Žalobce se domáhal po žalovaném, aby odstranil a vyklidil z pozemku p.č.s.t , Anonymizováno, , adresa, a z prostor budovy čp , Anonymizováno, která je na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, a z prostor budov čp , Anonymizováno, , která je na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, a z prostor budov čp , Anonymizováno, , která je na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, v , adresa, kabelové rozvody. Dále se žalobce po žalovaném domáhal, aby se zdržel jakéhokoliv dalšího umisťování nebo provozování vedení veřejné komunikační sítě a kabelových rozvodů na nemovitostech žalobce bez jeho souhlasu nebo bez zřízení věcného břemene služebnosti. Žalovaný za účinnosti zákona o elektronických komunikacích po roce 2016 rozvedl komunikační vedení datové komunikační sítě internet na pozemku žalobce v části nadzemní, podzemní, na budovách, zčásti i v budově, a to chaotickým, pavučinovým způsobem, což je problematické jak z hlediska požární bezpečnosti, tak i z hlediska snah žalobce o rekonstrukční práce. Žalovaný nikdy nezískal souhlas, aby zatížil nemovitosti takovým způsobem. Žalobce neví, jestli žalovaný ohlásil budování sítě stavebnímu úřadu, nicméně žalobci není známé žádné oficiální zakreslení trasy vedení. Kabelové vedení představuje trvalý technický zásah do vlastnictví žalobce, proti němuž se lze bránit žalobou podle § 1042 o.z. Vedení představuje věc podle § 509 o.z. s právním režimem podle § 104 zákona o elektronických komunikacích. Nejvyšší soud vyložil pod zn. , spisová značka, , že lze v takové věci podat negatorní žalobu. Žalobce nesouhlasí se zřízením požadované služebnosti, protože by šlo o řešení neúčelné, nehospodárné, a jdoucí proti skutečnosti, že žalovaný zřizoval vedení bez dobré víry. Žalovaný má v nemovitostech žalobce pouze dva zákazníky. Jestliže chce žalobce v budoucnu rekonstruovat kanalizaci, má obavu z opětovného vyhrožování jednatele žalovaného, že zavolá policii, apod. Zápis z jednání , datum, žádný souhlas žalobce k vybudování vedení neobsahuje. Jde-li o praxi úhrad elektřiny, žalovaný ji odebíral v letech 2016-2021 načerno. Pro žalobce je sporné, že žalovaný zřídil elektronické vedení v r. 2010, když smlouvu o zřízení služebnosti uzavřel s městem , adresa, až v r. 2019, přičemž do r. 2018 byl internet připojen přes anténu.2. Žalovaný se domáhá vypořádání inženýrské sítě, představované sítí elektronických komunikací na nemovitostech žalobce tak, že mu soud zřídí služebnost vedení inženýrské sítě podle geometrického plánu, který by byl pro toto řízení vyhotoven, a to v návaznosti na již existující zaměření geodetické trasy sdělovacího vedení podle geometrického plánu společnosti , právnická osoba, . Žalovaný uhradí žalobci jednorázovou náhradu za zřícení takové služebnosti. Žalovaný uznává vlastnické právo žalobce k předmětným nemovitým věcem, nicméně je přesvědčen, že žaloba nemůže obstát už pro svou neurčitost, neboť není přesně vymezeno, co by měl žalovaný odstranit. Žalovaný nicméně uvádí, že v roce 2010 zhotovil na nemovitostech žalobce síť elektronické komunikace, a to konkrétně tzv. metropolitní vysokorychlostní optickou síť CBCNet. CZ, k čemuž měl a má potřebná oprávnění. Žalovaný byl uživatelem nemovitostí žalobce již od roku 1998 na podkladě podnájemní smlouvy uzavřené s tehdejším nájemcem a správcem nemovitostí žalobce KOBO/, právnická osoba, . Právě na základě souhlasu tehdejšího správce zhotovil žalovaný síť elektronických komunikací, včetně uživatelského rozvaděče. Tomu následně odpovídá i geodetické zaměření trasy sdělovacího vedení od , právnická osoba, . Došlo-li v mezidobí k nepatrné změně vedení, lze ji snadno prokázat současným trasováním po přemístění rozvaděče, kdy tento byl původně v místě provozovny žalovaného a po jeho odstěhování se umístil vně budovy. Žalovaný hradí žalobci elektrickou energii na základě jím vystavených faktur. Vedení sítě po pozemku p.č.st. , Anonymizováno, /1 představuje tzv. přípojku sítě elektronické komunikace podle § 2 písm. i) zákona č. 194/2017 Sb. a má svou podzemní a nadzemní část, v chráničce, v liště, v prostupu do budovy, v podkroví, v převisu mezi budovami. Žalobce vyslovil souhlas s vedením sítě ve střešní části domu čp , Anonymizováno, , jak se podává ze zápisu z jednání z , datum, , jehož se účastnili za žalovaného , jméno FO, a , právnická osoba, a za žalobce , jméno FO, a správkyně , jméno FO, . Žalovaný popírá, že by vedení elektronické sítě bylo provedeno chaoticky jako pavučina. Žalovaný vždy přihlížel k co nejmenší zátěži nemovitosti a jednotlivých uživatelů. Žalovaný zhotovil vedení na vlastní náklad v roce 2010, v návaznosti na pokládku podzemního vedení v pozemku města , adresa, p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , z něhož se napojuje mj. k nemovitostem žalobce. Žalovaný započal budovat síť na pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , adresa, , kdy vlastník domu je povinen umožnit uživateli zřízení a provozování takové sítě. Jestliže žalobce odradil některé uživatele od užívání této sítě, tak je zapotřebí uvést, že bezdrátové připojení má podstatně nižší kvalitu. Žalovaný sice uznává, že mu chybí formální písemný právní titul pro zřízení sítě elektronických komunikací přípojky na pozemku p.č.st. 58/1, nicméně jsou splněny podmínky pro zřízení služebnosti, kdy jde o vypořádání neoprávněné stavby v režimu § 135c zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Jde o síť veřejnou, trvalého , Anonymizováno, , zaužívanou patnáct let, zvyšující hodnotu nemovitosti žalobce, minimálně zatěžující a nízkonákladovou, a způsobilou vyhovět kolizním požadavkům na rekonstrukci či stavbu uvažovanou žalobcem.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:4. Žalobce je vlastníkem pozemku p.č.st. 55, jehož součástí je stavba rodinného domu čp , Anonymizováno, ; a dále stavebního pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp 50, Anonymizováno, a dále stavebního pozemku p.č.st. , Anonymizováno, 1, jehož součástí je stavba rodinného domu čp , Anonymizováno, , a to vše v obci a k.ú. , adresa, , z titulu dědictví (výpis z KN čl. , Anonymizováno, ).5. Žalobce si zajišťuje správu uvedeného nemovitého majetku prostřednictvím , jméno FO, (výpis z ŽR čl. , Anonymizováno, , tvrzení žalobce, výpis správcovské společnosti , právnická osoba, z ŽR čl. , Anonymizováno, ).6. Žalovaný sídlil v nemovitosti žalobce od , datum, do , datum, , přičemž poskytoval telekomunikační služby, jejich montáž, údržbu, servis, a také provádí výrobu, instalaci a opravy elektronických zařízení (výpis žalovaného z ŽR čl. 40, výpis žalovaného z OR čl. 62 a násl.). Žalovaný je veden v evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích (výpis čl. 127). Účastníci uzavřeli , datum, nájemní smlouvu k užívání nebytových prostor, která se týká jen běžného užívacího práva, nikoli zřízení telekomunikační sítě v nemovitostech žalobce (nájemní smlouva čl. 130). Předtím užíval žalovaný nemovitosti žalobce na základě podnájemní smlouvy s KOBO/, právnická osoba, . (smlouva čl. 132, výpis ke KOBO/, právnická osoba, . čl. 58), přičemž ani z této podnájemní smlouvy nelze dovodit souhlas ke zřizování telekomunikační sítě v nemovitostech žalobce.7. Žalobce vyzval žalovaného k odstranění telekomunikační sítě z jeho pozemku nebo staveb (předžalobní výzva čl. 6).8. Jestliže žalovaný prokazoval, že mu žalobce účtoval spotřebu elektřiny za léta 2022-2024 (faktury čl. 68-70 p.v.), žalobce zpochybňoval, že by se tak dělo po předchozí dohodě; naopak mu žalovaný dluží. I pokud by žalovaný přispíval na elektřinu nenahrazuje to nezbytný souhlas žalobce ke zřízení přípojky (reakce žalobce).9. , právnická osoba, v , adresa, vydal , datum, ve prospěch žalovaného územní rozhodnutí o umístnění stavby telekomunikační optické sítě pro řadu pozemků, mj. pro pozemek p.č. , Anonymizováno, , který sousedí s nemovitostmi žalobce (rozhodnutí čl. 75, tvrzení účastníků o poloze pozemku z prvního jednání, plánek z projektu z r. 2009 čl. 82). , adresa, uzavřelo jako vlastník pozemku se žalovaným jako s oprávněným ze služebnosti smlouvu o zřízení služebnosti z důvodu uložení optické sítě do pozemku p.č. , Anonymizováno, až , datum, s tím, že přílohou je geometrický plán (smlouva čl. 83 s geometrickým plánem, výpis z KN čl. 88 k vlastnictví pozemku).10. , právnická osoba, v , adresa, odpověděl žalobci dopisem ze , datum, ve věci odstranění kabelového vedení, že jde v dané věci o přípojku elektronických komunikací do 100m, tudíž není k jejímu zřízení nutné ani územní rozhodnut, ani souhlas st. úřadu. Přípojka má režim § 2a odst. 1 z.č. 416/2009 Sb., liniového zákona, což bylo zjištěno na základě místního šetření st. úřadu, jakož i dokumentace kabelového vedení, které zajistil žalovaný, a to od napojení na pozemku p.č. , Anonymizováno, umístění a vedení na pozemcích a stavbách žalobce až po připojení koncového bodu sítě. Žalovaný předložil st. úřadu , datum, geodetické zaměření trasy kabelového vedení a , datum, předložil okótovanou trasu kabelového vedení (vyjádření st. úřadu Měú , adresa, čl. 99).11. Žalovaný jako poskytovatel sítě uzavíral smlouvy s dalšími osobami o připojení k internetu v rámci nemovitostí žalobce, např. s , právnická osoba, . (smlouva , datum, čl. 90), nebo s , právnická osoba, . (faktura čl. 91), s , adresa, (smlouva ze , datum, čl. 147, a také smlouva z , datum, čl. 129), s , právnická osoba, , jméno FO, (smlouva ze , datum, čl. 134), s , jméno FO, (smlouva z , datum, čl. 145).12. Žalovaný poukazoval na výpovědi uživatelů z důvodu jednání žalobce, a to , adresa, z , datum, , z níž se však jako důvod uvádí ukončení živnosti (výpověď čl. 128). , jméno FO, již s odkazem na žalobce vypovídá žalovanému smlouvu v říjnu 2021 (výpověď čl. 135).13. Žalovaný od počátku zřízení elektronické sítě v nemovitostech žalobce neměl žádný