ECLI: ECLI:CZ:OSRA:2023:8.C.374.2022.1 Datum: 2023-01-27 Předmět: o zaplacení 43 889,03 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""podvod""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 43 889,03 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 1879 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 055,03 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 15 260,53 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 19 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 790,25 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 000 Kč od [datum] do zaplacení, částky 14 834 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 872,32 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 11 265,63 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 537,72 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 265,63 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu řádně a včas neuhrazených úvěrů ve výši 19 000 Kč a 19 000 Kč, které na základě smluv ze dne [datum] a ze dne [datum] žalovanému poskytla společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto právní předchůdkyně žalobkyně.
2. K výzvě soudu, zda její právní předchůdkyně splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně sdělila, že před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům od něj vyžádaných (výplatní pásky, potvrzení o příjmu). Pravdivost a úplnost poskytnutých informací žalovaný stvrdil svým podpisem, teprve poté byly uzavřeny předmětné smlouvy, když právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že jeho schopnost splácet je dostatečná, neboť neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznických kartách. Uvedla také, že jistě nebylo povinností její právní předchůdkyně hlubokým a rozsáhlým prověřováním zjišťovat, zda se žalovaný nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě.
3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že shora uvedená právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky, úroky ve výši 2 660 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 600 Kč, poplatek ve výši 3 800 Kč a pojištění Credit Life ve výši 464 Kč, celkem tedy 33 524 Kč zaplatit v 58 týdenních splátkách po 578 Kč.
5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že v rozhodné době byl ženatý, byl vlastníkem rodinného domu a byl zaměstnán jako účetní ve společnosti [právnická osoba] s pravidelným měsíčním příjmem 53 500 Kč čistého. Výdaje na bydlení činily 3 000 Kč měsíčně a osobní výdaje 10 200 Kč měsíčně. Zákaznická karta obsahuje podpis žalovaného a obchodního zástupce, neobsahuje však potvrzení zaměstnavatele, ale jen prohlášení, že předmětné údaje byly ověřeny z výpisu z katastru nemovitostí, dokladů SIPO, výplatních pásek a potvrzení o příjmu zaměstnavatele.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že shora uvedená právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky, úroky ve výši 2 660 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 600 Kč, poplatek ve výši 3 800 Kč a pojištění Credit Life ve výši 464 Kč, celkem tedy 33 524 Kč zaplatit v 58 týdenních splátkách po 578 Kč.
7. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že v rozhodné době byl ženatý, byl vlastníkem rodinného domu a byl zaměstnán jako účetní ve společnosti [právnická osoba] s pravidelným měsíčním příjmem 57 470 Kč čistého. Výdaje na bydlení činily 3 300 Kč měsíčně a osobní výdaje 4 200 Kč měsíčně, kromě toho splácel úvěry ve výši 2 600 Kč měsíčně. Zákaznická karta obsahuje podpis žalovaného a obchodního zástupce, neobsahuje však potvrzení zaměstnavatele, jen prohlášení, že předmětné údaje byly ověřeny z výpisu z katastru nemovitostí, dokladů SIPO a výplatních pásek.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.
9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.
10. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a také podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 3016 o. z.).
11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
17. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
18. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Otázkou, zda došlo ke spl
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.