Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení , částka, s příslušenstvím, jako vrácení částky, kterou mu poskytla na základě neplatné úvěrové smlouvy společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Úvěr byl poskytnut žalovanému bezhotovostně v hodnotě , částka, za 40% měsíčně. Žalovaný zůstal dlužen na jistině , částka, . Měl-li by soud za to, že úvěrová smlouva platně uzavřena nebyla, nechť přizná nárok žalobci z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce nabyl pohledávku postoupením pohledávky na základě smlouvy ze , datum, .Žalovaný se nevyjádřil.Sodu věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, protože měl u obou účastníků za to, že nemají proti takovému postupu námitek (§ 115a o.s.ř.).Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., IČO , IČO, poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na účet čslo , č. účtu, částku 15 tis. Kč dne , datum, , aniž by řádně doložil, že zkoumal jeho úvěruschopnost. Roční procentní sazba nákladů činila 5556%. Úvěrovaný se zavázal prostředky vrátit libovolně, resp. každý měsíc min. 15% dlužné jistiny s příslušenstvím. Žalobce doložil, že nabyl pohledávku za žalovaným postupní smlouvou z , datum, .Soud přihlédl k výkladu Evropského soudního dvora ve věci předběžné otázky sp.zn. C-679/18, položené mu Okresním soudem v , adresa, , podle něhož je soud členského státu Evropské unie povinen přihlížet z úřední povinnosti k tomu, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost úvěrovaného dostatečným způsobem, a pokud nezkoumal, aby vyvodil následky podle národního práva, což v poměrech českého práva znamená neplatnost úvěrové smlouvy (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru).Podle § 2991 o.z. platí, že(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.Žalobce neprokázal dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Prakticky k tomu nebyly předloženy žádné relevantní listiny, pročež zřejmě žalobce již v žalobním formuláři uvedl, že soud může uplatněný nárok posoudit podle pravidel bezdůvodného obohacení. Nadto byl úvěr poskytnut za extrémní, tedy nemravný náklad 5556 % ročně.Soud tedy z úřední povinnosti dovodil, že se původní věřitel nedostatečně zabýval úvěruschopností žalovaného. Pak posoudil smlouvu jako neplatnou a přiznal žalobci nárok z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., a to ve výši nesplacené jistiny , částka, , a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení č. 351/2013 Sb., nicméně až od doručení žaloby, protože nebyl přiložen žádný relevantní důkaz k odeslání předžalobní výzvy (potvrzení soukromé slovenské společnosti má obdobou validitu, jako by si potvrzení vystavil věřitel sám). Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II); prakticky jde o zamítnutí rozdílu v příslušenství, kdy jej žalobce žádal přiznat od , datum, , zatímco jej soud přiznal až od , datum, .O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměrně úspěšnějšímu žalobci přiznal ještě plnou náhradu nákladů, neboť částečné zamítnutí žaloby zasahuje jen do příslušenství pohledávky. Náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , a z nákladů za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tedy 3 x , částka, za převzetí věci, sepis žaloby a sepis upomínky, a k tomu 3 x , částka, jako paušální náhrada hotových výdajů podle téhož předpisu, a 21% dph , částka, ; celkem tedy , částka, , jež musí žalovaný zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř.Lhůty k plnění určil soud obecné třídenní podle § 160 o.s.ř., když důvod k jinému určení neshledal.