3 C 60/2021-566 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně podala dne 31. 3. 2021 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhala se určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou jí žalovaný dal dopisem ze 14. 1. 2021. Tvrdila, že výpověď je nedůvodná, protože řádně platila nájemné a platby za plnění spojená s nájmem. Kromě toho by bylo nespravedlivé, aby musela opustit dům, když v něm bydlí již 28 let, zvykla si tam, vytvořila si k domu pevné citové pouto a udržuje jej po celou dobu, kdy majitelé domu zanedbávali péči (seče trávu kolem domu, nechala čistit komíny, uchránila dům před devastací ze strany ostatních nájemníků apod.) 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že žalobkyně ji podala opožděně. Kromě toho byla výpověď důvodná, protože žalobkyně neplatila včas a řádně nájemné a platby za plnění spojená s nájmem. 3. Podle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platí, že pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. Podle ust. § 2288 odst. 3 občanského zákoníku platí, že pronajímatel uvede výpovědní důvod ve výpovědi, vypoví-li nájem z důvodů uvedených v ust. § 2288 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. Podle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Podle § 605 o. z. platí, že konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. 4. Soud ověřil existenci nájemního poměru z nájemní smlouvy o nájmu bytu výše popsaného, datované 1. 12. 2015, a z dodatku k nájemní smlouvě datovaného 9. 1. 2016. 5. Výpověď z nájmu soud ověřil z listiny datované 14. 1. 2021. Žalovaný odůvodnil výpověď hrubým porušením povinností nájemce – neplacením nájemného za 5 kalendářních měsíců – prosinec 2019, leden 2020, březen 2020, květen 2020 a červen 2020, celkem ve výši 12500 Kč, a dále nezaplacením vodného za čtvrté čtvrtletí 2018, ve výši 2103 Kč. Poštovní dodejkou bylo doloženo, že výpověď byla odeslána žalobkyni poštovní zásilkou. Ze zprávy České pošty soud zjistil, že dne 18. 1. 2021 doručovatel nezastihl žalobkyni doma, zanechal jí v domovní schránce výzvu k vyzvednutí zásilky a zásilku uložil. Když si žalobkyně zásilku nevyzvedla, vhodil jí ji doručovatel do schránky dne 1. 2. 2021. Tomuto zjištění odpovídá i výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], poštovní doručovatelky. Z ní soud zjistil, že ve všech případech doručení zásilek do vlastních rukou nejprve zazvoní u adresáta, když ten není doma, vhodí mu do domovní schránky upozornění na zásilku, poté zásilku uloží na ukládací poště (v tomto případě pošta [obec]). Z výpovědi svědkyně plyne, že tento postup svědkyně dodržela i v případě doručení výpovědi žalobkyni (na konkrétní doručení si nepamatovala, avšak vyloučila, že by snad někdy postupovala jiným způsobem). 6. Žalobkyně namítla, že Česká pošta nedoručuje bez chyb a že již v jiném případě nalezla dopisy na zemi za dveřmi. Stejně tak mohlo upozornění pošty zapadnout mezi reklamní letáky ve schránce a spolu s nimi být potom kamsi zašantročeno. Dále tvrdila, že jí vůbec nebyla doručena výzva k vyzvednutí zásilky a o zásilce se tak dozvěděla, teprve když ta jí byla vhozena do domovní schránky. Tato tvrzení nejsou způsobilá zpochybnit výše popsaný postup Pošty při doručení, když se jednak pohybují pouze v úrovni nepodložených domněnek a jednak ani neukazují na pochybení Pošty při doručení. Jako doklad o nekvalitním doručení předložila žalobkyně soudu fotografii z letošního roku. Na ní je patrný cíp poštovní poukázky, která vyčnívá ze dna její domovní schránky. Takový snímek se však soudu nejeví jako doklad o nekvalitním doručení a svědčí spíše o netěsnosti domovní schránky, jež jde na vrub majiteli schránky, nikoliv poštovnímu doručovateli. 7. Žalobkyně uvedla při jednání před odvolacím soudem, že nebyla doma (tzn. že se nemohla dozvědět o zásilce před jejím vhozením do domovní schránky), protože jezdí za matkou do [obec]. Tvrdila (č.l.203), že někdy v době od 14. 