9 C 56/2023-14 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném nadepsanému soudu dne [datum] po žalované, z titulu sjednané pojistné smlouvy [číslo] domáhala zaplacení dlužného pojistného do data [datum], kdy žalobkyně právní poměr z pojistné smlouvy ukončila pro neuhrazení pojistného. Žalovaná následně, navzdory opakovaným výzvám, na předmětném dluhu nehradila po zániku pojištění ničeho. Současně žalobkyně nárokovala též zaplacení příslušenství, zahrnujícího úhradu nákladů soudního řízení a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] z částky 17 951 Kč v kapitalizované výši 2 173Kč. 2. Okresní soud v Rakovníku ve věci vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a byl proto zrušen. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba, spolu s výzvou k vyjádření, byla žalované doručena dne [datum], a to na adresu místa trvalého pobytu. K žalobě se však žalovaná nijak nevyjádřila. 3. V dané věci má soud z předložené pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo Flexi rizikové pojištění za prokázané, že se žalovaná, oproti poskytnutí pojistných služeb, zavázala hradit pojistné ve výši 3 438 Kč, splatné měsíčně s počátkem ke dni [datum]. Žalobkyně formou písemného oznámení ze dne [datum] právní poměr z předmětné smlouvy s účinností k datu [datum] (žalovaná nehradila řádně splatné pojistné) ukončila. Žalobkyně zaslala žalované upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum], dopisem ze dne [datum] pokusem o smír ji upozornila na dlužné pojistné ve výši 17 951 Kč s tím, aby dluh uhradila v co nejkratší době. Žalovaná po zániku smlouvy rovněž neuhradila ničeho. O dluhu byla žalovaná poté informována i předžalobní upomínkou z [datum], do doby podání návrhu u soudu však dlužnou částku neuhradila. 4. Podle § 2758 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. 5. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V projednávaném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi účastníky byla uzavřena v písemné formě pojistná smlouva, na základě které s žalobkyně jako pojistitel zavázala žalované poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, za což se žalovaná jako pojistník zavázala platit žalobkyni pojistné. Z předložených listinných důkazů má soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaná s žalobkyní sjednala shora uvedenou pojistnou smlouvu, avšak dlužné pojistné následně, navzdory písemnému oznámení, ve sjednané lhůtě neuhradila předepsané pojistné a ocitla se splněním v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., v důsledku čehož žalobkyně využila svého práva a sjednanou pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum] ukončila, smlouva zanikla dnem [datum]. Dlužnou částku 17 951 Kč (představující dlužné pojistné za shora uvedené období, poplatek ve výši 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy, náklady spojené s upomínáním a vymáháním pojistného ve výši 300 Kč), pak žalobkyně ve smyslu § 1969 o. z. vymáhá spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že předmětný úrok pro účely soudního řízení kapitalizovala. Ze strany žalované pak nebyla tvrzena, natož prokázána, žádná, byť alespoň částečná úhrada. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 9. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.