9 C 216/2021-68 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 23. 7. 2021, zaplacení žalované částky z titulu náhrady škody. Tvrdil, že žalovaný pracoval pro žalobce jako doručovatel balíkový s řízením vozidla na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 23. 1. 2020 do 31. 1. 2021, kdy pracovní poměr skončil zrušením pracovního poměru ve skužební době ke dni 27. 4. 2020. V rámci trvání pracovního poměru žalovaný dne 24. 4. 2020 převzal k doručení zásilku cenné psaní [číslo zásilky], kterou žalovaný dne 24. 4. 2020 označil jako doručenou. K reklamaci adresáta, že zásilka mu nebyla doručena, bylo zjištěno, že skutečně nelze zjistit, zda a komu byla zásilka doručena, když žalovaný označil, že zásilku převzala osoba adresáta, avšak neuvedl k němu žádné identifikační údaje, a chybí taktéž podpis adresáta. Protože nebylo možné prokázat, zda a komu byla zásilka doručena, vyplatil žalobce odesílateli náhradu škody za zásilku ve výši 43 999 Kč a dne 25. 6. 2020 byla tato částka poškozenému vyplacena. Tímto vznikl žalobci nárok na náhradu škody v žalované výši po žalovaném. Žalovaný v rozhodném období dosahoval průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 27 584 Kč, a proto v souladu s § 257 zák. č. zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) má žalobce nárok na náhradu škody v celém rozsahu. Do dnešního dne však žalovaný škodu neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z potvrzení průměrného výdělku ze dne 10. 6. 2021 (čl. 13) soud zjistil, že žalovaný měl v rozhodném období 1. čtvrtletí 2020 průměrný výdělek 27 584 Kč hrubého měsíčně. 4. Z výzvy k sepsání dohody uznání škody a úhradě refundované částky ze dne 29. 7. 2020 (čl. 14) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k dostavení se na depo [obec a číslo] a k úhradě předmětné částky do 17. 8. 2020. 5. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne z 29. 10. 2020 (čl. 16pv) a ze dne 21. 4. 2021 (čl. 15) plyne, že touto výzvou žalobce upomínal žalovaného před podáním žaloby o úhradu dluhu. 6. Z pracovní smlouvy ze dne 23. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnancem žalobce na pozici doručovatel balíkový s řízením vozidla s datem nástupu 1. 2. 2020 na dobu určitou do 31. 1. 2021. 7. Z dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ze dne 3. 2. 2020 (čl. 20) soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty v souladu s § 252 zákoníku práce. 8. Ze zrušení z pracovního poměru ze dne 24. 4. 2020 (čl. 21) soud zjistil, že žalobce v souladu s § 66 zákoníku práce zrušil pracovní poměr žalovaného ve zkušební době s tím, že pracovní poměr končí dnem doručení této výzvy zaměstnanci. 9. Z potvrzení o zaměstnání ze dne 27. 4. 2020 (čl. 21 pv) soud zjistil, že žalobce zaměstnával žalovaného v období od 1. 2. 2020 do 27. 4. 2020. 10. Z plánu pochůzky (čl. 24) soud zjistil, že žalovaný měl dne 24. 4. 2020 naplánované pochůzky – doručování zásilek předepsaným adresátům, včetně doručení dotčené zásilky. 11. Z rozhodnutí o náhradě ID 01128 2020 soud zjistil, že žalobce rozhodl o vyplacení částky 43 999 Kč poškozenému, jehož zásilka byla ztracena s tím, že k úhradě došlo dne 25. 6. 2020 a uvedené částka nebyla proplacena pojišťovnou. 12. Z historie reklamace (čl. 26pv-28) soud zjistil, že poškozený reklamoval nedodání zásilky. 13. Z inzerce z webu [webová adresa] (čl. 29) soud zjistil, že produkt zlatý investiční slitek [název slitku] [název slitku] [název slitku] [název slitku] ([hmotnost]) stojí 43 999 Kč. 14. Z e-mailové komunikace (čl. 30-35) soud zjistil, že v rámci vnitřního šetření byla prověřována reklamace a její vyřízení. 15. Z dopisu žalobce ze dne 25. 6. 2020 (čl. 36) soud zjistil, že žalobce zaslal poškozenému vyjádření ohledně kladného vyřízení jeho reklamace. 16. Z prohlášení o náhradě škody ze dne 25. 6. 2020 (čl. 37) soud zjistil, že byla ztracena zásilka poškozeného ve výši 43 999 Kč za zlatý slitek. 17. Z výpisu z účtu žalobce (čl. 38) soud zjistil, že žalobce dne 25. 6. 2020 zaslal poškozenému na jeho účet částku 43 999 Kč. 18. Podle § 249 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen škoda), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetkové újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. 19. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 20. Podle § 250 odst. 3 zákoníku je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. 21. Podle § 257 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. 22. Podle § 257 odst. 2 zákoníku výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. 23. Podle § 263 odst. 2 zákoníku, uzavřeli-li zaměstnanec se zaměstnavatelem, dohodu o způsobu náhradu škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda musí být uzavřena písemně. 24. Podle výše uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobci vznikla škoda ve výši 43 999 Kč na nedodané zásilce, jejímž obsahem byl zlatý slitek uvedené hodnoty. Uvedenou škodu způsobil žalovaným svým nedbalostním jednáním, když v rozporu své náplni práce ve stanovený termín zásilku řádně nedodal adresátovi, resp. neprokázal řádné doručení tím, že si nevyžádal a nevyznačil identifikačními údaji adresáta. Dále bylo zjištěno, že žalovaný dosahoval v rozhodném období průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 27 584 Kč. Na základě těchto skutečností má soud za prokázané, že mezi jednáním žalovaného v pozici zaměstnance spočívající v nedodání zásilky a následek (vznikem škody) je příčinná souvislost v nedbalostním jednání žalovaného, a proto má žalobce nárok na zaplacení celé žalované částky, neboť výše škody nepřesahuje čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti. Proto soud žalobě dle § 249 a násl. zákoníku práce vyhověl. 25. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení, a žalobce tak má rovněž právo požadovat ve smyslu § 1970 o. z. úroky z prodlení, určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 tohoto nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud žalobě vyhověl včetně příslušenství. 26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., a protože byl žalobce v řízení plně úspěšný, přiznal mu soud náklady řízení v celkové výši 4 550 Kč Náklady žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 1 760 Kč a za tři úkony právní služby spočívající v podání žaloby, příprava účasti na jednání a účast na jednání ve výši 900 Kč, a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za užití vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Dále za cestovné pověřeného zaměstnance žalovaného k jednání soudu. Cestu dne 1. 12. 2021 vykonal pověřený zaměstnanec žalobce osobním vozidlem Citroen C4 Picasso, při průměrné spotřebě 6,1 motorové nafty na 100 km. Cesta ze sídla z Prahy do Rychnova nad Kněžnou a zpět měřila 312 km, když v roce 2021 byla cena motorové nafty 27,20 Kč za litr a sazba základní náhrady 4,40 Kč za km, tedy celkově za cestovné částka 1 890 Kč.