8 C 257/2023-33 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 240 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 14 297,90 Kč, úroků ve výši 26,43 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 463,02 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, a dále částky 28 430 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 314,89 Kč, úroků ve výši 20,74 % ročně z částky 19 825,26 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 307,51 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 825,26 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu řádně a včas neuhrazených spotřebitelských úvěrů ve výši 30 000 Kč a 25 000 Kč, které na základě smluv o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a [datum] žalovanému poskytla společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný na poskytnutý úvěr ve výši 30 000 Kč uhradil částku 31 240 Kč a na poskytnutý úvěr ve výši 25 000 Kč částku ve výši 9 100 Kč. 2. K výzvě soudu, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně soudu sdělila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně posoudila zejména na podkladě informací získaných od žalovaného, které žalovaný doložil řadou podkladů, a tudíž právní předchůdkyně žalobkyně o jejich pravdivosti a správnosti neměla důvod pochybovat. Pokud jde o spotřebitelský úvěr poskytnutý žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], žalovaný vyplnil téhož dne kartu zákazníka, v níž uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s příjmem 16 000 Kč a dále pobírá invalidní důchod, což bylo ověřeno na základě výplatních pásek, faktur a nájemní smlouvy. Další příjmy žalovaného ve výši 6 300 Kč byly poté ověřeny na základě sdělení žalovaného. Žalovaný současně uvedl, že jeho měsíční výdaje dosahují částky v celkové výši 9 000 Kč měsíčně sestávající z nákladů na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně, které byly ověřeny na základě nájemní smlouvy, a osobních výdajů ve výši 5 000 Kč měsíčně, které právní předchůdkyně žalobkyně ověřila sdělením žalovaného. Ohledně spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaný v kartě zákazníka z téhož dne ohledně svého příjmu uvedl, že má příjem z invalidního důchodu a jeho čistý měsíční příjem činí 16 000 Kč, což bylo ověřeno na podkladě výplatních pásek, pracovní smlouvy, faktur a dokladu o výměře důchodu. Další příjmy žalovaného činily rovněž 6 300 Kč měsíčně, a byly ověřeny na podkladě sdělení žalovaného. Měsíční výdaje žalovaného dosahovaly podle karty zákazníka částky 11 100 Kč měsíčně, jejichž výši právní předchůdkyně žalobkyně ověřila na základě sdělení žalovaného. Žalovaný současně v rámci obou žádostí o úvěr uvedl, že žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, a není ani zatížení úvěrem z kreditní karty či zápůjčkou u jiné společnosti. Žalobkyně nemá kopie dokladů předložených žalovaným k dispozici, když tyto byly žalovaným před uzavřením smlouvy pouze předloženy k nahlédnutí. Žalobkyně rovněž s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, uvedla, že aktuální absence uvedených podkladů bez dalšího neznamená, že tyto nebyly právní předchůdkyní žalobkyně prověřovány. Žalobkyně dále uvedla, že k posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo také ověřeno, že vůči němu nebylo vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak po odborném posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet, v jehož rámci byl použit také skóringový model vycházející ze statistických dat, dospěla k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného předmětné spotřebitelské úvěry splácet, a teprve na základě toho s žalovaným uzavřela předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. 3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 5 100 Kč, administrativním poplatkem ve výši 6 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 100 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 720 Kč, tj. částku v celkové výši 58 920 Kč, uhradit v 80 týdenních splátkách po 737 Kč (poslední splátka 697 Kč). 5. Ze zákaznické karty a žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] dále vyplynulo, že žalovaný v rámci žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je ženatý, žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Pracuje s čistým měsíčním příjmem 16 000 Kč a rovněž pobírá invalidní důchod ve výši 6 300 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného činí 9 000 Kč a sestávají z nákladů na bydlení ve výši 4 000 Kč a osobních výdajů ve výši 5 000 Kč. Dle zákaznické karty byly uvedené údaje ověřeny na základě výplatních pásek, nájemní smlouvy a faktur za elektřinu, vodu, plyn, telefon a TV/SIPO. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 5 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 600 Kč, tj. částku v celkové výši 45 600 Kč, uhradit v 60 týdenních splátkách po 760 Kč. 7. Ze zákaznické karty a žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] dále vyplynulo, že žalovaný v rámci žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je ženatý, žije v nájmu a je vyučen. Nemá žádnou vyživovací povinnost. Pracuje s čistým měsíčním příjmem 16 000 Kč a rovněž pobírá invalidní důchod ve výši 6 300 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného činí 11 100 Kč a sestávají z nákladů na bydlení ve výši 3 100 Kč, osobních výdajů ve výši 5 000 Kč a splátek dalších úvěrů, resp. zápůjček ve výši 3 000 Kč měsíčně. Dle zákaznické karty byly uvedené údaje ověřeny na základě pracovní smlouvy, výplatních pásek, dokladu o výměře důchodu a faktur za elektřinu, vodu, plyn, telefon a TV/SIPO. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi obchodní společností [právnická osoba] a žalobkyní včetně její přílohy a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky z výše uvedených spotřebitelských smluv za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši 101 219,56 Kč, a to z titulu výše uvedených poskytnutých a řádně neuhrazených spotřebitelských úvěrů s tím, že v případě neuhrazení této částky bude žalobkyně svůj nárok vymáhat soudní cestou. 10. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a také podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 3016 o. z.). 11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně