8 C 404/2023-74 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 106 300,70 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 106 300,70 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu řádně a včas neuhrazeného úvěru ve výši 110 000 Kč, který mu na základě smlouvy ze dne [datum] poskytla. 2. K výzvě soudu, zda splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně sdělila, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované pravidelně splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání jejích příjmů a výdajů a podle způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomu si od žalovaného vyžádala kopii občanského průkazu, druhý doklad totožnosti, kompletní výpisy z bankovního účtu za poslední tři měsíce a dodatečný doklad o příjmech, dále posoudila výpisy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z databáze neplatných dokladů, z registru [příjmení] a z registru platebních informací. V příloze k úvěrové smlouvě pak žalovaný uvedl své osobní údaje a údaje o své finanční situaci. Žalobkyně na základě toho provedla skóring spotřebitele s výsledkem průměrná bonita, na základě čehož byla stanovena maximální výše úvěru 110 000 Kč, proto úvěr poskytla. Dále uvedla, že žalovaný uhradil celkem šest splátek v celkové výši 28 548 Kč. 3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně dvou příloh (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora), žádosti o doplňkovou službu Podpora, předsmluvních informací, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a detailů pohybu – platba převodem uvnitř banky soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný si sjednali, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč, z čehož 36 406 Kč bylo vyplaceno na účet žalovaného, 62 594 Kč bylo vyplaceno na úhradu předchozího závazku žalovaného ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a 11 000 Kč bylo započteno na náklady žalobkyně související s poskytnutím úvěru. Strany si dále sjednaly, že tento úvěr bude včetně úroku ve výši 123 208 Kč a doplňkových služeb Podpora ve výši 109 368 Kč splácen v 72 měsíčních splátkách po 3 239 Kč + 1 519 Kč, celkem tedy žalovaný uhradí 342 576 Kč, a v případě prodlení žalované bude mít žalobkyně také nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný přitom před sjednáním úvěru uvedl, že je svobodný, má jedno vyživované dítě, je zaměstnán u Mark2 [právnická osoba], je průměrný příjem za poslední tři měsíce činí 40 251 Kč, náklady na bydlení činí 3 000 Kč, jeho pravidelné finanční závazky činí 16 263 Kč (z toho dva úvěry a výživné) a„ sázky“ 833 Kč měsíčně. Ze skóringu žalobkyně vyplynulo, že pozitivní je příjem žalovaného, pravidelné finanční závazky, sázky, jednorázové závazky, finanční bilance, nefinanční parametry i ostatní finanční parametry, výsledné skóre znělo na průměrnou bonitu a maximální výše úvěru na 110 000 Kč. 5. Z výpisů z běžného účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek činil - 20 016,22 Kč a konečný zůstatek 28 765,94 Kč, tento nicméně v březnu činil - 19 862,58 Kč, v dubnu - 18 599,64 Kč a v květnu - 13 677,97 Kč, v červnu byl zásadně ovlivněn úvěrem od společnosti [právnická osoba] ve výši 120 000 Kč, navíc každý měsíc mu byly na účet připisovány mzdy pro [jméno] [jméno] a [jméno] [jméno] od [právnická osoba] s. r. o. v průměrné výši 17 370 Kč. Žalovanému pak byly připsány mzdy od [právnická osoba] [právnická osoba] v průměrné výši 32 387 Kč, od společnosti [právnická osoba] v průměrné výši 4 211 Kč a od společnosti [právnická osoba] v průměrné výši 3 998 Kč měsíčně. Z výpisů lze rovněž vyčíst, že žalovaný pravidelně hradil úvěr od [právnická osoba] [příjmení] částkou 6 263 Kč měsíčně, jednou hradil výživné ve výši 2 000 Kč a jednou vynaložil 2 500 Kč na sázení, jiné větší výdaje byly specifikovány pouze jako výběry nebo okamžité úhrady. 6. Z výplatních pásek žalovaného bylo i přes jejich horší čitelnost zjištěno, že od společností [právnická osoba], [právnická osoba] a Mark2 [právnická osoba] získal v dubnu 2022 celkem 32 037 Kč a v květnu 2022 celkem 42 496 Kč. 7. Z výsledku lustrace v registru [příjmení] dne [datum], z výsledku lustrace v insolvenčním rejstříku dne [datum], z výsledku lustrace v registru platebních informací ze dne [datum] a z výsledku lustrace v blíže neupřesněném registru dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v těchto registrech byl v dané dny bez záznamu. 8. Ze dvou upomínek ze dne [datum] a [datum] a z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru a oznámení o převzetí pr. zastoupení ze dne [datum] včetně dokladů o podání k poštovní přepravě soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 9. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a také podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 3016 o. z.). 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a současně o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje taktéž povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlu