8 C 243/2023-29 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 30 678 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 13 745,01 Kč, úroků ve výši 26,43 % ročně z částky 23 520 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 290,44 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 520 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu řádně a včas neuhrazeného úvěru ve výši 24 000 Kč, který na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] žalované poskytla společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto právní předchůdkyně žalobkyně. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. K výzvě soudu, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně soudu sdělila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované posoudila následujícím způsobem. Žalovaná vyplnila kartu zákazníka, v níž uvedla, že její čistý měsíční příjem ve výši 15 300 Kč sestává ze státní podpory ve výši 7 300 Kč měsíčně, což bylo právní předchůdkyní ověřeno prostřednictvím dokladu o výměře důchodu, a vedlejšího příjmu ve výši 8 000 Kč měsíčně, což bylo ověřeno na základě sdělení žalované. Výdaje na bydlení žalované ve výši 3 800 Kč měsíčně byly ověřeny na základě nájemní smlouvy a další výdaje v podobě osobních výdajů ve výši 5 000 Kč měsíčně a splátek jiných úvěrů, resp. zápůjček ve výši 2 800 Kč měsíčně byly ověřeny na podkladě sdělení žalované. Celkové měsíční výdaje žalované tak dle zjištění právní předchůdkyně žalobkyně činily 11 600 Kč a disponibilní příjem žalované tedy byl roven částce 3 700 Kč měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklad o výměře důchodu, nájemní smlouvu, fakturu za elektřinu, vodu, plyn, telefon a [spisová značka], na jejichž podkladě právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované, přičemž poskytnutí podkladů žalovaná stvrdila svým podpisem na kartě zákazníka. Žalobkyně rovněž s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] uvedla, že aktuální absence uvedených podkladů bez dalšího neznamená, že tyto nebyly právní předchůdkyní žalobkyně prověřovány. Žalobkyně dále uvedla, že k posouzení úvěruschopnosti žalované bylo také ověřeno, že vůči ní nebylo vedeno insolvenční řízení, přičemž veškeré zjištěné údaje byly následně podrobeny analýze skóringovým modelem, který schopnost žalované splácet týdenní splátky ve výši 730 Kč vyhodnotil. Právní předchůdkyně žalobkyně tak po odborném posouzení schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet dospěla k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované předmětný spotřebitelský úvěr splácet, a teprve na základě toho s žalovanou uzavřela předmětnou smlouvu. 4. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 4 800 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 800 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč a poplatkem za pojištění Credit Life ve výši 600 Kč, tj. částky v celkové výši 43 800 Kč, vrátit v 60 týdenních splátkách po 730 Kč. 6. Z karty zákazníka a žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] dále vyplynulo, že žalovaná v rámci žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že je rozvedená, žije v nájmu, pobírá invalidní důchod ve výši 7 300 Kč měsíčně a jejím další příjem ve výši 8 000 Kč měsíčně plyne z brigád. Její výdaje na bydlení činí 3 800 Kč měsíčně, osobní výdaje 5 000 Kč měsíčně a splácí další zápůjčku, resp. úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 2 800 Kč měsíčně. Žalovaná tedy uvedla, že její celkový měsíční příjem činí 15 300 Kč a výdaje 11 600 Kč, pročež použitelný příjem dosahuje 3 700 Kč měsíčně. K ověření finanční situace žalované byl dle karty zákazníka žalovanou předložen doklad o výměře důchodu, nájemní smlouva a faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon a [spisová značka]. Žádný z těchto podkladů však žalobkyně do spisového materiálu nezaložila. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi obchodní společností [právnická osoba] a žalobkyní včetně její přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jakožto původní věřitel žalované postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě částky v celkové výši 51 636,28 Kč, a to z titulu poskytnutého a řádně neuhrazeného úvěru. 9. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a také podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 3016 o. z.). 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (k tomu srov. ze