smluvní titul. Jestliže účastníci jednali o uzavření nájemní smlouvy, žalovaný ji odmítl (návrh nájemní smlouvy čl. 95, shodné tvrzení účastníků o formální absenci smluvního titulu).14. Zachycení popř. zakreslení přípojky telekomunikační sítě na nemovitých věcech žalobce se podáváa) jako jistič (foto čl. 7),b) jako kabely volně ložené na dešťových svodech horizontálně i vertikálně, případně i uvnitř dešťových svodů (foto čl. 8-10, 13, 15)c) jako kabely uvnitř podkroví volně (foto čl. 11-12)d) jako kabely a rozvaděč (foto čl. 14 a čl. 66 p.v.)e) jako zákres vedení v ortofoto pohledu (snímek čl. 37 p.v.), s popisky též v tzv. orientačním (též situčním) nákresu (snímek čl. 81).f) jako geodetické zaměření trasy nadzemního a podzemního vedení, aniž by bylo zřejmé, kolik a o jaké kabely se přesně jedná (geometrický plán , právnická osoba, ., z , datum, čl. 61).g) jako kontrolní kresba zaměření skutečného provedení optických kabelů Čs. Legií z listopadu 2010 (zaměření , adresa, čl. 126).h) jako soubor optických a metalických kabelů s rozvaděčem pro tyto kabely, do něhož vede přívod elektřiny, přičemž optický kabel vede od vrat na pozemku žalobce v zemi (tedy jako zemní vedení) k budově, kdy vystupuje v chráničce a pokračuje do rozvaděče, přičemž součástí vedení kabelů je i nadzemní prověs vzduchem, a také v okapním žlabu, a po zdech ke koncovým zákazníkům. Toto zjištění je založeno na výsledcích místního šetření, při němž vysvětlil a ukázal podstatu přípojky později slyšený technik žalovaného , právnická osoba, (protokol z místního šetření čl. 159 a fotografie z něho).15. Žalovaný popírá, že by součástí telekomunikační sítě byly kabely vedoucí shora dolů kolem oken do , adresa, (foto čl. 38 a 38p.v.).16. Z výpovědi svědka , adresa, se podává, že svědek předmětnou přípojku stavěl. Je v práci prakticky nejstarší a ví, kde jsou jaké kabely a co je a co není žalovaného. Důvodem pokládky bylo poskytnout lepší připojení, které je tedy charakterizováno přívodem optického kabelu, tj. žlutého káblíku, který soudce viděl při místním šetření. Přípojka se u žalobce dělala a někdy 6,8 let zpátky. Svědek si to přesně nepamatuje. Tehdy žalovaný zhotovoval sít na tzv. Střeláku tady v , adresa, a pak se tedy ženil. Takže to může být asi 8 let. Po provedení zemních prací pro zemní vedení mohlo zavedení přípojky k žalobci trvat asi tak týden. Žalovaný začal zavádět optickou síť někdy na přelomu let 2009, 2010, vytvořil zde v , adresa, páteřní síť s využitím i starých topných kanálů a začal síť propojovat opticky z důvodu vyšší kvality spojení. Původně to bylo u žalobce děláno vzduchem přes antény, ale později se to předělalo na tu optiku a antény se demontovaly, jelikož měl žalobce obavu, že by strhly komín. Přesnou dobu této přeměny si již nelze vybavit, nicméně změnu z antén na optiku bylo možné provádět až v době, kdy se natáhl optický kabel. Odstranění antény tedy mohlo nastat až v situaci, kdy byla připojená optická síť a když se to stalo, tak v řádu měsíce nebo dvou došlo k přepojení z anténního spojení na optické, respektive propojení s rozvaděče a kabeláže ke koncovým zákazníkům. Tehdy žalovanému nikdo v této přestavbě nebránil. Za žalobce figurovala ohledně správy nemovitosti firma , Anonymizováno, , pan , jméno FO, , a když skončili, tak to přebrala paní , jméno FO, . S ní tedy byly řešeny technické záležitosti. Když se tahal optický kabel, a to od vrat přes pozemek žalobce, tak lze se již jen domnívat, zda tehdy ještě správu prováděla , Anonymizováno, , nebo již paní , jméno FO, . Když žalovaný měnil sídlo firmy, kdy původně sídlil s provozovnou u žalobce, tak se kabely, které vedly do jeho provozovny, zakrátily, odstřihly a zavedly do nově zřízeného rozvaděče, který je na boku domu, a do něho se přivedla elektřina z dílny. Tehdy zřejmě ještě žalovaný jednal s , Anonymizováno, ale jde jen o domněnku; nepamatuje si přesně. Ale určitě to byl nějaký správce nemovitostí žalobce. Svědek si rovněž nepamatuje přesně, jak dlouho je u žalobce optické vedení. Může to být 10, 11 let, minimálně těch osm, co je ženat. Nicméně připojeno to muselo být již předtím, než se žalovaný odstěhoval od žalobce. To znamená ta optika, která vedla od vrat na pozemku žalobce. Muselo to být ještě do doby, co se dělalo sídliště Legie. Pokud jde o zaměření vedení, tak to si nechává žalovaný odborně zpracovat geodetem, chodí se s GPS, napípá se to a zanese se to do zaměření. Většinou si dělají i fotky. Ale tenkrát to měl na starosti jiný vedoucí. , právnická osoba, Hrdlička pro žalovaného určitě takové zaměření dělala, ale pokud jde o zaměření sítě u žalobce, tak se svědek domnívá, že to byl ještě , jméno FO, , rovněž geodet, nicméně v současné době provádí zaměření pro žalovaného společnost , Anonymizováno, . Pokud jde o přívod elektřiny do rozvaděče, tak měl svědek na mysli vrata pod komínem z druhé strany budovy. Nicméně pokud jde o hlavní rozvaděč elektřiny, tak