7 C 40/2026-24 — Okresní soud v Rakovníku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení , částka, představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) za období od , datum, .2. Ve věci bylo rozhodnuto pouze na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s tím předem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.)3. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná jako vlastnice /provozovatelka vozidla registrovaného v registru vozidel – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm³ do 1350 cm³, reg. zn. , SPZ, , , Anonymizováno, , číslo technického průkazu , Anonymizováno, neměla v období od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, řádně uzavřeno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem , hodnota, dní. Žalobkyně odeslala žalované výzvy k úhradě příspěvků do garančního fondu žalobkyně se splatností příspěvku ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu, tj. dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaná ničeho neuhradila, vyzvala ji žalobkyně k úhradě upomínkami, na které žalovaná nereagovala. Předžalobní výzva učiněná ve smyslu § 142a o.s.ř. se minula účinkem a žalovaná ani do doby podání návrhu dlužnou částku neuhradila.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 6 odst. 1 písm. a) a § 45 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a podle prováděcí vyhlášky č. 69/2024 Sb. a dospěl k závěru, že žalovaná jakožto vlastník uvedeného vozidla porušila nesjednáním si pojištění odpovědnosti povinnost stanovenou jí zákonem o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož jí vznikla povinnost zaplatit příspěvek podle § 4 téhož zákona žalobkyni, a to ve výši stanovené vyhláškou č. 205/1999 Sb., jakož i náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši podle této vyhlášky. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky , částka, (tj. , částka, x 365 dní + 4x , částka, poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek). Ke splnění této povinnosti byla žalobkyní řádně vyzvána. Tím, že se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen „o. z.“), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po , částka, (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) a z částky , částka, představující paušální náhradu hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši , částka, .6. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů, když soud neshledal důvody pro její prodloužení (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).