žalobkyně uvedla, že žalovaný byl k úhradě částky postupně vyzýván, a že mezi účastníky řízení probíhala před podáním žaloby rozsáhlá mimosoudní jednání, která však nebyla úspěšná. Jelikož přitom žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě, žádá též o přiznání úroku z prodlení z částky 563 872,85 Kč ode dne [datum], z částky 20 000 Kč ode dne [datum], a z částky 1 304 308,85 Kč ode dne [datum]. 6. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že považuje za nesporné, že dne [datum] fyzicky napadl poškozenou na pracovišti Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec], avšak neměl v úmyslu způsobit poškozené ublížení na zdraví. Pokud jde o žalobkyní uplatněné nároky, žalovaný uvedl, že není dána příčinná souvislosti mezi jeho jednáním a náhradou nákladů řízení, které byla žalobkyně povinna uhradit poškozené v důsledku z její strany neúspěšně vedených soudních sporů s poškozenou. To platí tím spíše ve vztahu k druhému soudnímu řízení, kdy již bylo postaveno na jisto, že úraz poškozené byl úrazem pracovním, a žalobkyně se přesto nechala znovu zažalovat. Současně žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť k incidentu došlo již před více než 5 lety. Pracovní neschopnost poškozené trvala od [datum] do [datum] a žalobkyně tak měla již v této době povinnost poškozené poskytovat náhradu mzdy ve výši rozdílu mezi jejím průměrným měsíčním výdělkem před pracovním úrazem a vyplacenými dávkami [anonymizováno] pojištění. Žalobkyně tedy od počátku pracovní neschopnosti poškozené věděla, jaká je výše náhrad, i to, že žalovaný je osobou povinnou k náhradě škody způsobené poškozené, což bylo zřejmé od počátku. Žalobkyni tak nic nebránilo poškozenou uplatněné nároky uspokojit a vyplacené náhrady následně v zákonných lhůtách vymáhat po žalovaném. K neúspěšnosti mimosoudních jednání účastníků žalovaný sdělil, že mj. nemá dostatek finančních prostředků, z nichž by mohl náhradu požadovanou žalobkyní uhradit. Závěrem žalovaný navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 7. Na vyjádření žalovaného reagovala žalobkyně v rámci své repliky tak, že pokud jde o nárok vyplývající z náhrad nákladů soudních řízení vedených mezi ní a poškozenou, je oprávněna tyto částky požadovat, neboť je musela zaplatit v důsledku protiprávního jednání žalovaného, přičemž pokud by žalovaný takto nejednal, k soudním řízením by nedošlo. Soudní spory přitom byly nevyhnutelné, neboť u uplatněných nároků existovala řada skutkově i právně složitých otázek, a to zejména v podobě (ne) existence příčinné souvislosti psychických problémů poškozené s útokem žalovaného (řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka]), resp. ohledně výše náhrady za ztížení společenského uplatnění (řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně se v rámci soudních sporů snažila o zamítnutí žaloby či alespoň snížení částky, čímž de facto jednala v zájmu žalovaného. Výsledek sporů byl poté závislý na verdiktu znalců, resp. na právním posouzení soudu. Žalobkyně má tedy za to, že jí náleží i tyto nároky, které tvoří ve své podstatě příslušenství vlastního regresu. Žalobkyně se rovněž vyjádřila k žalovaným namítanému promlčení nároků, přičemž uvedla, že k počátku běhu promlčecí doby mohlo dojít nejprve od okamžiku vyhlášení jednotlivých rozsudků, resp. až od jejich právní moci, a proto k promlčení žádného z nároků nedošlo. 8. V průběhu jednání před soudem žalobkyně ohledně otázky promlčení dále upřesnila, že promlčecí doba běží až od úhrady předmětných částek, jelikož regres není nárokem na náhradu škody. Současně žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] (a další rozhodnutí obecných soudů) a uvedla, že jelikož zákon o státní službě ani zákoník práce neobsahují speciální úpravu regresu, je na místě aplikovat ustanovení § 2917 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“ nebo „občanský zákoník“). 9. V rámci svého dalšího písemného vyjádření žalobkyně uvedla, že předpokladem úspěšného uplatnění regresu je dle citované judikatury nahrazení škody poškozenému, a proto až do doby úhrady škody poškozené nemohl být regres s úspěchem uplatněn, v důsledku čehož nemohla začít běžet ani promlčecí doba. V této souvislosti žalobkyně odkázala také na rozhodnutí Nejvyššího soudu [obec] socialistické republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Promlčecí lhůta se tak rozběhla ve vztahu ke všem žalobou uplatněným nárokům až v průběhu roku 2022. 10. Ze shodných tvrzení účastníků řízení (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) vzal soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] na pracovišti Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] fyzicky napadl poškozenou. 11. Z rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným napadením poškozené, k němuž došlo dne [datum] v budově Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec]. Dle skutkové věty rozsudku žalovaný na poškozenou nejprve zvýšil hlas a následně k ní přistoupil a složkou dokumentů formátu A4 zastrčenou ve fólii a podélně přeloženou ji silně udeřil do levé tváře a do oblasti ucha. Následně vulgárně nadával poškozené i další zaměstnankyni, vysadil vstupní dveře do kanceláře, a poté z budovy úřadu odešel. 12. Z usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyplynulo, že žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 20 000 Kč. 13. Z rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyplynulo, že žalobkyni byla (v daném řízení jakožto žalované) uložena povinnost zaplatit poškozené z titulu služebního úrazu, který jí byl způsobem fyzickým napadením ze strany žalovaného, částku ve výši 313 188 Kč, která sestávala z náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 266 257 Kč, bolestného ve výši 25 000 Kč a účelně vynaložených nákladů na léčení ve výši 21 932 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 313 188 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyni byla dále uložena povinnosti k náhradě nákladů předmětného řízení ve výši 162 210 Kč a nákladů státu ve výši 15 257,50 Kč (od této částky již byla odečtena žalobkyní uhrazená záloha ve výši 20 000 Kč na náklady důkazu znaleckým posudkem). 14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupkyně poškozené vyzvala uvedeného dne žalobkyni k úhradě částky ve výši 18 000 Kč odpovídající výši znalečného, a dále částky ve výši 819 932 Kč z titulu nemajetkové újmy způsobené předmětným pracovním úrazem poškozené. Z textu předžalobní výzvy rovněž vyplynulo, že výše nemajetkové újmy byla stanovena na základě znaleckých posudků, přičemž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2925/20, poškozená uplatnila částku dle občanskoprávní úpravy, nikoliv podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Žalobkyni byla rovněž poskytnuta lhůta k úhradě těchto částek do [datum] s tím, že v opačném případě bude ve věci podána žaloba. K výzvě však nebyla přiložena doručenka. 15. Z rozsudku Okresního