8 C 454/2023-32 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 24 168 Kč s příslušenstvím, a to z titulu řádně a včas nesplaceného úvěru ve výši 15 000 Kč, který mu na základě smlouvy ze dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto právní předchůdkyně žalobkyně. 2. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný získal od společnosti [právnická osoba] finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a zavázal se, že je spolu s úroky a poplatky, celkem 27 360 Kč, vrátí v 60 týdenních splátkách po 456 Kč. 4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný v rozhodné době prohlásil, že žije s rodiči, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], jeho čistý měsíční příjem činí 18 600 Kč, výdaje na bydlení činí 2 900 Kč a osobní výdaje 5 000 Kč měsíčně. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], čestného prohlášení žalovaného ze dne [datum], pracovní smlouvy a mzdového výměru ze dne [datum] a ze tří výplatních lístků žalovaného za období září až listopad 2020 pak měl soud tato tvrzení za dostatečně prokázaná. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o podání k poštovní přepravě soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o podání k poštovní přepravě soud zjistil, že ještě před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce soud nárok posoudil podle § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žalovaný nevrátil shora uvedené právní předchůdkyni žalobkyně ve formě úvěru poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, čímž se dostal podle § 1968 o. z. do prodlení. Vzhledem k tomu, že úvěr byl žalovanému jakožto spotřebiteli poskytnut oprávněně, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně a s odbornou péčí ještě před uzavřením smlouvy zkoumala jeho úvěruschopnost, když měla dostatečně ověřeny jeho pravidelné příjmy i výdaje, soud nárok žalobkyni, na niž byl postoupen v souladu s § 1879 o. z., přiznal, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne prodlení podle předžalobní výzvy ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 967 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč a podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu do podání návrhu včetně (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a žaloba), a dále podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu odměna ve výši 2 100 Kč a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby po podání návrhu podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (písemné podání ve věci samé ze dne [datum]), to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % Celkem tak jde o částku ve výši 5 323 Kč.