57 C 12/2023-203 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobkyně se domáhala po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu 4. 9. 2023, zaplacení žalované částky z titulu zaplacení smluvní pokuty, neboť účastníci 19. 1. 2021 uzavřeli smlouvu o dílo č. 6440-OŘS2-2020-062 (dále jen smlouva), která nabyla účinnosti 20. 1. 2021 zveřejněním v registru smluv, a ve které se žalovaný, coby zhotovitel, zavázal provést pro žalobkyni, coby objednatele, dílo sestávající z pěti částí (etap).První etapa zahrnovala zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení pro stavbu „, adresa, – , hodnota, ,“ kterou se žalovaný zavázal provést (tj. dokončit a předat) do 165 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy, tj. do 4.7.2021, ale vzhledem k tomu že datum 4. 7. 2021 připadlo na neděli a dny 5. 7. 2021 a 6. 7. 2021 na svátek, byl poslední den lhůty pro plnění 7. 7. 2021.Druhá etapa díla obsahovala zpracování dokumentace pro provádění stavby „, Anonymizováno, – , Anonymizováno, “ a tuto etapu se žalovaný zavázal provést (tj. dokončit a předat) do 200 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy, tj. do 8. 8. 2021, ale vzhledem k tomu, že datum 8. 8. 2021 připadlo rovněž na neděli, stal se posledním dnem lhůty pro plnění 9. 8. 2021.Žalovaný, ale obě etapy díla předal žalobkyni dne 10. 5. 2022, jak vyplývá z protokolů o předání a převzetí 1. a 2. etapy díla-inženýrsko–projektových prací pro stavbu „, adresa, - rekonstrukce vzduchotechniky v b. č. , hodnota, - PD“ ze dne 10. 5. 2022 (viz čl. 5 a 6), obě tedy po sjednaném termínu plnění. V případě první etapy byla tato předána 307 kalendářních dnů po sjednaném termínu plnění a v případě druhé etapy 274 kalendářních dnů po sjednaném termínu plnění. Protože součástí obou etap díla bylo zajištění stanovisek či rozhodnutí dotčených orgánů státní a vojenské správy a osob dotčených stavbou (jež by měly být dle správních předpisů vydány ve lhůtě 30 dnů) počítala žalobkyně žalovanému délku prodlení do data uplynutí 30 dnů ode dne podání poslední žádosti o vydání rozhodnutí či stanoviska těchto orgánů, tj. pouze do 20.1.2022, když poslední žádost o stanovisko orgánu , Anonymizováno, byla podána dne 21. 12. 2021, a tak maximálně zohlednila objektivní situaci a problémy na straně žalovaného při provádění díla. První etapa díla tak byla provedena s prodlením 197 dnů a druhá etapa s prodlením 164 dnů. Dle čl. 9 bodů 9.1 a 9.2 smlouvy se žalovaný zavázal v případě nedodržení termínu pro provedení prvních dvou etap díla uhradit smluvní pokutu ve výši 1 300 Kč za každý den prodlení. Při prodlení s předáním první etapy díla tak smluvní pokuta činí 256 100 Kč a u druhé etapy díla 213 200 Kč, celkem tedy 469 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému fakturu č. 22624210010187771 ze dne 15. 11. 2022 znějící na částku 474 500 Kč se splatností 29. 12. 2022 (viz čl. 11), ale v době vystavení této faktury nebyla při výpočtu délky prodlení zohledněna skutečnost, že konec lhůt pro plnění obou etap připadl na neděli či svátek a lhůtu bylo třeba posunout dle § 607 o. z. Protože smlouva mezi účastníky byla uzavřena na základě veřejné zakázky zadané žalobkyní ve výběrovém řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, byly naplněny podmínky ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a žalobkyně vůči žalovanému uplatňuje i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.2 Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Připustil, že se žalobkyní uzavřel 19. 1. 2021 smlouvu nazvanou smlouva o dílo č. 6440-OŘS2-2020-062, ale tato smlouva má povahu smlouvy o dílo, ale rovněž i smlouvy příkazní, když zejména zajištění autorského dozoru nebo zastupování žalobkyně před stavebním úřadem včetně získání pravomocného stavebního povolení odpovídá výkonu příkazu dle § 2430 o. z. a nejedná se o zhotovení určitého díla. V daném případě je pak podstatné, že smlouvu příkazní lze charakterizovat jako smlouvu o vynaložení úsilí, nikoli smlouvu o výsledku, takže je v rozporu s jejím smyslem a účelem sankcionovat nedosažení určitého výsledku, a to ještě ve velmi krátké době jednostranně určené žalobkyní jako objednatelem. Ve vztahu k žalovanému nároku žalobkyně má povaha jednotlivých závazků ujednaných ve smlouvě podstatný význam pro posouzení platnosti a určitosti ujednání smluvní pokuty, když smluvní pokutu lze sjednat pouze pro případ porušení určité povinnosti jednou ze stran. Protože podle smlouvy mělo být součástí 1. etapy díla mj. zabezpečení pravomocného stavebního povolení, přičemž ze stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že zajištění stavebního povolení je povinností stavebníka, tedy žalobkyně, nelze tuto povinnost platně přenášet na žalovaného a už vůbec ne v určité lhůtě. Porušením smluvní povinnosti žalovaného není, pokud stavební povolení nenabude právní moci v určité době, neboť žalovaný nedisponuje pravomocí stavební povolení vydat, ani nemůže ovlivnit, kdy dojde k jeho vydání, natož kdy nabude právní moci, a tudíž jestliže je smluvní pokuta ujednána za nedodržení termínu provedení 1. etapy díla je ujednání neplatné. Totéž se týká i smluvní pokuty požadované za nedodržení termínu provedení 2. etapy díla, když její součástí je prováděcí dokumentace zahrnující kladná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí dotčených orgánů státní a vojenské správy a osob dotčených stavbou. Takto ujednaná povinnost zhotovitele (žalovaného) je zcela neurčitá a její splnění nelze vázat na určitý termín, neboť toto je opět mimo jeho pravomoc. V předem dané (a navíc nepřiměřeně krátké) době nelze takovou povinnost splnit a jedná se tak o plnění pro žalovanou nemožné. Nakonec neplatnost takto ujednaných smluvních pokut už žalovaný namítl ve svém vyjádření ze dne 3. 3. 2023. Dále žalovaný vznesl námitku neplatnosti ujednání veškerých smluvních pokut ve smlouvě dle § 433 o. z. pro zřejmou a nedůvodnou nerovnováhu ve vzájemných právech a povinnostech stran. Celý čl. 9 smlouvy totiž obsahuje smluvní pokuty nastavené pouze ve prospěch žalobkyně a neobsahuje ani jedinou ve prospěch žalovaného a vyloučení aplikace § 2050 o. z. jen zesiluje nevyváženost smlouvy v neprospěch žalovaného. Žalobkyně své nesporně silnější hospodářské postavení zneužila k vytvoření závislosti slabší strany (žalované) a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Žalovaný neměl při sjednávání smlouvy sebemenší příležitost či možnost ujednání čl. 9 smlouvy korigovat v podobě návrhů úprav a doplnění této části tak, aby nebyla nastavena zcela nevyváženým způsobem. Dále žalovaný namítal, že žalobkyně v průběhu provádění díla neposkytovala žalovanému potřebnou součinnost, když z její strany docházelo k opakovaným prodlením a naprosto nedostatečné součinnosti a nárokování smluvní pokuty lze považovat za jednání rozporné s principem, poctivosti. Žalovaný dne 2. 7. 2021, tedy ještě před uplynutím lhůty pro dokončení 1. etapy díla poukazoval na skutečnosti bránící mu včasnému plnění a požadoval adekvátní prodloužení termínu díla. Nakonec žalovaný namítl v souladu s ustanovením § 2051 o. z. nepřiměřenost smluvní pokuty, když žalobkyně v důsledku prodlení, které je žalovanému vytýkáno nevznikla žádná škoda. Žalobkyně od smlouvy neodstoupila z čehož plyne, že měla o plnění žalovaného zájem i v termínu delším, než je stanoveno ve smlouvě. Žalovaný se žalobkyní spolupracuje asi od roku 2000 přibližně na 10 projektech a ze stran žalobkyně nikdy vůči žalovanému nebylo uplatňováno žádné penále.3 Žalobkyně oponovala tím, že způsob, kterým žalovaný interpretuje závazkový vztah účastníků je zavádějící, když tvrdí, že závazek žalovaného nelze formulovat jako obstarání pravomocného stavebního povolení ve stanovené lhůtě. Tento názor žalovaného považuje žalobkyně za přehnaně formalistický, když závazek žalovaného je ve smlouvě formulován tak, jak jsou obdobné závazky běžně formulovány ve smluvních vztazích společností, zabývajících se projektovou činností ve stavebnictví, což je i předmětem podnikání žalovaného a sám žalovaný má i obdobným způsobem formulován rozsah nabízených služeb na svých webových stránkách, kde nabízí: zpracování projektové dokumentace ve všech stupních vč. BIM – dokumentace pro stavební řízení, stavební řízení – zajištění potřebných stanovisek a rozhodnutí, komunikaci se stavebním úřadem, vyřízení stavebního povolení a zákazník si pod touto službou představuje vyřízení pravomocného stavebního povolení, když jiné stavební povolení by pro zákazníka nemělo význam. V tomto pak odkázala na nález Ústavního soudu II. ÚS 3379/2019. Pro zpracování projektové dokumentace a zabezpečení nezbytných kladných závazných stanovisek a rozhodnutí orgánů státní správy, včetně stavebního povolení byla ve smlouvě stanovena lhůta, když veškeré činnosti související s přípravou podkladů, podáním žádosti a s komunikací s úřady jsou plně v možnostech zhotovitele, které žalovaný i veřejně inzeruje a pro vydání rozhodnutí státních orgánů jsou stanoveny ve správních předpisech lhůty, se kterými žalovaný musel při zpracovávání dokumentace počítat a veškeré kroky plánovat tak, aby i se zachováním těchto lhůt byl dod