tam je vlastně měření pro ČEZ, a od tam je vedena elektřina do zadních prostor, tam je to vytáhnuto z nějaké podružné rozvodny u těch zadních prostor, tedy ten podružný rozvaděč je ve skladu nebo v nějaké dílně, k níž se mohou otevřít taková ta vrata, která jsou pod komínem. Pokud jde o administrativu, to znamená přípravu smluv, tak to svědek na starosti nemá, on získá jen informaci, že někam má jet a zajistit tedy technickou stránku věci. A pokud dořešena není a vlastník jej na místo nepustí, tak odjede a podá o tom zprávu svému vedoucímu. Pokud jde o původní vedení z antény, tak to nebylo optické, nýbrž koaxiální nebo tzv. UTP, oproti současnému stavu, kdy je přiveden optický kabel a dál je z rozvaděče veden metalickými kabely; tedy současný optický kabel představuje hlavně přívod, a dál pokračují UTP kabely z rozvaděče až do koncových zařízení.17. Důkazní návrhy žalovaného na dotaz na stavební úřad za účelem zjištění existence stavební dokumentace ke stavbám žalobce na předmětných pozemcích, případně aby takovou stavební dokumentaci předložil, a dále na provedení pasportu stavby vedení sítě elektronických komunikací žalovaného na nemovitostech žalobce, a dále na zhotovení geometrického plánu pro účely zřízení služebnosti, a dále na ustanovení znalce za účelem zjištění výše náhrady za zřízení služebnosti, soud pro nadbytečnost zamítl, jelikož pro zvolené vypořádání stavby neměly význam. Z provedeného dokazování a také z vyjádření samotného žalovaného se podává, že neměl nikdy řádný smluvní titul pro zřízení stavby, přičemž soud dospěl k závěru, že je neúčelné stavbu vypořádat jinak, než odstraněním.18. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: jestliže žalovaný jako profesionál v oboru zřídil na nemovitých věcech žalobce přípojku elektronických komunikací, a to již v letech 2010-2013, činil tak jen s nedostatečným strpěním žalobce, aniž by měl zákonem vyžadovaný písemný souhlas ke zřízení, a aniž by po dokončení zhotovení přípojky tuto odborně zaměřil, a aniž by se žalobcem sjednal zákonem vyžadovaný řádný titul. Žalobce sice strpěl existenci přípojky po dobu 15-16 let, nicméně nikdy nemohl vědět, co přesně přípojku tvoří, kudy všude vede, jelikož jde o složenou liniovou stavbu, vyžadující odborné zaměření. Jestliže se žalobce pokusil nabídnout žalovanému smluvní podchycení přípojky v r. 2018, tedy již v době po zřízení přípojky, žalovaný na nájemní poměr nepřistoupil, a bez smlouvy přípojku provozuje až doposud, přičemž se svými koncovými zákazníky smluvní tituly má.19. Podle z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platilo: předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty (§ 118 odst. 1). Věci jsou movité nebo nemovité. Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem (§ 119). Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje (§ 126 odst. 1 o.z.). Zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě (§ 135c).20. Podle § 1042 současného občanského zákoníku platí: vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.21. Podle relevantní části ustanovení § 104 odst. 1 až 10 z.č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění platného v době zřizování přípojky (do konce r. 2013):(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí vydaném podle zvláštního právního předpisu43) a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něma) nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,b) anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,c) anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky.(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v nía) vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,b) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky,c) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky.(3) Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 písm. b) a c) uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 písm. b) a c) a 2 písm. b) a c) s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti.(4) Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu44a). Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.(5) Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné.(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je dále na základě prokazatelného oznámení vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti oprávněna) v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení umístěných na cizích nemovitostech,b) v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem42).Prokazatelným oznámením se rozumí oznámení data a účelu vstupu či vjezdu na dotčenou nemovitost nebo kácení či oklešťování dřevin rostoucích na této nemovitosti, včetně oznámení činností, které v této souvislosti budou na nemovitosti vykonávány. Oznámení musí být učiněno s dostatečným předstihem.