13 C 63/2024-41 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se na žalované domáhal zaplacení 215 865,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 169 729,79 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 145 628,07 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně opírala o tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 20. 6. 2022 se žalovanou smlouvu o úvěru na základě zapůjčil žalované finanční prostředky ve výši 150 00 Kč. Žalovaná dluh nevrátila, a to ani poté, co právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Právní předchůdce žalobkyně postoupil žalovanou pohledávku žalobkyně.2. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 15a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Ze smlouvy o úvěru o ze dne 20. 6. 2022 má soud za prokázané, že právní předchůdci žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 9 758 Kč splatných vždy do každého 17 téhož dne v měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Účastníci si sjednali úrokovou sazbou ve výši 67,03 %. Účastníci si také sjednali smluvní pokutu 0,1% pro případ, nezaplacení jistiny dluhu po zesplatnění úvěru.5. Z oznámení ze dne 21. 12. 2022 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil s tím, že celá dlužná částka činila 172 226 Kč, přičemž zbývající dlužná jistina úvěru činila 145 628,07 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostly ke dni zesplatnění činil 24 101,72 Kč, neuhrazená smluvní pokuta činily 1 497 Kč a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se v prodlení činila 1 000 Kč.6. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 20. 6. 2022 má soud za prokázané, že žalované byl vyplacen úvěr ve výši 150 000 Kč.7. Z platební historie má soud za prokázané, že žalovaná vyčerpaná úvěr ve výši 150 000 Kč na úhradu tohoto úvěru zaplatila celkem 29 300 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil žalovanou pohledávku žalobkyni.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.10. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdci žalobkyně žalované úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaná na úhradu tohoto úvěru zaplatila částku 29 300 Kč. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 145 628,07 Kč na jistině, 24 101,72 Kč na úroku do zesplatnění a 46 135,93 Kč na smluvní pokutě.11. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1 odst. 2) o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.13. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Žaloba je částečně důvodná.15. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalované poskytnout úvěr a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní vydání prostředky vrátit zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil a žalované peněžní prostředky poskytl. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, když žalobci nevrátila úvěr nezaplatila úrok a ani sjednané poplatky. Žalobci tak vznikl i nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Proto soud žalobě takřka zcela vyhověl.16. Soud nevyhověl žalobě pouze co do části žádaného smluvního úroku, neboť jeho výše je limitována zákonem č. 257/2016 Sb., v platném znění, který v § 122 odst. 4 stanoví, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Tuto skutečnost ostatně účastnici smlouvou sjednali. Proto soud přiznal žalobci právo na smluvní úrok v požadované výši pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného a dále jej přiznal ve snížené výši odpovídající uvedenému zákonnému ustanovení. V přesahující výši žádaného smluvního úroku pak žalobu zamítl.17. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 493,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 635 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 215 865,72 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 590 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 9 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 850 Kč ve výši 5 008,50 Kč.