7 C 42/2024-59 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 15. 12. 2023, zaplacení 20 241 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17 300 Kč jdoucímu od 10. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 208,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 994 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřel 28. 11. 2022 se žalovanou smlouvu úvěru č. 583202008 (viz čl. 35), na základě, které žalované poskytl úvěr ve výši 17 300 Kč a žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit 20 194 Kč spolu s příslušenstvím do 14. 2. 2023. Žalovaná však sjednanou částku řádně a včas neuhradila, proti jí vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dne 8. 12. 2022 právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě, které byla pohledávka právního předchůdce žalobce postoupena na žalobce (viz čl. 27 a 30), a to ke dni 7. 8. 2023. Celková hodnota pohledávky ke dni jejího postoupení činila 23 541 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 17 300 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 894 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 247 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. Dále žalobce po žalované požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 208,63 Kč za období od 15. 2. 2023 do 4. 8. 2023, zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny jdoucí od 10. 8. 2023 a náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč (za odchozí dopisy, telefonický hovor a osobní návštěva).V průběhu řízení žalobce omezil svou žalobu co do částky 17 300 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17 300 Kč ve výši 15 % ročně jdoucího od 19.3.2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 208,63 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17 300 Kč ve výši 15 % ročně jdoucího od 10.8.2023 do 18. 3. 2024 ve výši 1 576,81 Kč a smluvní pokuty v částce 2 417,56 Kč, neboť žalovaná 18. 3. 2024 uhradila žalobci na dluh 20 241 Kč a dne 25. 3. 2024 částku ve výši 2 262 Kč. Protože k tomuto částečnému zpětvzetí došlo ještě před zahájením prvního jednání ve věci, soud dle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu zastavil (výrok I).Protože žalovaná byla k jednání řádně předvolána, ale včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal v její nepřítomnosti; vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Ve zbytku soud projednávanou věc posoudil podle § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě(postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalované dohodnutou částku ve výši 17 300 Kč. Naopak žalovaná své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušila, neboť řádně a včas nesplatila všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovanou dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalované povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalované smluvní pokutu, úroky a zákonné úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř.Podle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Důvodnost podání návrhu je zde třeba uvažovat procesně (z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce). Návrh je tedy podán z tohoto hlediska důvodně i tehdy, jestliže žalovaný uspokojil žalobce, ačkoliv k tomu neměl právní povinnost. V projednávané věci vzal žalobce žalobu částečně zpět pro chování žalované, která žalovanou částku začala splácet po podání žaloby, tedy požadavek žalobce splnila až po podání žaloby a na žalobu je tak nahlíženo, že byla podána důvodně. Žalovaná má tedy povinnost žalobci hradit náklady řízení.Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adrese výzvu k plnění. Protože byl žalobce úspěšný v řízení i ve zbytku žalobního žádání, přiznal mu soud náklady řízení ve výši 7 682,80 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 810 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., odměny advokáta za dva úkony právní služby za částečná zpětvzetí a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (2x 1 940 Kč a 2x 300 Kč) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 1 192,80 Kč.