(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen při výkonu oprávnění podle odstavců 1, 2, 6 a 12 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně prokazatelně oznámit tuto skutečnost vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti. Po vykácení nebo okleštění dřevin je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě, nedohodne-li se s vlastníkem dotčené nemovitosti jinak.(8) Oprávnění uvedená v odstavcích 1 a 2 nenahrazují povinnosti podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť podle zvláštního právního předpisu41).(9) Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).(10) Oprávnění z věcných břemen vzniklých podle tohoto zákona, či podle předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.(11) Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.22. Nejvyšší soud vyložil poměr mezi negatorní žalobou a žalobou na odstranění neoprávněné stavby: Podmínkou pro úspěch negatorní žaloby, kterou se žalobce domáhá odstranění výsledku stavebních prací z jeho pozemku, je kromě jiného to, že výsledek neoprávněného zásahu není stavbou ve smyslu občanského práva; pokud by stavbou byl, bylo by možno žádat jeho odstranění jen v rámci žaloby na vypořádání neoprávněné stavby. Posouzení toho, zda jde o žalobu na vypořádání neoprávněné stavby nebo o negatorní žalobu vychází z žalobního návrhu a ze žalobních tvrzení; o žalobu negatorní jde v případě, že žalobci se domáhají odstranění objektu popsaného tak, že je zřejmé, že nejde o samostatnou stavbu ve smyslu občanského práva, ani o součást takové stavby. V řízení o negatorní žalobě je pasivně legitimován ten, kdo do práva žalobce neoprávněně zasáhl, v řízení o vypořádání neoprávněné stavby je to vlastník této stavby (NS , spisová značka, ).23. Skutečnost, že zdejší soud vyhodnotil nejdůležitější požadavek žalobce, aby žalovaný odstranil existující přípojku z jiného právního důvodu (§ 135c z.č. 40/1964 Sb.), nevylučuje obranu vlastnického práva žalobce proti budoucím zásahům negatorní žalobou podle § 1042 o.z. (k tomu odůvodnění výroku II rozsudku).24. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.25. Žalobce jako vlastník nemovitých věcí, na nichž a v nichž žalovaný zřídil neoprávněnou přípojku elektronických komunikací, důvodně podal žalobu, kterou soud zprvu hodnotil jako negatorní podle § 1042 o.z., nicméně k důvodným námitkám žalovaného musel právní závěr změnit na vypořádání neoprávněné stavby podle § 135c z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, za jehož účinnosti stavba přípojky vznikla.26. Neoprávněné stavby, zřízené před , datum, , se nevypořádávají podle současného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., nýbrž podle z.č. 40/1964 Sb. (NS , spisová značka, ). Nejvyšší soud rovněž uvádí: Jestliže stavebník zřídí stavbu podzemního vedení veřejné telekomunikační sítě na cizím pozemku, ač na to nemá právo, je vypořádání právního vztahu vzniklého v důsledku této neoprávněné stavby podle § 135c obč. zák. v pravomoci soudu (NS , spisová značka, ).27. Za právní kvalifikaci žalobních tvrzení a petitu odpovídá soud, nikoli žalobce. Jestliže se žalobce domáhal odstranění přípojky elektronických komunikaci s tím, že hodnotil svůj požadavek podle § 1042 o.z., dospěl soud k závěru, že jeho právní názor nikterak nebrání žalobu posoudit i podle § 135c z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to právě s ohledem na výsledky dokazování, z nichž se podává, že přípojka představovala od svého vzniku až do doby současné stavbu samostatné věci v právním smyslu, nejen z důvodu své povahy, ale i pro zákonnou kvalifikaci podle z.č. 127/2005 Sb., energetického zákona (dnes především § 104 odst. 10 ZEK, vložený novelou z.č. 303/2013 Sb. část LXIX, účinnou od , datum, ).28. Žalovaný je pasivně věcně legitimován jako vlastník přípojky, která je samostatnou věcí v právním smyslu, a to liniovou stavbou, jež není součástí pozemku ani staveb žalobce (jako energetické vedení podle § 509 současného z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se zvláštním režimem podle § 104 odst. 10 z.č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Žalovaný je stavebníkem, tedy zřizovatelem přípojky, a zároveň jejím vlastníkem. Stejnou povahu musela mít přípojka i před , datum, , byť tehdy zákon o elektronických komunikacích výslovně nestanovil, že není součástí pozemku; nicméně její povaha byla shodná, a ze zákona č. 303/2013 Sb., jakož i z důvodové zprávy k němu, se podává, že smyslem nové úpravy bylo reagovat na nově přijatý občanský zákoník tak, aby bylo zřejmé, že tato liniová stavba není součástí pozemku.29. Žalovaný budoval přípojku postupně z páteřní sítě, uložené v zemi (v pozemku města , adresa, p., Anonymizováno, v dalších městských pozemcích), jak se podává z řady důkazů: územní rozhodnutí Měú , adresa, z , datum, , ze smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě s městem z , datum, , z výpovědi svědka V. , jméno FO, , z fotografií o výkopových pracích, geodetických zaměřeních, a dalších. Jednalo se o postupný proces, který