13 C 275/2021-48 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 490 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 30. 8. 2018 smlouvu č. 1401022793. Na základě této smlouvy uvedená společnost půjčila v hotovosti oproti podpisu smlouvy žalované částku 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit i úrok ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Současně se zavázala hradit i doplňkovou službu životního pojištění s poplatkem ve výši 240 Kč. Celkovou částku ve výši 18 240 Kč přitom byla povinna uhradit formou 60 pravidelných týdenních splátek po 304 Kč, poslední splátka měla být takto uhrazena dne 24. 10. 2019. Žalovaná však přestala sjednané splátky hradit řádně a včas. Uhradila pouze částku 2 750 Kč, jež byla částkou 2 000 Kč započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částkou 99,97 Kč na poplatek za administrativní činnost, částkou 613,24 na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částkou 36,79 Kč na poplatek za životní pojištění. Nadále tak její dluh činil 15 490 Kč bez příslušenství, z čehož částka 10 000 Kč představovala dlužnou jistinu zápůjčky. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobkyni, a proto se žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala po žalované zaplacení dlužné částky a dále po ní žádala i úhradu příslušenství tvořeného úrokem a úrokem z prodlení. Úrok přitom žádala ve výši 19,27 % ročně jdoucí z dlužné jistiny zápůjčky od 25. 10. 2019 do zaplacení s tím, že jej ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 15. 1. 2021 kapitalizovala částkou 2 403,40 Kč. Úrok z prodlení pak žádala ve výši 10 % ročně opět z částky 10 000 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení s tím, že jej rovněž částečně ke dni postoupení pohledávky kapitalizovala, a to částkou 1 247,22 Kč. Jiné navýšení účtované původním věřitelem žalobkyně výslovně nepožadovala. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, bez důvodné a včasné omluvy se nedostavila ani k jednání soudu, ke kterému byla řádně a včas předvolána, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů a (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy č. 1401022793 ze dne 30. 8. 2018 s obchodním názvem„ [název]“ včetně smluvních podmínek soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, ve které se tato společnost zavázala poskytnout žalované částku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala poskytnuté finanční prostředky uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok při sjednané úrokové sazbě ve výši 32,15 % ročně vyčíslený za řádnou dobu trvání smlouvy částkou 2 000 Kč, dále se zavázala uhradit odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, jakož i poplatek za doplňkovou službu pojištění [název služby] [název služby] ve výši 240 Kč. Celkovou částku ve výši 18 240 Kč se zavázala uhradit v 60 splátkách po 304 Kč týdně. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a ze seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou plynoucí ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni, výše pohledávky ke dni postoupení činila 17 490 Kč bez příslušenství. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 bylo žalované zasláno doporučeným způsobem dne 22. 2. 2021, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku. 5. Ze zákaznické karty bylo dále zjištěno, že před uzavřením smlouvy byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně dotazována na své majetkové poměry, zejména příjmy a výdaje za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Z karty vyplynulo, že žalovaná bydlela v nájmu, což bylo doloženo nájemní smlouvou, má jedno nezaopatřené dítě, její hlavní příjem činí mateřská / rodičovská ve výši 6 100 Kč, dále zde uvedla částku 6 000 Kč jako vedlejší příjem bez bližší identifikace, aniž by více druh tohoto příjmu upřesnila. Jako doklad příjmů byly označeny doklad o přiznání rodičovského příspěvku a složenky. Na straně výdajů žalovaná uvedla částku 9 000 Kč. Žalobkyně byla proto soudem vyzvána k označení či předložení důkazů o tom, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy náležitě přezkoumána. Žalobkyně předložila doklad o přiznání rodičovského příspěvku a útržky složenek o výplatě tohoto příspěvku, k vedlejšímu příjmu nic neuvedla ani nepředložila. Ani přes poučení ve smyslu 118a odst. 3 o.s.ř. žalobkyně nenavrhla jiné důkazy k prokázání této skutečnosti. 6. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní znovu vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Tato předžalobní výzva ze dne 13. 5. 2021 byla žalované odeslána dne 14. 5. 2021 doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18 je soud povinen zkoumat úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, jako je tomu v případě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít. 10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 12. V řízení bylo sice prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), přičemž šlo o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva je však dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by před uzavřením smluv došlo k náležitému posouzení úvěruschopnosti žalované. Ze zjištěných skutečností vyplývá nedostatečné přezkoumání této úvěruschopnosti, kdy do příjmu žalované byly zahrnuty nijak neověřené příjmy (vedlejší příjem ve výši 6 000 Kč), resp. žalobkyně neunesla své důkazní břemeno o tom, že k řádnému přezkoumání příjmů žalované a celkové její úvěruschopnosti ohledně deklarovaných příjmů došlo. Pokud soud na straně příjmů žalované nezohlední nedoložené příjmy, je evidentní, že žalovaná není schopna žádný úvěr splácet, neboť její výdaje převyšují její příjmy. Dle uváděného rozhodnutí Evropského soudního dvora soud k nedostatečnému přezkoumání úvěruschopnosti žalované přihlédl z úřední povinnosti. Proto dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2991 o. z., je žalovaná povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru. 13. Žalované byla na základě předmětné smlouvy poskytnuta částka 10 000 Kč, přičemž žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila částku 2 750 Kč, zbývá jí tedy vrátit částka 7 250 Kč. Tuto částku přitom soud uložil žalované zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť šlo o plnění z neplatné smlouvy. Současně danou částku soud uložil žalované zaplatit žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na ni pohledávka původního věřitele vůči žalované smluvně dle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla. 14. Dle § 1880 občanského zákon