3 C 216/2022-76 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce podal dne 27. 6. 2022 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se splacení úvěru. 2 Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu dne 16. 7. 2018, prostřednictvím elektronické komunikace. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr s limitem 50000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet. Žalovaný vyčerpal 4 bezhotovostními převody celkem 15000 Kč, zavázal se splatit úvěr, nesplatil však jistinu ve výši 13760 Kč a je v prodlení se zaplacením. Pohledávka byla postoupena žalobci. Tato tvrzení žalobce neprokázal. Předložená úvěrová smlouva není podepsána a nelze z ní zjistit, zdali ji žalovaná skutečně uzavřela. Jiné důkazy k tomu žalobce nenavrhl. Soud neakceptuje tvrzení žalobce o tom, že uzavření smlouvy plyne z poskytnutí peněžních prostředků žalované. Takový závěr by byl logicky chybný. Žalobce doložil převod peněžních prostředků na účet žalované potvrzením o bezhotovostním převodu. Zprávou [název banky] bylo doloženo, že účet je účtem žalované a že částka byla připsána na onen účet. Žalobce doložil výzvu k zaplacení dopisem z 30. 11. 2021 (do 3 dnů). Podacím lístkem České pošty doložil odeslání zásilky žalovanému dne 1. 12. 2021. 3 Žalovaný se ničím nebránil. 4 Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) Žalobce však neprokázal uzavření smlouvy, a proto lze uvažovat pouze o jeho nároku na vydání bezdůvodného obohacení jako nároku na vrácení bezdůvodně vyplacených částek. Povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení plyne z ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaný užívá cizí věc bez právního důvodu, je tedy povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení, jehož se mu tak dostalo. Proto soud přiznal žalobci nárok na vydání 13760 Kč. Výzva k zaplacení byla žalovanému doručena dne 6. 12. 2021 na základě domněnky doby dojití (třetí pracovní den po odeslání, ve smyslu ust. § 573 odst. 1 občanského zákoníku), když žalovaný nezpochybnil doručení výzvy. Žalovaný je v prodlení se zaplacením od 10. 12. 2021 (měl plnit do tří dnů po doručení výzvy, v následující den se již ocitl v prodlení), a proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Jejich výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (dle ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Reposazba České národní banky činila k prvnímu dni druhého kalendářního pololetí roku 2021 0,5 %. Proto soud nemohl žalobě zcela vyhovět co do požadovaného úroku z prodlení a zčásti ji zamítl. 5 Žalobce uspěl ve sporu z převážné části. Proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. – jeho neúspěch byl v poměrně nepatrné části. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč. 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty1. do 10 000 Kč 200 Kč, 2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč … 300 Kč, 3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 500 Kč. Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů. Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (ust. § 14b odst. 1 - 5 advokátního tarifu) Žaloba se soudu jeví jako tzv. formulářová žaloba ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu. 6 Za tarifní hodnotu soud považuje 13760 Kč. Zástupce žalobce účelně vykonal 3 úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání žaloby u soudu. (Písemné vyjádření z 20. 9. 2022 soud nepovažuje za úkon, za který by náležela odměna.) Náleží mu odměna ve výši 3x 100 Kč. Dále mu náleží náhrada 21% daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad. Dále žalobci náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci právo na náhradu 2252 Kč. 7 Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu, avšak nenalezl takové důvody. Žádný z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu spisu. 8 Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 9 Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Soud nenalezl důvody pro určení jiné lhůty splatnosti.