v sobě zahrnoval nejen úkony správní, za účelem administrativního povolení, ale přirozeně i úkony faktické, jako uložení optické sítě do pozemku, připojení se na ni za účelem jejího zavedení do nemovitostí žalobce. Následně žalovaný uzavíral smlouvy s koncovými zákazníky, usídlenými v nemovitostech žalobce.30. Soud dospěl k formálně-logickému závěru, že pokud žalobce uzavíral smlouvy s koncovými zákazníky již v letech 2011 – , adresa, , s , jméno FO, , s , jméno FO, ), musela být přípojka zhotovena tak, aby byla funkční. Svědek V. , jméno FO, sice nebyl schopen zprvu zařadit výstavbu jinak, než že se jednalo o 6 nebo 8 let, a to v souvislosti s prací jinde v , adresa, (na „Střeláku“) a v souvislosti s uzavřením manželství, ale pak vcelku logicky odpověděl, že by nedávalo z časového hlediska smysl, aby žalovaný přípojku do nemovitostí žalobce zřídil, a při tom se hned odstěhoval; síť už tam musela být z doby, kdy tam sídlil; jinými slovy opět ve shodě s jinými důkazy, jež vedou k závěru, že se tak stalo do konce r. 2013 (zřízení přípojky a koncoví zákazníci).31. Důvodná je proto argumentace, že jde o vypořádání poměrů z neoprávněné stavby podle § 135c starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., byť jde o vypořádání prováděné podle stavu platného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy přípojky v současné podobě a se současnou právní kvalifikací jako liniové stavby.32. Poznání charakteru přípojky jako samostatné věci nebylo možné bez provedení dokazování, vč. místního šetření a vysvětlení svědka V. , jméno FO, při provádění místního šetření; ostatně soud shora uvádí soubor důkazů (bod 14 odůvodnění), z něhož se podává jak členitost přípojky, tak především její složitost, jež vylučuje plné vědomí žalobce o tom, jaké kabely a součásti vždy patřily žalovanému, ať historicky, nebo v současnosti. Právě za tím účelem proběhlo místní šetření, jakož i schůzka účastníků, z níž se pořídil zápis z , datum, . Jinými slovy žalobce nemohl mít nikdy plné vědomí, kudy všude přípojka a její součásti vedou, a co vše k ní patří. Vedle toho, že jde ze své povahy o otázku odbornou, je z hlediska zákonných požadavků závislá i na řádném zaměření.33. Žalovaný se prezentuje jako profesionál v oboru elektronické sítě internet, jejího zřizování a provozování, tudíž měl od počátku zřízení přípojky na nemovitostech žalobce povinnost řádně trasovat, tedy zaměřit přípojku, vyžádat si od žalobce souhlas ke konkrétnímu vedení přes konkrétní místa, a po dokončení zhotovení přípojky s ním sjednat smluvní titul, jak s tím vším počítá energetický zákon ve shora citovaném ustanovení § 104 odst. 3.34. Jde prakticky o dvoufázový proces, kdy podnikatel s písemným souhlasem přípojku zřídí, zaměří, a ve druhém kroku sjedná s vlastníkem nemovitosti smlouvu o zřízení služebnosti, nebo jiný smluvní titul, jenž mu umožní přípojku na nemovitosti mít a užívat ji a spravovat ji ve prospěch koncových zákazníků, za což vlastníku zaplatí ujednanou náhradu, a vlastník se zaváže přípojku na nemovitosti strpět.35. Žalovaný sám tvrdil, že si je vědom absence formálního písemného souhlasu žalobce se zřízením přípojky.36. Žalovaný rovněž potvrdil, že mu žalobce navrhl v r. 2016 uzavření nájemní smlouvy, ale podle jeho hodnocení nebyla vhodná jednak pro právní rozdíly mezi služebností a nájmem, jednak pro podchycení přípojky jen do budoucna.37. Soud hodnotil jednání žalovaného ve vztahu k jeho profesionalitě (předpokládané péči odborníka) a ve vztahu k povinnostem podle energetického zákona jako nedostatečné, aby jím namítaná neformální praxe, trvající mezi účastníky téměř 16 let, popřela zákonné požadavky. Praxe a konkludentní strpění ze strany žalobce nemohly nikdy popřít povinnosti žalovaného, ani vést k přenosu odpovědnosti na žalobce.38. Právní postavení žalobce nemůže být v důsledku namítané praxe horší, než kdyby žalovaný své povinnosti splnil a než kdyby měl formální právní titul ke zřízení a provozování přípojky, jako např. nájemní smlouvu. Tím, že žalovanému energetický zákon ukládá speciální povinnosti, vytváří nikoli u něho, nýbrž u vlastníka nemovitosti dobrou víru v to, že až v důsledku jejich splnění dojde k omezení vlastnického práva vlastníka nemovitosti.39. Žalovanému chybí jak formální písemný souhlas z první fáze zřizování přípojky, tak i smluvní titul završující druhou fázi, předvídanou energetickým zákonem. Jde tedy o neoprávněně zřízenou stavbu podle § 135c z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.40. Žalovaným namítaná praxe, založená na dlouhodobém strpění přípojky ze stany žalobce, jenž měl mít podle jeho názoru vědomí o tom, kdy byla přípojka zřízena, kudy vedla, kým byla provozována, ve prospěch jakých zákazníků, a to vše v průběhu 15-16 let, ve spojení s úhradami elektřiny ze strany žalovaného, byla však zřejmá jen pro žalovaného.41. Předně se až při místním šetření v r. 2026 ukázalo, co v současné době