1. 2021 (event. 16. 1. 2021) do konce ledna toho roku se vrátila do svého bydliště, když neví, kdy to bylo ani na jak dlouho, avšak jistě nezkontrolovala domovní schránku hned po návratu. Dovolávala se toho, že celý spor na ni těžce doléhá, žalobkyně trpí psychickými problémy a nelze tak od ní žádat, aby si přesně vzpomněla, kdy odjela na Moravu či kdy se vrátila. Jako důkaz pobytu mimo bydliště předložila čestné prohlášení svojí matky [jméno] [příjmení], v němž je uvedeno, že v polovině ledna 2021 přijela žalobkyně k ní do [obec] a zdržela se tam až do konce ledna 2021. Dále žalobkyně tvrdila, že ve druhé polovině ledna 2021 odcestovala za svojí matkou na Moravu a tam pobývala až do konce ledna, přitom domovní schránka je zamčená a za její nepřítomnosti doma ji nemá kdo vybrat, na občanskou poradnu se obrátila dne 3. 2. 2021 - ihned, jakmile převzala poštovní zásilku s výpovědí, a z toho plyne, že dopis si vyzvedla ze schránky také 3. 2. 2021. V řízení se však ukázalo, že vypovídací schopnost čestného prohlášení [jméno] [příjmení] je omezená, protože žalobkyně u ní nepobyla po celou 2. polovinu ledna 2021. Ze zprávy Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra soud zjistil, že dne 18. 1. 2021 byla poskytnuta žalobkyni lékařská péče v [obec]. Žalobkyně vysvětlila, že přijela k ošetření do [obec] od svojí matky a v týž den se zase vrátila vlakem do [obec]. Ze zprávy Úřadu práce soud zjistil, že dne 25. 1. 2021 se žalobkyně dostavila na koordinační pracoviště úřadu v [obec]. Žalobkyně následně uvedla, že přijela k ošetření do [obec] od svojí matky a v týž den se zase vrátila do [obec]. Připustila, že mohla z této schůzky cestovat přes [obec]. 8. Podle ustanovení § 2286 odst. 1 občanského zákoníku platí, že výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Na základě výše popsaných zjištění nelze mít za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že se nemohla dozvědět o zásilce v domovní schránce, když se ve 2. polovině ledna 2021 zdržovala mimo domov, u svojí matky v [obec]. Ba naopak, bylo zjištěno, že ve dnech 18. 1. a 25. 1. tam nepobývala. Soud má za to, že výpověď je třeba považovat za doručenou nejpozději dne 25. 1. 2021. Tvrzení žalobkyně o tom, že neměla v domovní schránce výzvu k vyzvednutí zásilky, lze mít za vyvrácené, když bylo zjištěno, že dne 18. 1. 2021 byla do ní výzva vhozena (plyne ze zprávy České pošty a výpovědi svědkyně [příjmení]). Nelze vyloučit, že v ten den žalobkyně pobývala mimo domov, u svojí matky v [obec], avšak lze důvodně předpokládat, že nejpozději 25. 1. měla možnost se dozvědět o zásilce, vyzvednout si ji na poště a seznámit se s ní, když sama uvedla, že se během druhé poloviny ledna vrátila z [obec] domů a že dne 25. 1. mohla cestovat z [obec] do [obec] přes [obec]. Pokud snad žalobkyně nezkontrolovala domovní schránku hned po návratu domů či používá schránku netěsnou, z níž mohou zásilky vypadnout, pak to padá na její vrub. V intencích závazného právního názoru odvolacího soudu soud vykládá otázku doručení v souladu s ustálenou judikaturou, např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019 sp. zn. 26 Cdo 3716/2018. Možností nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem je třeba chápat nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či jeho poštovní schránky, popřípadě vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že má objektivní příležitost tak učinit. 9. Podle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Po uplynutí této lhůty již nelze úspěšně zpochybnit použitý výpovědní důvod. Lze uzavřít, že na datum 25. 1. 2021 je možno hledět jako na datum doručení výpovědi žalobkyni – v onen den měla objektivně možnost seznámit se s výpovědí. Žalobkyně podala žalobu až po uplynutí dvouměsíční doby – ta skončila 25. 3. 2021. Proto soud posoudil žalobu jako opožděně podanou a nezbývá mu, než ji zamítnout. Po uplynutí zákonné doby již nelze přezkou