tvoří přípojku (optický kabel v zemi, v chráničce či liště, vedoucí po stěně, do rozvaděče, z něho pak metalické kabely, v podkroví, v podloubí, a v prověsu), a to jen díky vysvětlení technika žalovaného V. , jméno FO, , a dále se ani ze zápisu z , datum, , ani z jiných listin dodaných žalovaným nepodává, že by byl žalobce historicky seznámen s tím, co vše přípojka obnáší.42. Z žádného důkazu se pak nepodává, že by žalobce vyjádřil parametry souhlasu, tedy konkrétně kdy, k čemu, na jakou dobu, za jakých podmínek; jinými slovy, že by žalobce svým projevem vymezil to, co energetický zákon spojuje se smlouvou o zřízení služebnosti, nebo s jiným smluvním titulem.43. Z provedeného dokazování se naopak podává, že byl žalobce historicky nespokojen s tím, že nezná přesně součásti a průběh vedení elektronické přípojky a že pro konflikty s jednatelem žalovaného chce danou věc řešit.44. Jestliže se tedy žalovaný dovolával 15-16 let trvající praxe, fakticky šlo z jeho strany o využití pasivity žalobce, jenž po něm dříve nevymáhal své právo, obzvláště poté, co žalovaný bez vážného důvodu nepokračoval v jednání o nájemní smlouvě na provozování přípojky. Namísto toho žalovaný po dobu trvání namítané praxe jako podnikatel získával příjem z přípojky pro třetí osoby, s nimiž na rozdíl od žalobce smlouvy uzavřel.45. Jde-li o kritéria vypořádání neoprávněné stavby, lze odkázat na dlouhodobý vývoj judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu k výkladu § 135c z.č. 40/1964, který se v zásadě ustálil na tom, že soud musí hodnotit účelnost odstranění stavby, tj. hospodářskou ztrátu v důsledku odstranění, účel a charakter stavby, rozsah zatížení pozemku nebo stavby druhého vlastníka, okolnosti zřízení stavby, dobrou víru stavebníka, také jestli druhý vlastník o stavbě věděl, a proč nezakročil dříve, a zda souhlasí s přikázáním stavby do svého vlastnictví, a také jaké náklady na odstranění by vznikly (např. NS , spisová značka, , NS , spisová značka, ). Ústavní soud při kolizi dvou vlastnických práv akcentuje, nakolik lze dovodit dobrou víru stavebníka, a zda bylo možné se kolizi práv vyhnout (např. I. ÚS 198/95, II. ÚS 568/01, IV. ÚS 1447/09 nebo III. ÚS 455/03).46. Soud proto odmítl úvahu o vypořádání neoprávněné stavby zřízením služebnosti, jak se jí žalovaný domáhal, přihlížeje k zápornému postoji vlastníka nemovitosti, jakož i k tomu, že žalovaný od počátku budování přípojky věděl a vědět musel, že mu neformální strpění žalobce postačovat nebude.47. Energetický zákon klade na žalovaného speciální břímě mít ke zřízení a k provozování přípojky smluvní titul, což žalovaný nepřijal, a to úmyslně, když odmítl žalobcem nabízenou nájemní smlouvu. Přitom nájemní poměr by zákonu vyhověl. Námitce, že měla smlouva sloužit jen pro budoucí podchycení přípojky, je rovněž nedůvodná, jelikož podchycení přípojky od r. 2016 by vytvořilo právní titul i pro rok 2026.48. Absence dobré víry žalovaného a odmítnutí dostupného právního řešení, jakož i nesplnění povinnosti zaměřit vedení přípojky, ukazuje na dlouhodobě nízký respekt žalovaného k postavení vlastníka nemovitosti. Jinými slovy dlouhodobé udržování a provozování neoprávněné stavby nemůže vést k přeměně na služebnost, jestliže s tím zatížený vlastník nemovitosti nesouhlasí.49. Soud hodnotil požadavek žalobce na odstranění přípojky jako proporcionální ve vztahu k dlouhodobému porušování zákonem chráněných zájmů vlastníka nemovitosti. Jde-li o náklady na odstranění, musí je nést zřizovatel stavby ze svého; je to pro něho předvídatelný náklad. Jde-li o narušení zájmu koncových uživatelů přípojky, bylo dokazováním zjištěno, že se má jednat o malý počet uživatelů, kteří sídlí v nemovitostech žalobce (zřejmě v současné době již jen dva), nicméně připojení na internet je možné i jinak, než jen prostřednictvím přípojky žalovaného, byť se z odborného hlediska může jednat o méně kvalitní připojení vzduchem (k rozdílu v kvalitě optické sítě a sítě vzduchem též vypovídal V. , jméno FO, ). Soud dospěl nicméně k závěru, že zájem koncových uživatelů na připojení k internetu, nemůže převážit zájem vlastníka nemovitosti, jenž jim užívání nemovitosti umožnil, a jenž dlouhodobě strpěl neoprávněný zásah do svého vlastnického práva. Jestliže by měl platit opačný závěr, těžili by z protiprávního stavu nejen žalovaný, ale i koncoví uživatelé, což není správné. Zároveň nelze žalobci vytknout, že podal žalobu až v r. 2025, protože se mu podařilo prokázat, že žalovanému nabízel smírnou smluvní variantu, ale bez úspěchu.50. Jde-li o hospodářskou ztrátu v důsledku odstranění neoprávněné stavby, bude její výše zjevně nižší, než kdyby šlo např. o odstranění stavby domu, nebo jiné obdobné stavby. Ostatně žalovaný sám uvádí, že zřídil přípojku nízkonákladově. Jde-li o hospodářskou ztrátu v majetku žalovaného, stihne jej v důsledku předchozího neplnění zákonných povinností, tudíž důvodně. Nadto je třeba uvést, že žalovaný musel mít z provozu přípojky v nemovitostech žalobce příjem, jinak by ji po dobu 15-16 let neprovozoval.51. Z hlediska judikaturou vytčených požadavků na účelné vypořádání neoprávněné stavby soud nezjistil skutečnosti pro vyhovění žalovanému, tedy pro zřízení služebnosti, nýbrž naopak pro volbu prvotního způsobu vypořádání, jímž je odstranění stavby, zřízené žalovaným bez dobré víry, bez splnění zákonem vyžadovaného trasování.52. Jde-li o specifikaci přípojky ve výroku I, navazuje právě popis přípojky na skutečnost, že žalovaný doposud svou povinnost nesplnil a přípojku je třeba podchytit prakticky ze všech relevantních dosavadních popisných zdrojů, vč. výsledků místního šetření, které je aktuální, založené na odborném vysvětlení technika žalovaného, který byl, jak se podává i z jeho svědecké výpovědi, při samotném zřizování přípojky.53. Jde-li o vyhovění žalobě i z hlediska ochrany vlastnického práva do budoucna (výrok II rozsudku), je na místě aplikovat obecné principy negatorní žaloby podle § 1042 o.z., kdy s ohledem na dosavadní jednání žalovaného nelze vyloučit, že by chtěl koncovým zákazníkům, usídleným u žalobce, nově přivést přípojku, nebo ji nějakým způsobem aktualizovat, či pozměnit. Smyslem žaloby v této části bylo zabránit jakémukoli dalšímu zřizování přípojky, nebo její části, a soud neshledal důvod, proč by nevyhověl, zjistil-li, že dosavadní přípojka představuje neoprávněnou stavbu. Jinými slovy žalovaný dlouhodobě do vlastnického práva žalobce zasahoval, a z povahy věci by do doby odstranění přípojky nebylo možné vyloučit další zásahy.54. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., když úspěšnému žalobci přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku , částka, a náhradu právního zastoupení advokátem, jenž věc převzal, sepsal předžalobní výzvu, sepsal žalobu a další písemné podání ve věci z 5.3. a , datum, , a účastnil se prvního jednání s přesahem přes dvě započaté hodiny, dále místního šetření a druhého jednání; tedy učinil 9 úkonů právní služby s tarifní hodnotou , hodnota, tis. Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tedy s nárokem na odměnu 9 x , částka, podle § 7 téhož předpisu. Soud užil ke kvalifikaci věci určení právních poměrů k nemovité věci, neboť se žalobce domáhal ochrany vlastnického práva k nemovité věci negatorní žalobou, jíž soud vyhověl v části ochrany proti budoucím zásahům, a jde-li o odstranění rušících zásahů, kvalifikoval soud sice přípojku elektronických komunikací ve shodě s argumentací žalovaného jako neoprávněnou stavbu, nicméně co do výsledku věci byl žalobce plně úspěšný, neboť se co do výsledku domáhal téhož (odstranění přípojky), a i z pohledu vypořádání nároků neoprávněné stavby šlo stále v první řadě o ochranu nemovitostí žalobce. Tomu je nejblíže právě tarifní hodnota , hodnota, tis. Kč, nikoli 65 tis. Kč podle § 9 odst. 3 písm. c) AT, ani obecné ustanovení § 9 odst. 1 téže vyhlášky. Odměna pak činí 9 x 5620 = , částka, . Dále soud přiznal paušální náhradu hotových výdajů 9 x 450 = , částka, podle § 13 téže vyhlášky. Dále soud přiznal náhradu doloženého cestovného , částka, za tři cesty ze sídla zástupce k soudu a zpět, se vzdáleností 2 x 70 x 3 kilometrů, s vozidlem na naftu s průměrnou spotřebou 6,3 litrů/100km; pak podle vyhl.č. 573/2025 Sb. vychází cestovné za první cestu , částka, (cena nafty , částka, /100km a náhrada opotřebení vozidla , částka, /km), a za druhou a třetí cestu vychází vždy , částka, (cena nafty , částka, /100km a náhrada opotřebení vozidla , částka, /km). Dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas na cestě , částka, x 3 započaté půlhodiny x 2 za jednu cestu = , částka, , a za tři cesty , částka, . Dále soud přiznal 21% náhradu daně = 50580 + 4050 + 3653,74 + 2700 x 0,21 =, částka, . Součtem náhrada obnáší , částka, . Povinnost k náhradě nákladů musí žalovaný splnit k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř., v obecné třídenní lhůtě podle § 160 o.s.ř.55. Lhůtu ke splnění nepeněžité odstraňovací povinnosti podle výroku I určil soud podle § 160 o.s.ř. s ohledem na povahu předpokládaných prací delší, tj. 30 dnů od právní moci rozsudku.56. Jde-li o vratku soudního poplatku žalovanému, rozhodl o ní soud podle § 10 odst. 1 věty první z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy byla jeho argumentace správné do té míry, že kvalifikuje-li soud žalob správně jako žalobu o vypořádání neoprávněné stavby (v části odstranění přípojky), musí být součástí úvah i případné zřízení služebnosti, tudíž poplatek ze samotné žaloby pokrývá i požadavek žalovaného na určitý způsob vypořádání. Jak uvedl soud shora, poznání povahy přípojky vyžadovalo dokazování a slyšení účastníků, tedy původní úvaha o žalobě jako negatorní (jako celku, pokud jde o odstranění přípojky), musela doznat změny. Zaplatil-li tedy žalovaný poplatek ze vzájemného návrhu, nebyl k tomu povinen, protože o vzájemný návrh nešlo.